Které diety jsou podle lékařů nebezpečné?

Kila dolů a tím lepší zdraví či hezčí vzhled, to jsou motivy pro dodržování nejrůznějších diet. Některé to dokážou. Jiné nejenže nic nezlepší, ale mohou znamenat i riziko pro naše zdraví. Právě na ně poukázali odborníci na tiskové konferenci Fóra zdravé výživy nazvané Čím nás krmí dr. Campbell a spol.?

„Čínská studie“ doktora Campbella

Od doby svého vzniku v roce 2005 je publikace Čínská studie amerického dietologa Colina Campbella trhákem, který bleskově mizí z pultů knihkupectví. Současně se ale objevila i řada lidí, kteří s jejími závěry polemizují či naplno nesouhlasí. K nim se na konferenci přidal Pavel Kohout. Proč?

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Je radikální rostlinná dieta cestou ke zdraví?

Kniha seznamuje se závěry několika studií, zejména pak s tzv. čínskou studií, která zjišťovala mortalitu, dietní návyky a životní styl 6500 čínských venkovanů. Na základě výsledků pak autoři docházejí k závěru, že nádorová onemocnění (rakovina prsu, prostaty a tlustého střeva), případně další civilizační onemocnění (ischemická choroba srdeční, obezita, cukrovka II. typu, osteoporóza či autoimunitní onemocnění) se vyskytují více u těch, kteří konzumují živočišné bílkoviny, než u těch, kteří konzumují rostlinné produkty. Konzumenti živočišných bílkovin navíc mají také vyšší úmrtnost na tyto choroby.

Studie má obhajovat myšlenku dr. Campbella, že každé jídlo, které má více než 0 mg cholesterolu, je nezdravé. Autor v knize obviňuje mezinárodní řetězce, farmaceutické firmy i vlády západních zemí, že zatajují výsledky objektivního výzkumu a věnují velké peníze na medikamentózní léčbu, přitom by podle něj stačilo radikálně změnit stravu na přísnou veganskou dietu bez jakýchkoliv živočišných produktů (tj. tuků a bílkovin), která by pacienty vyléčila bez nutnosti medikace. Podle autora tato dieta působí i v prevenci nádorových onemocnění.

Pavel Kohout však tyto závěry zpochybňuje. „Veganská dieta může být jednou z možností,“ uvádí, „jen musí být dobře nutričně složena. Nehodí se ale vždy a pro každého – např. její podávání v době růstu, těhotenství či nemoci může mít dalekosáhlé negativní následky.“ Lékař vychází z komunikace mezi dr. Campbellem, Chrisem Masterjohnem a Denise Mingerovou – oponenty dr. Campbella, kteří se podíleli na provádění čínské studie či její syrová data pečlivě pročetli a došli k závěru, že autor veškerá fakta násilím přetváří tak, aby dokázal svá tvrzení.

„Je-li někdo příznivcem veganství, nelze proti tomu v podstatě nic namítat. Je to jeho volba. Pokud ale někdo ve snaze glorifikovat veganství účelově pozměňuje data, vybírá pouze taková statistická data, která se mu hodí, a jiná zamlčuje, jsou už námitky zcela na místě,“ říká Pavel Kohout. A nejen námitky, ale i zklamání, rozhořčení a otrávení nad tím, že dr. Campbell úmyslně zamlčuje fakta, na která přišel při svých vědeckých bádáních, a ořezává pravdu tak, aby se mu hodila k potvrzení předpokladů a předem daných hypotéz, směřovaných na podporu veganské stravy. „O tom, bohužel, celá kniha Čínská studie je,“ uzavírá své hodnocení lékař.

Atkinsova dieta patří k těm extrémnějším

Nevhodné jsou podle lékařů ty redukční režimy, které buď zakazují některou potravinu nebo skupinu potravin (např. Atkinsova dieta zakazující sacharidy či již uvedené veganství vylučující živočišné bílkoviny), nebo se naopak striktně orientují jen na jednu nebo několik málo potravin (denně syrový ananas, denně vejce na tvrdo).

Abychom dietní opatření přežili ve zdraví, měli bychom znát tři základní pravidla a vybírat si diety, které je splňují. „Složení diety musí být pestré a obsahovat všechny živiny (bílkoviny, sacharidy a tuky) ve správném poměru a složení. Příjem a výdej energie musí být v rovnováze a veškeré změny musí probíhat pomalu a dlouhodobě,“ vysvětluje hlavní zásady Jan Piťha, předseda Fóra zdravé výživy.

Jaké je jeho hodnocení populární diety doktora Atkinse? „Dieta je postavená na výrazném omezení sacharidů v potravě, proto patří k těm rizikovějším,“ říká lékař.

