Nejhorší je, když děti nepijí ráno

Pitný režim stále podceňujeme. Myslíme si, že když nepijeme dopoledne, že to pak večer doženeme. Nedoženeme. Ukázal to zcela nový průzkum pitného režimu dětí. Ty, které ráno nepijí, jsou dehydrované.

Pediatrická skupina AquaLife Institutu představila závěry studie Pitný režim dětí v deseti letech. U více než stovky dětí byl po čtyři měsíce zkoumán pitný režim i celkový jídelníček a děti odevzdávaly moč k analýze, z níž se zjišťovala míra jejich hydratace. Přestože se jednalo o hodnocení pitného režimu dětí hlavně během víkendu, kdy mají rodiče větší šanci na pitný režim trochu dohlédnout, výsledky nejsou zrovna potěšující.

Dehydratace bez legrace

Dodržovat správný pitný režim u dětí je práce na plný úvazek. Napij se, napij se, napij se, však to sami znáte, je to nekonečný boj, ale dobře, že jej každý den podstupujeme. „Děti jsou ohroženou skupinou, protože nedostatečným a nepravidelným pitím snižují svůj reflex pocitu žízně a ve správnou chvíli nerozpoznají, kdy jejich tělo potřebuje zavodnit. Jejich organismus má navíc vyšší metabolickou aktivitu než dospělý organismus, nezralé funkce ledvin a malé kompenzační rezervy, i proto jsou mnohem náchylnější ke stavu dehydratace, jejíž proces u dětí propukne velice rychle, většinou v řádu hodin,“ upozorňuje Peter Szitanyi ze Všeobecné fakultní nemocnice.

Stadia dehydratace a zdravotní projevy při ztrátě tekutin

  • S úbytkem tělesné hmotnosti v důsledku ztráty tekutin nižší než 5 % dochází k mírné dehydrataci. Ta se obvykle projeví sníženou schopností soustředění, prodloužením reakčního času a únavou. Jedny ze symptomů jsou suché rty a snížená tvorba moči.
  • V případě vyššího úbytku tekutin než 5 % dochází ke ztrátě tělesné hmotnosti, zpomalení mozkových procesů, ohrožení krátkodobé paměti. Dalšími příznaky jsou zhoršená koordinace, zrychlení pulzu, závratě a bolesti hlavy.
  • Těžká dehydratace je charakterizována ztrátou hmotnosti nad 10 %, většinou je nutné nitrožilní podání tekutin. Dochází k zástavě moči a může způsobit až smrt.

Zjistit, jestli nejsou naše děti dehydratované, i to byl jeden z důvodů, proč se AquaLife Institute rozhodl provést na sto třech dětech ve věku od devíti do třinácti let studii, v níž si do sešitů zapisovaly, co jedí i jak pijí v průběhu víkendu a během následujícího dne dopolední školní docházky. „Celou studii jsme dětem i rodičům představili jako víkendovou nutriční studii a nehovořili jsme zvlášť o pitném režimu, aby děti nebo rodiče nebyli v pití nějak ovlivněni,“ vysvětluje vedoucí studie Petr Tláskal z FN Motol.

A závěr? 49 % dětí pije při každém jídle i mimo dobu příjmu stravy, což je dle lékaře správně, ale celých 65 % dětí pilo pouze, když je přepadla žízeň. Téměř polovina dětí pak po tekutinách sáhne šestkrát a vícekrát denně, což je správně, a jen skutečně velmi malé množství dětí (23 %) se napilo maximálně čtyřikrát za den. Pijí ale dost a to, co by měly? Průzkum ukázal, že průměrný celodenní příjem tekutin odpovídá potřebám dětí, průměrně vypily 1,3 l tekutin. Co se týče druhu nápojů, ukázalo se, že příliš neholdují limonádám, kolovým nápojům nebo džusům. Bezmála polovina (46 %) malých respondentů pila během průzkumu vodu. „To bylo velmi milé překvapení,“ hodnotil výsledek Petr Tláskal. Druhou příčku obsadil sirup s vodou následovaný čajem.

