Nebojte se chladu, zkuste kryoterapii

Kryoterapie, neboli léčba chladem, je zhruba tříminutový zážitek, který ovlivní celý váš den, a pokud jej budete absolvovat pravidelně, tak možná i celý život. Na otázku, k čemu je to dobré, zní odpověď „na všechno“. Léčí pohybový aparát, kožní a dýchací problémy a mnohem více.

Kryoterapie – skvělý start do nového dne

Říká se, že návštěva kryokabiny neboli polária způsobí vyplavení endorfinů, takzvaných „hormonů štěstí“ a lidé pak hýří vtipem a dobrou náladou. Něco na tom asi bude. Možná ani nemusíte proceduru absolvovat – hned jak jsem vešla do Kryocentra v Praze 4, připadala jsem si jako v jiném světě, kterým s lehkostí proplouvají lidé s úsměvem ve tváři. Prostředí by mohlo být reklamou na pohodu.

Nejprve jsem vyplnila dotazník o zdravotním stavu, pak mi změřili krevní tlak. Kryoterapii může absolvovat každý člověk, který netrpí žádnou závažnou akutní nebo chronickou chorobou. Pokud si nejste svým zdravotním stavem jisti, poraďte se s lékařem.

V šatně jsem se dala do řeči se dvěma „polárně“ zkušenými dámami, které sem chodí pravidelně. Oběma bylo přes šedesát let a vitalita z nich jen čišela. Společně s nimi jsem šla do předsálí kryokabiny, kde na svoje tři mrazivé minuty čekala skupinka, jak jinak, dobře naladěných mužů. Nechala jsem se jejich náladou strhnout, jenže pak mi při pohledu na teploměr úsměv zamrzl – rtuť sešplhala k minus 132 °C. Teploty bývají v poláriu od minus 110 °C po minus 160 °C.

Jak to (se) chodí v kryokomoře?

kryokabina

Do polária je vhodné chodit co nejméně oblečení. Nejlepší jsou plavky nebo spodní prádlo. Jsou ovšem místa, která je třeba chránit – přestože je v poláriu vzduch suchý a riziko omrzlin je při tak krátkém pobytu poměrně malé, některé části těla jsou na mráz přece jen náchylnější. Jedná se zejména o okrajové části těla, tedy prsty, nos, bradu nebo ušní boltce, které organismu slouží ke snížení tepelných ztrát a brání jej před prochladnutím. Do polária se tedy chodí v teplých ponožkách, rukavicích, v čelence chránící uši a kvůli dýchání i s rouškou přes nos a ústa.

Z kryokabin je často slyšet zvolání  ´je nám horko, je nám horko´, čímž se návštěvníci povzbuzují, a klapot dřeváků, které každý návštěvník vyfasuje, když skupinka (většinou tří) lidí chodí uvnitř pomalými krůčky do kolečka. Traduje se, že obsluha naslouchá dupání a když přestane, pozná, že není něco v pořádku. Skutečnost je ovšem jiná. Dřevo je špatný vodič tepla, protože jeho buněčná struktura teplo shromažďuje. Dřevo je tedy výborný izolant a dřeváky tak mají vynikající tepelně izolační vlastnosti. Tělo by také mělo být uvnitř v pohybu a navíc, čas tak rychleji uteče. Jde sice jen o několik minut, ale v mrazu vám i minuta přijde jako věčnost a netrpělivě čekáte na pípnutí časového signálu.

  • Nevyznáte se ve wellness? Podívejte se do našeho speciálu!

Rozhodně bych ale neřekla, že je pobyt v této „lednici“ nepříjemný. Je spíše snesitelný. Musíte si na něj zvyknout. Nejhorší bývá první minuta a půl. Nicméně čekání na autobus v zimě, kdy teploměr klesne sotva k minus deseti stupňům je mnohem horší zážitek, než pobyt v poláriu, kde je teplota mnohonásobně nižší. A to jste jen v plavkách, nikoli v teplém kabátě! „Lidé se většinou nejprve trochu bojí. Většinou vědí, jaké to je, když mrzne a jim je zima. Minus 130 °C je pro ně nepředstavitelný chlad a děsí je,“ říká vedoucí Kryocentra, prvního pražského polária Ivo Pultr.

Mráz je suchý, a vám tak vůbec nepřijde, že jste v tolika stupních pod nulou. Nesmíte být ovšem mokří. Pokud byste vstoupili do polária například po sprchování, tak byste do třiceti vteřin zmrzli. Je tedy důležité nebýt před vstupem zpocený. Stačilo by mít jen vlhké ponožky a hned by hrozily omrzliny.

