Nechtěné těhotenství nemusí končit potratem

Autor: Isifa.cz

Těhotná, nemilovaná a bez prostředků? „Pomůžeme vám, abyste se nemusela rozhodovat pod nátlakem,“ říká Radka Válková o projektu Nesoudíme. Pomáháme. V těžké situaci může pomoci „adoptivní rodina“.

Přestože počet potratů u nás v posledních letech rok od roku klesá, jejich počet se stále pohybuje v řádech desetitisíců. Z loňských celkových téměř osmatřiceti tisíc potratů šlo v bezmála třiadvaceti tisících případů o umělé přerušení těhotenství, z toho jen 4350 bylo ze zdravotních důvodů. Ukazují to statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

„Naše státní politická strategie je bohužel taková, že nabízí jen jedno řešení – rychlý potrat, dnes i chemickou cestou, a zároveň je téma potratu v naší zemi tabu. Málokdo si připouští, že všechna naše rozhodnutí výrazně ovlivňují náš další život,“ říká Radka Válková z poradny Aqua Vitae. Nový projekt Nesoudíme. Pomáháme prostřednictvím dobrovolnických rodin pomáhá těhotným ženám, jež se cítí být otcem dítěte, rodiči nebo jinými okolnostmi nuceny k umělému potratu. Denně se pro umělé přerušení těhotenství rozhoduje pětašedesát žen. Dá se na tom něco změnit?

„Naše státní politická strategie je bohužel taková, že nabízí jen jedno řešení – rychlý potrat,“ říká Radka Válková
Autor: Archív projektu Nesoudíme. Pomáháme

„Naše státní politická strategie je bohužel taková, že nabízí jen jedno řešení – rychlý potrat,“ říká Radka Válková

Proč se o tématu potratu u nás tolik nemluví?

Protože je těžké, nepříjemné a emočně náročné téma, které se týká přímo i nepřímo obrovské části celé naší populace napříč generacemi. Svoji roli jistě také sehrává neinformovanost, anebo i neochota se informovat. Když nebudeme o věci hovořit, tak můžeme dělat, že problém neexistuje. Vlastně jakoby nebyl.

Jak to funguje v jiných zemích?

Ve světě jsou přístupy různé a záleží na kulturních a společenských tradicích, často ani legislativa nemusí odpovídat společenskému postoji. Příkladem by nám měly být země, kde se klade důraz na osobní rozhodnutí jedince, které společnost akceptuje, a i když s ním nesouhlasí, tak jej dále nehodnotí. Téma potratů je živě diskutováno a informovanost je na prvním místě.

Váš projekt Nesoudíme. Pomáháme nabízí právě podporu těhotným ženám, které stojí před rozhodnutím, zda si dítě ponechat. Jak v tom může ženě pomoci jiná rodina?

Může to být přímo adopce maminky, nabídnutí emoční podpory, která je velmi důležitá, výbavičky, občasné pohlídání staršího dítěte, pomoc s péčí o novorozence, krátkodobé ubytování, jídlo, finance. V podstatě jen záleží na individuálním postoji a ochotě pomoci těhotné ženě v nouzi.

Adopce maminky, to znamená vzít si ji domů? Nebojí se lidé takového kroku?

Málokterá rodina si může vzít domu někoho cizího a nemusí to být ani ze strachu, jen prostě nemají prostor. Někdo obavu má, tak nabízí takovou pomoc, kterou si může aktuálně dovolit, a která mu způsobuje dobrý pocit a radost. Naopak máme jednu rodinu, která nabízí pomoc pouze tehdy, když bude těhotná žena bydlet u nich v domě. Další rodiny, a to je častější, nabízejí právě ono osobní provázení, denní přímý kontakt, záštitu nad těhotnou ženou, snahu komunikovat o problémech a pak je společně i řešit. Jiné zas nabízí materiální, hmotnou nebo i finanční výpomoc.

Ženám jde tedy zejména o emoční podporu?

Takových je většina, a to byl i důvod vzniku projektu Nesoudíme. Pomáháme. Ženám se nedostává naslouchání, přitom mají mnoho otázek a starostí, většinu z nich spojených s budoucností, o které vlastně dnes ještě nic moc neví. Přivítaly by oporu, lidskou blízkost, někoho, kdo by jim řekl: „Neboj se, to zvládneš, nebudeš na to sama, já ti pomůžu, jak budeš potřebovat, probereme všechno popořádku tak, jak se ti otázky honí hlavou, zastanu se tě a pokusíme se spolu najít to nejlepší možné řešení tak, aby ti bylo dobře.“ Některé maminky jsou osamocené, příbuzné mají daleko, nebo s nimi nemají dobré vztahy a jsou rády, když je někdo doprovodí třeba na úřad nebo k lékaři. Mnohé maminky jsou nadšené, když jim někdo aktivně pomůže s formuláři a úředníky v rámci složité infrastruktury sociálních dávek. Pro další je velmi úlevné, když mají někoho spolehlivého, kdo může občas pohlídat starší dítě. Jiné maminky potřebují na chvíli někde bydlet, než se situace stabilizuje.

