Nejde jen o Klasu, ale o dobrou pověst, říká řezník sedmé generace

Aktualizováno: SZIF potvrzuje nemožnost odvolání proti odebrání Klasy. (17. 8. 2016 16:13)

Kvůli značce Klasa jsou kontrolováni několikrát do roka. Vždy bylo vše v pořádku, až do letoška. Jeden vzorek ukázal nepovolený škrob v šunce a výrobce o Klasu přišel. „Nemám možnost bránit své výrobky,“ říká majitel.

Značku Klasa uděluje ministr zemědělství od roku 2003. Administraci provádí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Ten nyní na základě kontroly veterinářů rozhodl o odebrání Klasy výrobku Šunka na kosti společnosti Michal Kratochvíl, Smíchovské uzeniny.

Kontrola Státní veterinární správy (SVS) totiž ve výrobku zjistila obsah škrobu, který jednak nebyl výrobcem deklarován a navíc potravinářské zákony jeho použití do tohoto typu výrobku vůbec nepřipouštějí. „Škrob u tohoto výrobku vůbec nepoužíváme,“ tvrdí výrobce, „ale nemám možnost se bránit.“

Analýza zjistila nepřípustný škrob, v kontrolním vzorku nebyl

Předmětem kontroly výrobků ze společnosti Michala Kratochvíla byly dvě šunky oceněné Klasou, zmíněná Šunka na kosti a také Šunka Mandolína. V případě druhého výrobku kontrola dopadla dobře, všechny zjištěné hodnoty odpovídají deklaraci výrobcem. „Na začátku prázdnin jsme městskou veterinární správou byli informováni o tom, že ve vzorku naší šunky na kosti, který byl odebrán pro pravidelné kontrolování kvality výrobků se značkou Klasa, byl zjištěn škrob, což je pro tento výrobek nepřípustné. Vzhledem k tomu, že jsem považoval toto zjištění za zarážející (při této výrobě škrob nepoužíváme), požádal jsem zástupce veterinární správy o odebrání kontrolního vzorku a novou analýzu ve stejné laboratoři (Laboratoř s akreditačním číslem 1176 v Praze-Lysolajích). Výsledek potvrdil, že v šunce žádný škrob není,“ popisuje majitel firmy Smíchovské uzeniny Michal Kratochvíl.

Nicméně minulý týden dostal oznámení SZIF o odebrání značky Klasa pro dotyčný výrobek, šunku na kosti. Znamená to, že musí neprodleně odstranit logo značky Klasa z obalu nevyhovujícího výrobku, ale také pošramocení pověsti výrobků. „Tentýž den, jen o pár hodin později, byla informována média tiskovou zprávou. Nikdo nám nedal možnost vyjádřit se, ani se proti odebrání značky bránit,“ nelíbí se majiteli.

 „Nyní intenzivně komunikujeme se Státním zemědělským a intervenčním fondem, který nad značkou Klasa dohlíží, a snažíme se s jeho zástupci jednat o možnostech nápravy vzhledem k tomu, že další vzorek byl v pořádku," říká Michal Kratochvíl.

Kde se vzal škrob v šunce

Podle řezníka není technologicky možné, aby se takové množství škrobu, které je v protokolu z laboratoře uvedeno (9,71 %), do výrobku dostalo. „Na sto kilogramů šunky se používá pětadevadesát kilo vepřové kýty s kostí a kolenem a devatenáct kilo láku. Tedy celkem sto čtrnáct kilogramů ingrediencí, z čehož přebývajících čtrnáct kilo se ztratí tepelným opracováním a následným chlazením. Lák se skládá z vody (15,4 kg), solicí směsi – cca dvě kila a cca jedno a půl kila dalších přísad (cukr, stabilizátory, anitoxidanty). Vepřová kýta se tímto lákem nastříkne, namasíruje a následující den udí teplým kouřem a vaří v páře,“ popisuje.