Atkinsova dieta se v zásadě skládá ze čtyř fází. První fáze, zvaná indukční, je takřka bez sacharidů, čtvrtá fáze již jejich menší množství připouští. V principu se však jedná o drastické vyloučení sacharidů z jídelníčku a jejich nahrazení bílkovinami a tuky. Není kladen velký důraz na absolutní kalorickou restrikci, ale na změnu složení potravy. Tato dieta má podle lékaře určitý racionální podklad: omezení sacharidů může skutečně vést k příznivým změnám látkové výměny vedoucí k úbytku na váze. Nicméně stupeň jejich omezení je zde příliš vysoký a blíží se tím extrémním dietám. Navíc je tato dieta poměrně monotónní a jednoduchá. To sice odborníkům vadí (spolu s vyloučením brambor, těstovin, rýže, kuskusu a dalších složek potravy), konzumentům to ale vyhovuje – pro monotónnost diety na doporučená jídla nemají moc chuť, jedí tedy méně; s přípravou pokrmů také nemají mnoho práce. To je zřejmě jedním z důvodů popularity této diety.

I když v posledních letech byla varianta této diety s určitým úspěchem aplikována u pacientů s epilepsií, je klasická Atkinsova dieta pro běžnou populaci spíše nevhodná, uvádějí lékaři. U nedočkavých jedinců, u kterých běžná dieta selhává, by mohla v prvních několika týdnech nastartovat pokles váhy a zvýšit motivaci, pak by ale měla nastoupit běžná pestrá dieta a pohyb.

„K udržení či dosažení dobrého zdraví a dobré váhy je na prvním místě nutné udržet rovnováhu příjmu a výdeje kalorií, zejména je nutné přitvrdit již při prvních náznacích nadváhy. Na druhé místo nepochybně patří pestrost stravy. Případný úbytek na váze by měl být postupný,“ připomíná Jan Piťha. „V plejádě současně známých diet patří Atkinsova dieta k těm extrémnějším, které by jistě neměly být doporučovány plošně a dlouhodobě. U vybraných jedinců a na omezenou dobu by však určitý efekt mít mohla a některé její prvky jsou v méně extrémní podobě akceptovatelné.“

Paleolitická dieta – návrat k chybným kořenům

Dieta jeskynního muže je založená na myšlence, že naše současná strava obsahuje velké množství průmyslově zpracovaných potravin a není tudíž prospěšná našemu zdraví. Někteří zastánci této diety jdou dokonce ještě dál a tvrdí, že vysloveně škodí a je příčinou velké většiny civilizačních onemocnění. Paleolitickou dietu pak považují za návrat ke kořenům a jedinou vhodnou alternativu. Jako ve většině případů lze podle odborníků i v případě této diety označit některé myšlenky za přínosné, jiné za zcela absurdní.

Autor: Flickr.com,Stefan Kloo/Isifa

Pračlověk neměl moc na výběr. My zase nevíme co vybrat

Ani tato moderní dieta podle Pavla Suchánka z Fóra zdravé výživy výše uvedená pravidla pro zdravou redukci hmotnosti nesplňuje a není vhodná pro běžného člověka. „Zásadním problémem paleodiety je, že doporučuje konzumaci velkého množství tučných mléčných výrobků a masa, rovněž bez ohledu na jeho tučnost. Celkový podíl bílkovin na celkovém příjmu energie v rámci této diety přesahuje 35 %, což je dvakrát více, než se uvádí v doporučeních zaměřených na prevenci civilizačních chorob.“ 

Uvedené množství bílkovin ve stravě by bylo přijatelné jen pro zcela zdravé jedince, kteří velmi intenzivně sportují, a to minimálně 1,5 hodiny denně po většinu dní v týdnu, což je v české populaci velmi řídký jev. Sporné je podle odborníka rovněž již samotné označení „paleolitická strava“. Strava skutečného paleolitického lovce měla totiž zcela odlišnou skladbu – obsahovala hlavně rostlinná semena, ořechy (tedy „dobré“ rostlinné tuky) a ryby („dobré“ živočišné tuky).

„Moderní paleodieta si bohužel z pravé pravěké diety vybírá jen některé zásady a bohužel ne ty zrovna vhodné,“ říká Pavel Suchánek. „Omezení mléčných výrobků, případně podpora konzumace velmi tučných sýrů, doporučení neomezovat konzumaci masa bez ohledu na množství tuku, to jsou zásady, s nimiž nelze souhlasit a které navíc neodpovídají původní pravěké stravě. Ta totiž obsahovala maso zejména ve formě ryb, červené maso tvořilo jen malou část.“ Pozitivním prvkem paleodiety je podle něj důraz na konzumaci čerstvých a nezpracovaných potravin, vyřazení polotovarů, uzenin a podpora konzumace zeleniny a ovoce, ořechů a tedy rostlinných olejů. „Celkově vysoký podíl tuků a bílkovin ve stravě předpokládá velmi intenzivní a pravidelnou pohybovou aktivitu,“ upozorňuje. „Obávám se nicméně, že právě tento fakt není během diety dostatečně doporučován a zdůrazňován.“