Nebojme se vnitřností: prase nemá zhuntovaná játra

Autor: Isifa.cz

Kdybychom ze svých jídelníčků škrtli veškeré pokrmy, u kterých se kdy kde objevila informace o potenciálních negativních účincích, umřeli bychom hlady. Platí to i o drobech, tedy zvířecích vnitřnostech.

Droby, to jsou játra, ledviny, žaludky, srdce, plíce, jazyk, slezina, brzlík či mozeček, a také krev. Jde o nutričně velmi hodnotné suroviny, přitom ale téměř každá veřejná informace o nich upozorňuje na rizika plynoucí z vysokého obsahu toxických látek.  Stejně tak je obvyklou doprovodnou informací skrytá reklama na biopotraviny, která připomíná, že droby ze zvířat chovaných v systémech ekologického zemědělství toxické látky buď neobsahují, nebo jsou v nich obsaženy v nepatrném množství. Dlužno dodat, že oba zmiňované údaje jsou klasickou novinářskou „polopravdou“, přičemž realita je v těchto polopravdách tak na úrovni deseti procent.

Nebojme se konzumace vnitřností

V první řadě je třeba konstatovat, že rozdíl mezi obsahem rizikových látek v bio a nebio produkci je pranepatrný, protože se tyto látky do těla zvířat dostávají nejen prostřednictvím krmiv, ale i z vnějšího prostředí, které je pro chovy zvířat minimálně v Evropě plus minus stejné, bez ohledu na chovné technologie.

Důležité je ale to, zda jsou takové látky ve vnitřnostech zvířat koncentrovány v pro člověka nebezpečných objemech. Což ovšem – nejsou, a je to prokazatelné na skutečně reprezentativním vzorku rozborů, které každoročně provádí Státní veterinární správa ČR (SVS). Například loni provedli veterináři téměř 74 000 rozborů, a z tohoto objemu nevyhovělo jen 125 vzorků, přičemž zdaleka ne všechny se týkaly hospodářských zvířat, neboť předmětem šetření byli také koně nebo černá zvěř. V drtivé většině případů nemohli veterináři rizikové látky v orgánech zvířat ani detekovat.

Vy možná máte zhuntovaná játra, ale prase ne

Zvířata totiž, na rozdíl od lidí, si své útroby zdaleka neničí tak jako lidé. Teze o vysoce kontaminovaných játrech, ledvinkách nebo žaludcích tedy vycházejí spíše z našich vlastních zkušeností, které ovšem spasitelé lidstva vztahují i na zvířata.

Kromě toho nežije žádné hospodářské zvíře tak dlouho jako člověk, takže doba k ukládání případných rizikových a toxických látek je mnohonásobně kratší než u lidí. Z toho mimo jiné vyplývá, že nejnižší (prakticky žádné) riziko při konzumaci drobů představují vnitřnosti drůbeže, jejíž život trvá jen několik týdnů, a prasat, žijících zhruba půl roku. Vepřová játra, což je zřejmě u nás nejčastěji konzumovaná forma drobů, je tak (a byla i v minulosti i bez dnešních znalostí) spotřebitelsky dobrá volba a není důvod v této volbě nadále nepokračovat.

Játra jsou zdrojem železa a bílkovin

Právě játra jsou hlavních symbolem drobů, a je tedy vhodné se jejich složení a vlastností vhodných pro lidský organismus zastavit. Játra jsou totiž nade vší pochybnost velmi bohatým, v řadě parametrů nejbohatším zdrojem pro tělo potřebných živin, včetně vitamínů a minerálních látek. Platí to především o železu, což věděli i naši předkové, kteří konzumaci jater doporučovali lidem trpícím chudokrevností. Železo je totiž klíčovou součástí červených krvinek, a jeho nejvýznamnějším zdrojem pro člověka jsou právě játra. Mimo jiné také proto trpí chudokrevností především vegetariáni. Ne že by železo neobsahovaly i jiné potraviny – z jater jej ale umí naše tělo nejlépe zužitkovat. Což ovšem naopak zdaleka neplatí o Pepkem námořníkem profláknutém špenátu.

Nejde ale jen o železo – játra jsou samozřejmě také bohatým zdrojem živočišných bílkovin a také vitamínů rozpustných v tucích, především vitamínu A a D skupiny vitamínů B. Včetně B12, což je další látka v prevenci chudokrevnosti.

Nic však není jenom pozitivní – díky svému složení jsou občas játra označována jako cholesterolová bomba, protože ale také není nic jednoznačně negativní, obsahují játra i látku lecitin, která naopak koncentrace cholesterolu snižuje.

Tak či tak bychom se občasné konzumace prakticky všech drobů včetně jater neměli bát. Snad až na těhotné ženy. Ani to však není zcela jednoznačné. Vysoký obsah vitamínu A v játrech může totiž na jednu stranu při příliš četné konzumaci jater znamenat riziko pro plod, vysoký obsah železa ale zase přispívá k obnově krve ztracené při menstruaci…

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 10. 2014 15:10