Naučte se konečně správně plavat

Většinou plaveme špatně. Pokud máme nějaký vlastní styl, bez dodržování správné techniky, využíváme jen zlomek z toho, co by nám mohlo plavání přinést. A to je škoda. Naučte se konečně správně plavat. Řekneme vám, jak na to.

Když si jdu zaplavat, většinou nevnímám okolní svět. Pravidelný rytmus vody mě od něj totálně odpoutá a já nevnímám nic jiného než sehraný pohyb končetin (prošla jsem kvalitním plaveckým výcvikem) a počet uplavaných bazénů.

Naposledy tomu ale bylo jinak. Plavat jsem šla do jednoho pražského bazénu s tím, že se podívám, jak plavou ostatní plavci. Na začátek musím říci, že mám radost, že je nás tolik, co plaveme pravidelně a snad i rádi. Těší mě i to, že většinou vydržíme plavat celou hodinu. Je však otázka, jak a zda správně.

Plaveme špatně

Hned můj první pohled na vodní hladinu zaznamenal spoustu hlav, které se ne a ne potopit pod hladinu. Nejednalo se pouze o ženy, které plavání pojaly coby společenské setkání a dokázaly při něm vařit, háčkovat nebo probírat vnoučata. Takových „paní radových“ je v bazénech víc než dost a velmi často patří do stejné kategorie i muži.

Anketa

Ovládáte správnou techniku plavání?

Bojíte-li se hlavu potopit, protože vás pak pálí oči, kupte si plavecké brýle, bojíte-li se, že vám zplihne trvalá, zajděte si hned po plavání ke kadeřníkovi nebo zůstaňte doma, což ale není správné rozhodnutí. Suché vlasy a plavání prostě nejdou dohromady. Nejde jen o to, že takový styl nevypadá dobře, hlavně tím škodíte krční páteři, potažmo celé páteři, zvláště pokud tak plavete pokaždé, protože to ani jinak neumíte.

Rovněž může dojít ke zbytečnému namožení ramen. Navíc vás to nenutí dýchat pravidelně. Naopak využíváte jen malou část plic, stejně jako na souši a diskuse s ostatními plavci vám neumožní ten pravý „vodní odpočinek“, opravdový relax, správné uvolnění, které v bazénech můžete zažít. Ani vaše kondice tolik neplesá, pokud neplavete správně. Navíc se rychleji vyčerpáte, protože při plavání s hlavou nad vodou celé vaše tělo zaujímá polohu spíše vertikální, takže musíte čelit většímu odporu vody.

Problémem je dýchání do vody

Sport-relax-plavani-09

Někteří z nás, zvláště ti, co se nikdy neučili plavat pod vedením školeného instruktora, mají možná problém se střídáním nádechu nad vodou a výdechu do vody. Je to naprosto přirozený strach z toho, že pokud jsme pod vodou a pak máme jen chvilku na nádech nad vodou, nestačíme se zorientovat, navíc voda stékající nám po obličeji podporuje naši nejistotu a obavu nadechnout se. Tyto pocity je nutné odblokovat, což je možné jen díky pravidelnému tréninku a zkušenosti na základě zjištění, že dýchat lze i do vody, aniž bychom se topili.

Někomu to může opravdu činit problém. Pro takové plavce existuje cvičení na suchu, kdy si naplní mísu či umyvadlo teplejší vodou a hlavu do něj s výdechem pomalu ponořují. Pokud je i toto problém, ponořte pouze bradu a zlehka dýchejte. Všimněte si zvlněné hladiny, která vůbec nemá v úmyslu potrápit vaše dýchací ústrojí. Při dýchání do nádoby nespěchejte a užívejte si je. Blahodárný vliv dýchání do vody pak oceníte při plavání v bazénu nebo v přírodě.

Než se začneme věnovat jednotlivým plaveckým stylům

Způsobů, jak plavat, je více a každý tělu prospívá trochu jinak. Společné mají to, že jsou naše těla vždy v  horizontální poloze, tedy rovnoběžně s vodní hladinou. Již v úvodu zmíněná poloha hlavy je neutrální –nepředkláníme ji, ani nezakláníme, naopak se snažíme hlavu co nejvíce vytáhnout z těla, jako by nás někdo čapnul za vlasy na temeni (jde jen o představu,  bezvlasí jedinci zapojí více fantazii) a tahal dopředu. Máme-li při tom natažené obě ruce i nohy, umíme splývat. Při splývání obvykle dlouze vydechujeme do vody.

Nejrozšířenější styl: Prsa

Sport-relax-plavani-04

Nejrozšířenějším způsobem plavání, který v bazénech vídáme nejčastěji, jsou prsa. Název nejen napovídá, jakou částí těla se položíme na hladinu, ale také to,  jaké části našeho těla nejvíce prospívá – prsním svalům.

Tato technika patří rovněž mezi nejstarší způsoby plavání. Plavcům umožňuje dobrou orientaci ve vodě, čehož využívají hlavně v přírodních vodách.

Styl „prsa“, dříve nazývaný klasický způsob plavání, má ale spoustu nevýhod: je náročný na souhru pohybů, které musejí být u horních i dolních končetin současné a symetrické, rovněž kolísá rychlost během jednoho cyklu, což je neefektivní.

Výchozí polohou je splývání. Záběr pažemi probíhá pod hladinou a vede do stran. Nesmí být ovšem příliš široký, což bývá tou nejčastější chybou. Ruce zabírají šikmo dolů a záběrovou plochou jsou dlaně a vnitřní strany předloktí.