Mohou se na vás obrátit jen ženy nebo i rodinní příslušníci?

To je důležité říct, kontaktují nás nejen těhotné ženy, ale i jejich maminky, tatínkové, babičky, sestry a partneři. Jedním z našich záměrů je také co možná nejlepší komunikace s budoucím otcem dítěte, pokud je to alespoň trochu možné. Nejen, že dítě potřebuje oba rodiče, ale odpovědnost a důsledky musí nést oba rodiče. Otec dítěte pak v adoptivní rodině může najít oporu u muže, který se mu stane vzorem hlavy rodiny, vzorem člověka, který umí dostát své zodpovědnosti, svému slovu, umí svou rodinu milovat slovy i činy. I to je konečně důvod, proč se adoptivní rodinou má stát rodina úplná.

Kdo jsou tedy rodiny, které sháníte a které se rozhodnou pomoci?

Hledáme zcela běžné, normálně fungující rodiny. Ve smyslu normální je obsaženo i to, že v každém manželství vznikají neshody, lidé se hádají a usmiřují, mají různé názory, hledají kompromisy. Taková rodina pak má zázemí, zkušenosti a kapacitu pomáhat. Ví, že je potřeba hledat východiska a ne momenty, které situaci ještě zhoršují. Ví, že v nátlaku, ve stresu a v pocitu nedostatku času udělá člověk často špatná a bohužel mnohdy nezvratná rozhodnutí, jejichž důsledky jej pak provází zbylými léty života. Držíme se pravidla, že pomoc nesmí být nikdy na úkor vlastní rodiny a všichni s pomocí ženě musí souhlasit. Adoptivní rodiny jsou velmi různorodé, složeny z celého názorového a společenského spektra. Mají však jedno společné, úctu k životu a ochotu pomoci těm, kdo mají odvahu bojovat za své nenarozené děti.

Jak to celé vypadá v praxi, od prvního kontaktu s vámi až po přivedení dítěte na svět?

Když se na nás těhotná žena obrátí, je většinou ve fázi rozhodování. Aby se žena mohla rozhodnout dobře, potřebuje znát opravdu všechny dostupné informace, tedy i ty, že potrat má své důsledky, se kterými je třeba počítat. Málokdo si připouští, že všechna naše rozhodnutí výrazně ovlivňují náš další život. Buď se těhotné ženě dítě narodí, anebo přijde domů z nemocnice po umělém ukončení těhotenství a je překvapená, že nic není jako dřív. V tu chvíli právem cítí zlobu na přítele, rodinu, společnost, lékaře, že jí neposkytli všechny pravdivé informace. Nikdo ji předem nevaroval, že potrat znamená hluboký zásah do lidské psychiky, plnou intenzitou ženě dochází, že toto rozhodnutí bylo nevratné a dostaví se pochybnosti. Když se žena rozhodne v těhotenství pokračovat a přijme pomoc od rodiny, tak vlastně už jen řešíme zcela běžné a praktické záležitosti. Celý projekt je postavený na důvěře, proto je velmi důležité osobní setkání, jak s budoucí maminkou, tak i s dobrovolníky.

Nastává pak šťastný konec?

Zatím se na projekt Nesoudíme. Pomáháme obrátilo deset maminek, ale ne všechny využily nabídku rodin. Některým stačil už jen fakt, že kdyby potřebovaly, tak je tady někdo, na koho se mohou s důvěrou obrátit. V tuto chvíli máme všechny naše maminky ošetřené a jsme s nimi v průběžném kontaktu. Když vše půjde dobře, intenzivnější spolupráce nastane před porodem: výbavička, doprovod do nemocnice, návštěvy, a po porodu v období šestinedělí: péče o miminko, dětský lékař, úřady.

Nakonec mají budoucí maminky radost, že daly dítěti šanci. Známe mnoho rodin, kde se takto uhájené dítě stalo miláčkem všech a táta byl nakonec vděčný, že jeho partnerka byla natolik statečná a neuposlechla ho v době, kdy on měl jasno – a to především ze strachu z budoucnosti.

Nesoudíme. Pomáháme
12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 8. 2014 15:59