Obvyklá příčina pracovního úrazu? My sami. A stres

Autor: Isifa.cz

Příčinou pracovních úrazů a nemocí z povolání jsou nejčastěji naše vlastní chyby. Ke klasickým důvodům vzniku úrazu patří dnes nově také nepříznivý vliv stresu. EU vyčíslila ztráty kvůli stresu na deset miliard ročně.

Errare humanum est. – Chybovati jest lidské.
Seneca

Chybovat je dáno všem smrtelníkům, kdo propadne chybě, nechť není tím zdrcen a nejedná zbrkle, leč snaží se pohromu překonat, chybu napravit a jednat vstřícně.
Sofokles

Když si nepřiznáš svou chybu, uděláš další.
Čínské přísloví

Nikdo ti neporadí tak dobře jako ty sám.
Cicero

To nejdůležitější, co jsem se v životě naučil, je to, že dávat pozor nic nenahradí.
Anonym

Každé zranění je nepříjemné. Bolí, je časově neodhadnutelné, mění krátkodobé i dlouhodobé životní plány a cíle, může být i finančně náročné a negativně se projevit především v rodinném rozpočtu. Může být zanedbatelné, ale může také naopak zraněného omezit na dlouhé měsíce i roky. Následky poranění mohou být i trvalé.

Ačkoliv ani žádný zaměstnavatel nechce, aby právě u něj docházelo k haváriím a úrazům se všemi následnými potížemi a nepříjemnostmi, největší dopad úrazu nebo poškození zdraví významně postihuje především samotného zraněného a jeho okolí. Proto se současný trend klást lidský život a zdraví na první místo nejen mezi podnikovými hodnotami, ale významně ovlivňuje také jednání každého jednotlivce. Což je dobře, protože…

Můžeme si za to sami

Analýzou statistik úrazovosti, zkoumáním konkrétních nežádoucích jevů, událostí a činností na pracovištích a vyhodnocením získaných dlouholetých zkušeností bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem úrazů pracovníků je jejich chybné jednání – jako rezultát nepřemýšlení o tom, co budou dělat a dělají, a co je může ohrozit. Na druhé straně platí, že i když budete v práci sebevíc opatrní, budete striktně dodržovat předpisy (technologické, bezpečnostní, požární, hygienické apod.) a používat odpovídající ochranné pomůcky, neznamená to, že si nemůžete přivodit pracovní úraz.

Běžnými a opakujícími se hlavními důvody pracovních úrazů jsou:

  • Spěcháme a nesoustředíme se na danou činnost – šéf „tlačí“, rodina, zábava, nákupy… myslíme na něco jiného než na vlastní práci.
  • Osobní potíže – neshody s nadřízeným, jehož požadavky se nám zdají vysoké, špatné poměry v týmu, rodinné problémy… a opět jsme v duchu někde jinde.
  • Špatné nebo nedostatečně odhadnuté riziko práce – „mám to pod kontrolou“, tj. víme o riziku a možném reálném nebezpečí, ale nejsme ochotni si připustit, že nám chybí nezbytná koncentrace a nepostřehnutá okolnost může vytvořit situaci, kterou nezvládneme.
  • Nejsme dlouhodobě nebo momentálně pro danou práci způsobilí – např. fyzicky, psychicky, kvalifikací, únavou, nervozitou, dlouhodobým životem ve stresu, pohodlím, jsme „pod vlivem“ apod.
  • Nikdo po nás nikdy nechtěl (například majitel, zákazník, nadřízený aj.), abychom určitou činnost prováděli jinak, pozorněji a bezpečněji.
  • Nedomýšlíme akce a následky svého chování až do konce.
  • Nevíme o nebezpečí – nezjišťovaná potenciální ohrožení, prodlévání v ohroženém prostoru, chyba v mezilidské komunikaci a nevyužívání zkušeností jiných, pravidla a postupy nejsou přesně definovány nebo se nedodržují.