Proč lidé dobrovolně mrznou?

Do polária mohou vstoupit děti od pěti let. Doporučenou horní věkovou hranicí je sedmdesát pět let. „Záleží na tom, jak se kdo cítí a v jaké je kondici. Našemu nejstaršímu návštěvníkovi bylo osmdesát pět let,“ doplňuje Ivo Pultr. 

Kryoterapie pomáhá zbavit se téměř všech nejběžnějších obtíží. Navíc je skvělá pro imunitní systém. „Lidé trochu šílí z nebezpečí tzv. prasečí chřipky. Místo shánění se po vakcínách by se měli spíše otužovat a zlepšovat si tak imunitu,“ říká Ivo Pultr. Nutno dodat, že kryoterapie vás otuží a je to dokonce příjemnější než ranní studená sprcha. Kryoterapii vyhledávají rovněž profesionální sportovci, zejména jako regeneraci po sportovních výkonech.

Pro koho je polárium vhodné

Pro lidi s „civilizačními chorobami“, jako jsou:

  • bolestivé páteřní syndromy
  • chronický únavový syndrom
  • oslabení imunitního systému (snížená odolnost proti infekčním chorobám), psychická deprese
  • pomerančová kůže (celulitida)
  • nadváha

Pro lidi s následujícími chorobami nebo chorobnými stavy: 

  • akutní a chronická zánětlivá onemocnění kloubů a páteře
  • degenerativní kloubní onemocnění – dna
  • zánětlivá revmatická onemocnění měkkých tkání a kůže
  • bolestivé kontraktury (stahy) kosterní svaloviny
  • fibromyalgie
  • rehabilitace po operacích velkých kloubů a páteře
  • poúrazové a pooperační hematomy a otoky
  • autoimunitní onemocnění a poruchy imunity
  • roztroušená skleróza
  • lupénka (psoriasa) s kloubními i kožními příznaky
  • neurodermitida
  • ekzémy
  • migréna
  • chronická onemocnění dýchacího systému
  • astma
  • zvonění, pískání v uších (tinnitus)
  • stavy po kosmetických a plastických operacích/odsátí podkožního tuku, zlepšení hojení jizev/
  • senná rýma

Polárium není vhodné pro lidi s:

  • alkoholovým nebo drogovým „opojením“
  • klaustrofobií – strachu z malých prostor
  • těžkou alergií na chlad
  • extrémní nebo neléčenou hypertenzí – s krevním tlakem stabilně přes 160/110
  • akutním onemocněním srdce a oběhu (srdeční infarkt, nestabilní angina pectoris, plicní embolie, myokarditis atd.) prodělaným v posledních šesti měsících
  • závažnými chronickými i akutními chorobami (vždy je nutno poradit se se svým lékařem)

Zchladit a pak zahřát

kryokabina

Nejprve samozřejmě dobrý pocit, že jsme to zvládli. Po celém těle se vám rozlévá příjemné teplo. To ještě umocní následné, zhruba desetiminutové cvičení na přístrojích (například rotoped aj.), pak důkladné protažení a procvičení oblasti, která vás nejvíce trápí. „Funguje to vlastně opačně než sauna. Nejprve vás zchladíme a pak zahřejeme,“ říká Ivo Pultr. 

Aby byla kryoterapie opravdu kryoterapií, je nutné docházet pravidelně. Prvních deset procedur je vhodné absolvovat denně. K dlouhodobému účinku terapie je zapotřebí série dvanácti až dvaceti procedur minimálně dvakrát do roka. Pobyt v poláriu se rovněž postupně prodlužuje až na čtyři minuty. Ceny jednotlivých vstupů se pohybují zhruba od dvou do čtyř set korun.

Léčba chladem pochází z Japonska. Zhruba před pětatřiceti lety začal profesor Toshima Yamauchi léčit revmatické potíže aplikací ohromného chladu na klouby. Používal teploty až minus 175 °C, říká Ivo Pultr. Metoda se pak zlepšovala a postupně se šířila do západní části Německa, Polska, Rakouska a téměř za třicet let své existence ji na svém těle okusily miliony lidí z celého světa. Do České republiky se dostala až po roce 2000 a prvním místem bylo Beskydské rehabilitační centrum Čeladná.

Foto: Kryocentrum.cz

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 3. 2014 8:54