Z protokolu o zkoušce Státního veterinárního ústavu Praha zpracovávaného 16. 5. – 13. 6. vyplývá, že vzorek výrobku označený 4567 Šunka na kosti Kratochvíl obsahuje 9,71 % škrobu. „Jelikož je procento škrobu tak vysoké, není možná žádná křížová (náhodná) kontaminace touto surovinou,“ tvrdí majitel a podotýká, že z technického hlediska je zcela nemožné tuto surovinu (škrob) do výrobku nastříknout. „Abych získal podíl škrobu 9,7 % ve sto čtrnácti kilech šunky, hmotnostně by to vycházelo na jedenáct kilogramů škrobu, který bych musel rozpustit společně s nastřikovacím přípravkem a dusitanovou směsí ve třech litrech vody, a tuto směs bych musel do výrobku nějakým způsobem vpravit, což je nemožné, jelikož žádná z použitých surovin by se v takto nasyceném roztoku nemohla nikdy rozpustit," dodává řezník Kratochvíl.

Je možný omyl?

Odborné aspekty ponechme na odbornících. „Všechna laboratorní vyšetření pro účely státního veterinárního dozoru jsou prováděna ve schválených, nezávislých, akreditovaných laboratořích,“ odpovídá na možnost omylu při analýze mluvčí SVS Petr Pejchal a upozorňuje, že při odběru vzorku (na jiná než mikrobiologická vyšetření) má provozovatel vždy právo na tzv. duplikátní vzorek. „Inspektor odebraný vzorek rozdělí na dvě části, zapečetí a jednu přenechá provozovateli. V záznamu o odběru vzorku, který je na místě provozovateli zanechán, je vždy uvedeno, zda byl duplikátní vzorek odebrán.“ Pokud jde o zjištění SVS, provozovatel se dle mluvčího může odvolat proti rozhodnutí o udělení pokuty na základě nevyhovujícího laboratorního vyšetření, ale v tomto případě nejde tak o pokutu, jako o důsledek – odebrání Klasy.

„Proti rozhodnutí o odebrání značky Klasa za porušení pravidel se nelze odvolat. Značka Klasa je odebrána na základě návrhu ze strany ministerstva zemědělství, který vychází z protokolu o kontrole od dozorových orgánů Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo Státní veterinární správy s nevyhovujícím výsledkem (zásadní porušení legislativy nebo pravidel). Každému případu porušení pravidel se věnujeme individuálně. O značku Klasa si výrobce může opětovně pro dotčený výrobek zažádat po uplynutí jednoho roku od data odejmutí značky a doložení, že došlo k nápravě a výrobek splňuje všechny požadavky,“ popisuje Irena Rokosová ze SZIFu.

A vlastně nejde ani tak o Klasu jako takovou. Výrobce mrzí, že nemá možnost bránit svůj výrobek a dobrou pověst. „Pokud bych v době probíhající olympiády použil sportovní příměr, vzorek B nepotvrdil přítomnost zakázané látky, a přesto jsem byl vyloučen ze závodu. Mrzí mne, že proti rozhodnutí SZIF o odebrání značky Klasa neexistuje žádné odvolání. Pouze fakt, že se o přidělení značky mohu ucházet zase za rok,“ říká Michal Kratochvíl, který pokračuje v letité řeznické tradici a za svými výrobky si stojí. „Naše rodinná firma má přidělenu značku Klasa na tento výrobek od roku 2005, kdy ji získal můj otec. Právě kvůli certifikátu Klasa jsme kontrolováni několikrát do roka a nikdy se nestalo, že by naše výrobky měly špatné hodnocení.“ Nicméně připouští: „Člověk je tvor omylný a omyl se může stát jak při výrobě, tak při kontrole či vyhodnocování vzorků.“

Kvalitu Klasy hlídají veterináři i potravinářská inspekce

Potraviny s logem Klasa kontroluje pravidelně veterinární a potravinářská inspekce, stejně jako ostatní potravinářské produkty. Kvalita potravin se značkou Klasa je podle inspekce vysoká. Klasa se uděluje na dobu tří let a její odebrání je výjimkou. Pokud však má spotřebitel nějakou pochybnost u výrobku oceněného Klasou, může se obrátit na infolinku info@eklasa.cz. „Každý podnět obratem řešíme a předáváme dozorovým orgánům k prošetření. Naším cílem je zajišťovat, aby v portfoliu oceněných výrobků značkou Klasa byly nabízeny jen skutečně maximálně kvalitní výrobky,“ uvádí Vladimíra Nováková, tisková mluvčí SZIF.

Logo Klasa má sloužit spotřebitelům k lepší orientaci na trhu, nejedná se nicméně o levnou záležitost. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt tuto značku na obalech celkem 1048 produktů od 216 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách www.eklasa.cz.