Záběr nohou vychází z kolen. Při jejich skrčování jsou chodila v tzv. fajfkách a paty bezprostředně u hladiny. Kolena nekrčíme pod břicho ani příliš do stran, nejlépe je, když se vzdalují do šířky boků, které máme vytlačené blíže k hladině.

Záběr rukou naši hlavu vymrští nad hladinu, čímž nám umožní nádech. Poté následuje delší výdech do vody. Hlavu nikdy nezakláníme.   

Nejrychlejší styl: Kraul

Sport-relax-plavani-08

Chcete-li plavat rychle, plavte kraulem. Díky poloze těla čelíte menšímu odporu vody než u jiných plaveckých stylů. Tento „mladý“ plavecký styl se začal vyvíjet až od devatenáctého století, a to čistě  jen kvůli závodům.

Nevznikl však sám od sebe. Arthur Trudgen při svém pobytu v Jižní Americe zaznamenal, že se místní domorodci ve vodě pohybují jinak, než je zvyklý on, a jejich způsob plavání se mu zdál rychlejší. Přivezl tak domů do Anglie nový plavecký styl, který byl podle něho pojmenován trudgen, při kterém se nohy pohybují stejně jako u prsou, ale ruce již připomínají dnešní kraul. Hlava zůstává nahoře.

Další jeho vylepšení přivezl ze Šalamounových ostrovů Frederick Cavill, kde zaznamenal, že domorodci při plavání nohami kopou. Spojil tento poznatek se stylem trudgen. Nový způsob plavání se předával z generace na generaci a postupně se tak vyvinul v současný kraul.

A jak plavat kraulem správně, abychom tolik nepřipomínali plavání domorodců?

Vycházíme ze splývání v poloze na prsou, hlava zůstává v prodloužení těla, hledíme tedy na dno a nadechujeme se při vytáčení hlavy doprava a doleva. Ruce se pravidelně střídají. Dýchá se většinou při každém třetím tempu rukama. Začátečníci si pod vodou mohou říkat: Pravá levá nádech, levá pravá nádech atd. Později se dýchání zautomatizuje. Pro trénink kapacity plic můžete dýchat i po pěti, sedmi, nebo dokonce až po devíti tempech.

Z vody jako první vychází loket a teprve pak následuje celá paže. Ruka je nejprve lehce pokrčená. Natáhne se až když loket míjí ucho, abychom „pro vodu“ mohli sáhnout co nejdále.

Kolena jsou při kraulu lehce pokrčená, nicméně pohyb nohou, nebo-li kopání, vychází z kyčlí, nikoliv z kolenou, což bývá, hned po „hlavě nad vodou“, tou nejčastější chybou.

Nejzdravější styl: Znak

Znak je z nejzákladnějších způsobů plavání jediným plaveckým stylem, který je v poloze na zádech, neboli naznak. Pohyb rukama i nohama nám připomíná kraul. Nicméně záběr paží je u znaku veden stranou. V záběrové fázi dochází k pokrčení v lokti. Po té ruku opět vytáhněte z vody ven a dotáhněte pohyb do úplného vzpažení. Pravá ruka se střídá s levou. Někteří plavci chybují v dohánění paží v připažení.     

Pohyb kolenou vychází stejně jako u kraulu z kyčlí, nikoliv z kolenou. Kolena by se neměla objevovat nad hladinou. Nárty by ale pohyb k hladině dokončovat měly.

Při znaku se dýchá snadno. Hlava je stále nad vodou. Přesto se snažte dodržovat pravidelný dýchací rytmus. Nadechovat bychom se měli během mezizáběrové pauzy, vydechovat naopak při záběru.   

Nejnáročnější styl: Motýlek 

Sport-relax-plavani-11

Motýlek je plavecký styl, který k pohybu ve vodě používají již zkušenější plavci. Zásadně se při něm zapojuje trup a vlastně celé tělo. Začátečníkům doporučuji takzvané „delfíní vlnění“. Nacvičovat jej mohou i na suchu. Stojíme, obě ruce máme natažené nad hlavou a právě od rukou s vlněním začneme – pohybujeme jimi lehce dopředu, pak následuje hlava, hrudník, pánev a kolena. Jakmile máte pocit, že se hýbete jako hadroví panáčci, můžete skočit do vody a zkusit to v ní, možná i trochu rychleji, než na suchu. Pro nádech si můžete vypůjčit tempo od kraulu. Až tímto způsobem uplavete kilometr (samozřejmě s přestávkami), můžete se začít soustředit na správný pohyb rukou a správné dýchání.

Vláčné delfíní vlnění se promění ve švihový pohyb, tím nám umožní záběry končetin. Vlastní záběr začneme tak, že vzpažíme ruce, mezi nimi necháme hlavu. Paže začneme lehce pokrčovat a nutíme je obkreslovat imaginární přesýpací hodiny. Dlaně a předloktí stále stavíme do svislé polohy. Těsně předtím, kdy záběr dostaneme co nejdále do zapažení, je vhodný okamžik k nádechu. Poté, co se hlava opět ponoří do vody, ruce záběr dokončí, vynoří se z vody a dostávají se do výchozí polohy.

Pohyb nohou je rovněž velmi důležitý. Je nutný rázný švih, který vychází z kyčelních kloubů.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 5. 2016 12:21