Naučte se zábal při horečce, aby pomáhal a neškodil

Metody babiček fungují dodnes, navíc když vynecháte léky, šetříte játra. Jak vytvořit zábal správně a na co dát pozor?

„Zábaly patří k nejstarším a velmi spolehlivým fyzikálním metodám snižování teploty,“ říká farmaceut Tomáš Arndt. „U dospělých se aplikují při horečce, tedy teplotě nad třicet osm stupňů.“ Vysoká horečka sice ničí nemoc, ale vyčerpává tělo.

Klasika s ručníky

I když je jednodušší vlézt si do vany (viz níže), ne každému je ta představa s horečkou „za krkem“ příjemná. Bez vody se ale neobejdete.

Větší ručník nebo prostěradlo namočte do vody 25–30 °C teplé a lehce vyždímejte. Zabalte se do něj. Po dvaceti minutách se zábal vymění, když je třeba.

„Pokud má nemocný chladné ruce a nohy, zábaly se neaplikují,“ upozorňuje Tomáš Arndt. „U dětí se použijí pouze, jsou-li horké i končetiny, tj. když horečka dosáhla vrcholu.“ (Pokud má dítě vysokou horečku a ledová akra, tj. ruce, nohy či další okrajové části těla, např. nos, rty, uši, bradu, neměl by se zábal provádět, ale nejprve by se mělo podat antipyretikum. Více v článku Horečka u dětí: kdy ji srážet a kdy je čas na léky?)

Bylinkami proti horečce

  • Můžete využít černý bez nebo lípu srdčitou.
  • Dvě čajové lžičky sušených květů bezu (nebo lípy) se spaří s ¼ litru vody a 10 minut vylouhují. Pro vypocení stačí vypít dva šálky horkého čaje.
  • Obě bylinky můžete koupit v lékárně jako sypaný čaj.

Houba, gelové polštářky

Pokud se vám nechce ždímat osušky, napusťte si do vany jen trochu vody a omývejte se houbou. Důležité je, aby bylo tělo stále pokryté tenkou vrstvičkou vody.

„Teplota se také dá snižovat přikládáním vychlazených gelových polštářků,“ komentuje modernější metodu Tomáš Arndt. „Ovšem tato metoda patří spíše do rukou lékaře a používá se v nemocnicích. Ochlazené gelové polštářky se přikládají dle instrukcí výrobce, obvykle do oblasti třísel.“

Koupelí nebo sprchou nic nezkazíte

Pokud vaše tělo „topí,“ nemusíte se shánět po ručnících ani houbě, ale budete potřebovat o to více vody. Horečka se dá dobře snížit koupelí.

 „Do vany se napustí voda o dva stupně chladnější, než má pacient teplotu – studenější voda by byla nepříjemná,“ doporučuje Tomáš Arndt. „Postupně pak můžeme připouštět chladnou vodu tak, aby měla teplotu kolem třiceti stupňů. Nepoužíváme ale nikdy vodu studenou!“

Neochlazujte ale vodu déle než pět až deset minut. Dospělý nemocný se do ní může ponořit na deset až patnáct minut. U dětí má být ve vaně přibližně maximálně pět centimetrů vody a dítěti se vodou polévají trup a končetiny.

Jestli máte raději sprchu než koupele, vsaďte na ni i při nemoci. Dospělému je sprcha obvykle i příjemnější než jakýkoliv zábal. Teplotu vody si nemocný může stejně jako při koupeli sám regulovat podle toho, jak studenou vodu ještě zvládne a je příjemná. Délka sprchování by ale podle odborníka neměla přesáhnout čtvrt hodiny. U dětí od čtyř let stačí maximálně čtyři minuty.

Kdy na zábaly zapomenout?

  • Když má nemocný studené končetiny, zimnici nebo studenou, tzv. „husí“ kůži obecně.
  • Při různých kožních nemocech – infekcích, ekzémech, lupénce apod.
  • Starší lidé obecně by měli zábal konzultovat s lékařem.
  • Nevhodný je také např. pro kardiaky nebo epileptiky.

Ocet nebo tvaroh? Nezkoušejte

Ke snížení horečky se používají i různé babské rady. Obecně ale platí, že si vystačíte jen s vodou.

„Octanové nebo tvarohové zábaly bych nedoporučoval,“ říká Tomáš Arndt. „Jejich působení se dá v případě octanového zábalu jen částečně podložit vlastnostmi zábalu, u tvarohového téměř ničím.“

Octan jako takový má stahující, svíravý a lehce chladivý účinek, tlumí pocení. Působí také protisvědivě a má mírné desinfekční účinky. „Takto ovšem působí jen na místě aplikace, nejsem si jist, zda by celkově snížil horečku. U tvarohového zábalu se dá jen uvést chladivý efekt,“ dodává odborník.

Při horečce nepoužívejte ani led do třísel – to by se mělo dít pouze pod dohledem lékaře. A nefunkční je balení nemocného do igelitu – tím totiž vytvoříte zapářku, ne účinnou pomoc proti horečce.

Odborná spolupráce

PharmDr. Tomáš Arndt

V roce 1990 absolvoval farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové a od té doby pracuje jako lékárník. Již několik let se věnuje problematice přírodních látek, kterou se snaží popularizovat v článcích na webu www.celostnimedicina.cz. Jde mu o korektní a solidní pohled na přírodní látky, které mohou při správném výběru pomoci jak při prevenci, tak jako doplněk léčby řady nemocí.