Nejčastější nepochopení při výběru potravin

Autor: Isifa.cz

Češi chtějí nakupovat zdravěji, neví ale, jak na to. Nerozumí příliš informacím na obalech potravin nebo si je vykládají špatně.

Nadváha a obezita jsou označovány jako novodobé epidemie 21. století. Odborná veřejnost se přitom shoduje, že většinu rizikových faktorů spojených s civilizačními onemocněními jsou lidé schopni sami ovlivnit. Znamená to zajímat se o to, co jedí. A začít už při nakupování – sledováním nutričního složení potravin. Tomu bohužel Češi stále příliš nerozumějí.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu (FAO) jsou za rozvoj civilizačních onemocnění zodpovědné hlavně čtyři živiny: nasycené mastné kyseliny, trans mastné kyseliny, sůl a cukr, zejména přidaný. Jejich působení na lidský organizmus je dlouhodobý a souvisí s formováním stravovacích návyků již v raném věku.

Lidé se často obávají různých přídatných látek, které ve skutečnosti hrají jen okrajovou roli z hlediska ovlivnění lidského zdraví. Pozornost zaměřují i na biopotraviny, jejichž výživová hodnota se od běžných potravin příliš neliší. Při nákupu by přitom měli sledovat zejména nutriční složení potravin a suroviny, které výrobek obsahuje.

Legislativní změny pro lepší informovanost

Podpora v tomto směru přichází také ze strany státu a Evropské unie. Na přelomu roku začala platit novela zákona o potravinách a nová nařízení EU. Změny se týkají například povinného uvádění složení u nebalených potravin nebo povinných údajů u pokrmů v restauracích, přísnější pravidla platí také pro informování spotřebitelů o přítomnosti alergenů a byla stanovena minimální velikost písma na obalech potravin.

Důležitá je také povinnost uvádět výživové hodnoty potravin.

Označení výživové hodnoty potravin

Uvedeno na 100 g (ml), případně v porci v % RHP (dříve DDD)

  • Energetická hodnota
  • Tuky
  • Nasycené mastné kyseliny
  • Sacharidy (celkové)
  • Cukry (jednoduché sacharidy)
  • Bílkoviny
  • Sůl

Nově nesmí být na obalech uvedeny trans mastné kyseliny (TFA). Vznikají v žaludku přežvýkavců a vačnatců, při průmyslovém ztužování tuků hydrogenací a při zahřívání tuků a olejů na vysokou teplotu. V malých množstvích, která se vyskytují v mléčném a zásobním tuku přežvýkavců, například v mléčných výrobcích, tolik problematické nejsou. Horší je jejich výskyt v částečně ztužených olejích. Následně se objevují v trvanlivém a jemném pečivu, polevách, náhražkách čokolád nebo v potravinách smažených na přepáleném tuku. Spotřebitelé je aktuálně mohou rozpoznat podle termínu – částečně ztužený tuk. Obsah trans mastných kyselin sleduje také logo Vím, co jím.

Jaké informace hledat a sledovat na obalech potravin?

A jak si poradit s výběrem kvalitních potravin v pultovém prodeji? Váha a celková kondice začíná u toho, jaké potraviny hodíte do košíku v supermarketu. Petr HavlíčekKarolína Hlavatá poradí, jak nakoupit výživově hodnotné potraviny.

Češi nerozumí složení výrobků

Díky těmto legislativním změnám mají být informace na potravinových obalech přehlednější a srozumitelnější. Je třeba ale vědět, jaké informace sledovat. Čeští spotřebitelé údajům na obalech příliš nerozumějí a složení kupovaných potravin často nestudují. Z průzkumu iniciativy Vím, co jím a piju z konce roku 2014 vyplývá, že jen něco přes čtvrtinu z nich (25,4 %) sleduje při nakupování složení potravin a tato informace je pro ně důležitá při rozhodování o koupi výrobku.

Na druhou stranu otázka týkající se porozumění nutričním hodnotám na obalech potravin byla zodpovězena poměrně nejistě. Většina (81 %) respondentů v tomto směru buď trochu tápe, nebo údajům vůbec nerozumí.

Tato nejistota se naplno projevila ve výsledku, kdy padly přímé dotazy zaměřující se na jednotlivé složky potravin. Na povrch vypluly poněkud neutěšené informace.

Nejčastější nepochopení při výběru potravin

Například více než čtvrtina Čechů odpověděla, že se snaží co nejvíce zařazovat či zvyšovat trans mastné kyseliny (TFA). Jedná se o nepochopení – tyto tuky je třeba naopak co nejvíce omezovat. Jejich konzumace má nepříznivý vliv při vývoji diabetu II. typu, obezity a ischemické choroby srdeční.

Další nepochopení se v průzkumu týkalo nenasycených tuků, které bývají zejména rostlinného původu, patří sem ale i tuky z ryb. Vyhnout se jim snaží téměř třetina respondentů (29,8 %). To ale není správná cesta. Některé z nenasycených mastných kyselin jsou pro náš organizmus nezbytné. Jedná se o tzv. omega 3 a omega 6 mastné kyseliny, které se vyskytují například v rybách, lněných semenech nebo řepkovém oleji.

Na druhou stranu z výzkumu iniciativy Vím, co jím a piju vyplynulo, že Češi mají zájem o nutričně hodnotné potraviny – a více než dvě třetiny z nich (69,4 %) by ocenily jednoduchou značku, která by je informovala o tom, že potravina odpovídá výživovým doporučením pro zdravé stravování. Touto cestou směřuje logo Vím, co jím.

Logo Vím, co jím – pomáhá s výběrem potravin

S výběrem výživově hodnotných potravin poradí spotřebitelům snadno a přehledně logo Vím, co jím. Jediným pohledem na obal zjistíte, že produkt má nízký obsah rizikových živin, jako jsou sodík, jednoduchý přidaný cukr, nasycené a trans mastné kyseliny. Mnohé potraviny, nesoucí logo, mají i vyšší obsah vlákniny, která je pro lidské tělo nedocenitelná. V současné době je označeno přes 350 výrobků a další neustále přibývají.

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 3. 2015 14:29