Na druhou stranu je třeba si připomenout, že se hodnotil víkendový jídelníček a pitný režim, a proto, když padla otázka na pití limonád během ostatních dní, radost z výsledků opadla. Třicet procent dětí přiznalo, že limonádu pije dvakrát a vícekrát v týdnu. Přes devadesát procent dětí si dopřává slazené limonády pravidelně. Polovina přijatých cukrů se u sledovaných dětí dostala do těla právě z nápojů. Cukr špatně, a co tolik propírané bublinky, nejsou na škodu? „Když pijete sycené nápoje, tak vypijete mnohem méně, než kdybyste pili nápoje bez bublin. Když už, tak jsou vhodnější jemně sycené nápoje,“ radí lékař. Pro děti tedy nejsou sycené nápoje příliš vhodné.

Pitný režim při snídani je bída

Další část průzkumu byla zaměřena na pitný režim během snídaní a svačin. Bylo zjištěno, že když pitný režim nehlídají rodiče, děti nepijí dopoledne a příjem tekutin v průběhu dne je u nich nevyrovnaný. „Nepravidelnost v příjmu tekutin je hlavní příčinou, proč se u dětí objevuje dehydratace, a to i v případě, kdy za celý den vypijí dostatečné množství tekutin. Jako největší chyba se jeví vynechat nápoje ráno a dopoledne, což bohužel dělá celá pětina dětí, a to je špatně. Důležité tedy není jen snídat, ale pořádně se po ránu i napít,“ upozorňuje lékař. A pořádně neznamená vypít jednu skleničku za dopoledne. Studie totiž ukázala, že pětina dětí, které vůbec nesnídají, nebo se pouze najedí, ale nenapijí, mají ráno mnohem větší osmolalitu moči (rovnováhu vody v těle) a trpí dehydratací.

„Osmolalita moči je v průměru kolem pěti set, šesti set mmol/kg. Když se hodnota zvýší nad osm set, tak už se začíná projevovat dehydratace. Ne, že by se projevila bezprostředně, ale ztrácíme pozornost a zkracuje se nám krátkodobá paměť. Když se podíváme na výsledky, zjistíme, že většina dětí byla na hranici hydratace a dehydratace, což je poměrně závažný údaj,“ říká Petr Tláskal.

Pokud děti nesnídaly a nepily, měly totiž v poledne osmolalitu kolem devíti set mmol/kg. Když byly hodnoceny děti, které pily jen v případě, že měly žízeň, byla jejich osmolalita kolem osmi set padesáti pěti, to znamená, že děti byly na hranici dehydratace.

Studie prokázala, že nebezpečí dehydratace se snižuje, pokud děti konzumují ke snídani více než 250 ml tekutin nebo se snídaní během dopoledne 400 ml tekutin.

„Podobný výzkum jsme třeba před deseti lety u nás nedělali, ale díval jsem se nedávno na belgickou studii, ve které dělali obdobný průzkum. Musím říct, že naše děti na tom byly o trochu lépe než ty belgické,“ mírní lékař zděšení nad aktuálním stavem našich dětí.

A jaká je finta, jak podpořit pitný režim u dětí? „Důležitý je přístup rodiny, když ráno rodiče nepijí a nesnídají, tak to děti vidí. Pokud navíc pozdě vstávají a pak honem spěchají do školy, tak se také nenasnídají ani nenapijí. Je tedy důležité jít příkladem a pití dětem také neustále připomínat,“ zní rady Petra Tláskala.

Odborná spolupráce

MUDr. Petr Tláskal, CSc.

Vedoucí lékař oddělení léčebné výživy a předseda Nutričního týmu ve FN Motol. Předseda Společnosti pro výživu (SPV).

Dlouhodobě působí ve FN Motol, do roku 2012 byl primářem Dětské polikliniky. Zkušenosti s klinickou výživou získal při studijním pobytu v Hospital Necker – pařížské dětské nemocnici a při pracovním pobytu v nemocnici Argenteuil, Francie. V roce 1997 obhájil diplom pařížské univerzity René-Descartes pro klinickou výživu s platností v zemích EU. Problematikou výživy se zabýval i při pracovním pobytu v Tunisku, kde pracoval jako primář dětského oddělení. Je autorem řady publikací, článků, přednášek, které se vztahují k problematice výživy.

MUDr. Peter Szitányi, PhD.

Vedoucí oddělení Kliniky dětského a dorostového lékařství pro větší děti a dorost ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.