Návrh zákona o návykových látkách zavádí v ČR plíživou prohibici

Snahy politiků a sociálních a potravinářských inženýrů nabývají v poslední době na nebývalé intenzitě. Chystá se další z řady zákonů, který považuje všechny prodejce alkoholu za zločince, konzumenty za alkoholiky a do společenského života zavádí plíživou prohibici.

I když je prakticky vždy oficiálním a na první pohled i veřejně prospěšným důvodem k dalším a dalším regulacím takzvaný veřejný zájem, reálným výsledkem všech takových kroků je omezování osobních svobod. V tomto případě v podobě omezování spolkového života, tradic i dosavadních ryze praktických činností, při kterých hraje nějakou roli alkohol. Konkrétně jde o návrh zákona „o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek“. Návrh z dílny ministerstva zdravotnictví obsahuje řadu velmi sporných regulačních pasáží, které lze souhrnně nazvat plíživou prohibicí.

Jak se naučit dělat víno a nekoštovat

Mediálně nejviditelnějším opatřením je regulace nakládání s alkoholem ve valtické vinařské škole, proti které se již veřejně postavil hejtman jihomoravského kraje Michal Hašek. Dikce navrhované novely by totiž studentům neumožňovala vyrábět a degustovat víno. Stejně tak by ale mohly vzniknout problémy při nakládání s vínem (nebo jiným alkoholem) v dalších školních zařízeních. A to nejen jako omezení některých částí výuky, ale také při pořádání školních akcí, ochutnávek, koštů a fakticky jakékoli činnosti, která se odehrává ve školních zařízeních.

To ale zdaleka není vše, omezení může dopadnout i na mnohé sportovní akce. A to nejen tam, kde se shromažďuje převážně mládež (novela navrhuje zákaz prodeje „na akci určené převážně pro osoby mladší osmnácti let“), přičemž bude jistě zajímavým matematickým oříškem, jak definovat pojem „převážně“. Výsledkem zatímní podoby navrhované novely by ovšem zřejmě byl mimo jiné zákaz prodeje a konzumace alkoholu třeba na golfových turnajích a v zásadě na jakýchkoli sportovních akcích, které probíhají mimo místa s právem pravidelně prodávat alkohol.

Vánoční trhy bez svařáku

Ale nešť, při sportu by se opravdu neměl alkohol konzumovat. Novela ale nereguluje prodej a konzumaci alkoholu jen na sportovištích, ale především právě při společenských akcích, kde je jeho konzumace tradiční součástí.

Záleží samozřejmě na konečné podobě novely a faktické interpretaci navrhovaných ustanovení, ze stávající podoby ale vyplývá, že by například nebylo možné konzumovat svařák nebo grog na různých vánočních, velikonočních a vlastně jakýchkoli trzích. Je fakt, že jde o místa, kde se často podávají a prodávají produkty pochybné kvality a původu. To je zřejmě i důvodem, který navrhovatele k takové regulaci vedl. A také důvodem, proč k návrhu novely mlčí Unie výrobců a dovozců lihovin, a naopak se zákazem prodeje alkoholu na tržištích a tržnicích souhlasí.

Samozřejmě ale nejde jen o lihoviny, ale třeba právě o víno, jehož regulace prodeje vzbuzuje emoce také v připravované novele vinařského zákona.

Prohibice konzumaci alkoholu nesnižuje

Tak či tak jde o další z řady zákonů, který považuje všechny prodejce alkoholu za zločince, konzumenty za alkoholiky a do společenského života v naší zemi zavádí plíživou prohibici.

Přečtěte si: Jsem alkoholik, když piju každý den?

Jak je ale přitom známo ze zahraničních zkušeností, prohibice ze zákona konzumaci alkoholu nesníží. Výsledkem je vždy přesun konzumace z veřejných prostor do soukromí, kde je ovšem logicky mimo dosah možné kontroly, což často ústí do ještě větších rizik nadměrné konzumace alkoholu, než je tomu na veřejnosti.

Kromě toho neplatí, jak již několikrát v minulosti upozornila Potravinářská komora ČR, že je naše země na špici světové konzumace alkoholu. I když média a po nich i státní úředníci neustále otrocky opisují data Světové zdravotnické organizace (WHO) uvádějící spotřebu alkoholu v ČR jako 13 litrů čistého alkoholu na hlavu, ve skutečnosti činí tato spotřeba o třetinu méně, tedy 9,5 litru čistého alkoholu na osobu a rok. Poměrně zásadní rozdíl je přitom dán rozdílnou metodikou výpočtu spotřeby alkoholu. Což ovšem, když se to hodí, nikoho nezajímá. A v tomto případě se hodí operovat se spotřebou vyšší, než je reálná skutečnost.

K tématu: Mýty o konzumaci alkoholu: Češi pijí mnohem méně, než se zdá

V jedné z předscén – dialogů Jana Wericha a Miroslava Horníčka vyslovil Werich v diskusi o čtení knih památnou a stále více univerzálně platnou větu: „Dojímá mě, jak autor předem počítá s tím, že co čtenář, to blbec.“ Jen s malou úpravou lze tuto větu aktualizovat na filosofii navrhované novely – výměnou slova blbec za „nesvéprávný spotřebitel“ – abychom byli v terminologii „in“.

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 3. 2016 16:35
Zasílat nově přidané názory e-mailem