Mezi méně časté příčiny zranění pak patří důvody technické, únava materiálu, nadměrné zatížení či opotřebení používaných zařízení, nesprávný design (poddimenzování), skrytá vada a „vyšší moc“ (počasí, různé přírodní jevy).

Suma sumárum: nejčastější příčinou úrazů je fakt, že někdy prostě nepřemýšlíme, nesoustředíme se na to, co děláme, nekontrolujeme sami sebe a/nebo nejsme mnohdy ani motivováni se chránit. Přitom v mnoha oblastech našeho každodenního života je to samozřejmé. Tak kontrolujeme ráno na váze svou hmotnost a svůj vzhled pohledem do zrcadla, sledujeme, zdali souhlasí drobné, které nám vrátili v supermarketu, dohlížíme na školní úlohy svých dětí aj. Když svoje počínání v zaměstnání budeme také podobně přezkoumávat, poznáme včas, že se za určitých okolností odchylujeme od normální situace a můžeme svoje chybné postupy korigovat.

Práce je stres – a stres jsou chyby

Psychologové práce a odborníci v pracovním lékařství se v souvislosti s úrazy v práci stále více zabývají vlivem stresu, který dříve vůbec nebyl řazen mezi hlavní příčiny pracovních úrazů. Stres však již dávno není fenoménem, který by patřil k dennímu chlebu jenom ve vrchních patrech velkých, krizemi se otřásajících podniků nebo mezi lidmi ve svobodném povolání. Dnes patří ke všednímu životu mnoha lidí, protože žijeme a pracujeme v rychlé a na výkon zaměřené společnosti, ve které musí být všechno stále lepší, vyšší a větší.

Stres však není způsoben událostmi, nýbrž naší reakcí na ně. Ten, kdo chce tedy žít méně ve stresu, by si neměl stěžovat na vysoké požadavky, ale spíše pozorovat a eventuálně měnit vlastní reakce na stres a přiměřeně na něj reagovat. Existuje řada v podstatě jednoduchých faktorů, kterými je v jejich souhrnném používání možné zvládnout vše bez stresu – neodkládat práci, naučit se říkat „ne“, nepokoušet se vyhovět všem, dělat či dodržovat při práci pauzy, konflikty řešit hned, vždy myslet na cíl, najít svůj způsob uvolnění, práci zbytečně neprotahovat aj.). Kromě toho platí: Nejlépe budeme pracovat s malým psacím stolem a velkým košem na papír.

Stres za deset miliard Euro

Jestliže jsou nesnáze a tlak při práci příliš velké, potom se v lidech dlouhodobě programuje nervozita, únava, strach a deprese. Výsledek: Stres je nyní po bolestech zad druhým největším pracovně podmíněným zdravotním problémem. Jeho definic je mnoho a zpravidla se mění s každým autorem. Jako příklad uvádíme:

  • Stres je extrémně vyhrocená situace, kdy je osobnost vážně ohrožena dlouhodobě. Jedinec prožívá nebezpečí a jeho obranné reakce zesilují v paniku.
  • Stres je extrémní a neobvyklá situace, jejíž hrozba vyvolává významnou změnu chování.
  • Stresem se rozumí vnitřní stav člověka, který je buď přímo něčím ohrožován, nebo taková ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná.

Podle odhadů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci je stresem postiženo okolo 40 milionů lidí v Evropské unii. Pracovní lékaři z toho odvozují, že v pracovním prostředí, které by bylo méně poznamenáno stresem, by se za rok dalo vyhnout například asi 10 000 infarktů. Absence a nemoci, které vznikají v souvislosti se stresem, stojí Evropskou unii podle vlastních údajů ročně nejméně deset miliard Euro.

Ještě snad jednu myšlenku na závěr. Kanadský lékař, biolog, chemik a endokrinolog maďarsko-rakouského původu, autor více než čtyřiceti knih Hans Selye je považován za otce moderního výzkumu stresu (v letech 1929 až 1932 působil jako asistent na patologickém ústavu pražské univerzity). Je autorem často uváděného výroku: „Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít!“

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 7. 2014 22:56