Nástrahy jarních procházek

Začala sezóna hřišť a pískovišť. O program je postaráno. Ale chce to opatrně. Parky totiž jedou na dva turnusy: ve dne děti, v noci bezdomovci, narkomani a psi…

Už jste se taky nemohli dočkat? „Konečně jaro!“ řeknou si s úlevou rodiče mrňousů. Když je venku teplo, je přece jenom snazší potomka zabavit. Procházky, hřiště, pískoviště, výlety…

hřiště

Ze sklepů se vytahují nejrůznější odstrkovadla, tříkolky, kola a koloběžky, rodiče doplňují zásoby pestrobarevných bábovek. Právě hra na pískovišti je nejoblíbenější činností dnešních dětí, i když s kyblíčkem v ruce řádily už i naše praprababičky.

Nesmíme ale zapomenout, že stavění hradů a plácání bábovek s sebou nese i mnohá rizika. Asi nejnebezpečnější je v dnešní době možnost nákazou žloutenky z odhozených injekčních stříkaček. Od roku 2001 je u nás sice očkování proti hepatitidě B běžnou součástí očkovacího kalendáře, ovšem pokud ho ještě z jakéhokoliv důvodu nemáte, raději návštěvu pískoviště zvažte.

Čtěte téma: Psí lejna ohrožují nejen vaše boty

Větším problémem než na asfaltu či na chodníku jsou výkaly na trávě a v pískovištích, protože paraziti si přelézají do půdy, kde snadno přežívají.

Noční návštěvníci

Výběru pískoviště věnujte opravdu velkou pozornost. Parky po setmění lákají bezdomovce a narkomany, někteří majitelé psů si taky moc nelámou hlavu s tím, kam si jejich pes odskočí. Bezpečné pískoviště by mělo být oplocené, s pevnými nepoškozenými okraji (pozor na staré štípající se dřevo plné třísek) a v jeho blízkosti by se rozhodně neměly povalovat střepy či dokonce injekční stříkačky. Opravdu dobré pískoviště by měl provozovatel na noc zakrývat plachtou a písek nechat jednou ročně vyměnit. Bohužel ne všude jsou takováto ideální pískoviště k mání. „Na pískoviště s sebou vždycky nosím větší hrabičky, kterými vrchní vrstvu písku prohrábnu a včas odstraním případné střepy nebo zvířecí výkaly,“ popisuje svá preventivní opatření maminka tříletého Tomáše Hanka T.

hřiště

Potomka na pískoviště vybavíme bohatým arzenálem nejrůznějších kyblíků, lopatiček a bábovek (není na škodu střídat dvě nebo více sad, dítě alespoň hra hned tak neomrzí) z lehkého nelámavého plastu.

Na železné formičky a lopatičky po babičce raději zapomeňte, nejsou přece výjimkou okamžiky, kdy po sobě rozdováděná děcka nějakou tu bábovičku hodí. Pokud nás první jarní dny zaskočí nepřipravené, můžeme nouzově použít např. starou hliníkovou lžíci a plastový hrnek. Není to kdo ví co, ale lepší než nic.

V posledních letech prošla řada dětských hřišť výraznou proměnou, hrůzy v podobě kovových prolézaček umístěných na betonu jsou většinou pryč. Provozovatelé se ale někdy kontrolu a údržbu skluzavek, houpaček a nejrůznějších prolézaček zanedbávají. Po příchodu na hřiště vše raději zkontrolujte. Dívejte se především po odštípnutých nebo ulomených ostrých okrajích a chybějícím nebo poškozeném zakotvení. Malé děti jsou neuvěřitelně rychlé a jako by neměly pud sebezáchovy, při hře je raději nespouštějte z očí.

Čtěte téma: Víte, kdo žije ve vašem břiše?

Není to příjemné pomyšlení: v našich střevech, ale i plicích, oku či v mozku, žijí paraziti. Soužití se zvířaty nepřináší jen pozitiva…

Svačina s parazity

Čas od času nabídněte dítěti láhev s pitím, naopak se svačinou je jistější počkat až domů. Sobě i dítěti pečlivě umyjte ruce vodou a mýdlem a prostory za nehty ošetřete jemným kartáčkem, právě v těchto místech se mohou skrývat vajíčka a zárodky nepříjemných parazitů, jako jsou roupi nebo tasemnice.

Ne vždy je to možné. „Naučila jsem se brát s sebou na procházky antibakteriální gel a mokrý ručník,“ našla si řešení maminka Lucie T. „Umyju dětem ruce gelem a otřu ručníkem, to odstraní hořkou chuť gelu, a pak si na lavičce můžeme v klidu dát i malou svačinu.“

Čtěte téma: Děti se nejčastěji otráví doma

…a kvůli nepozornosti rodičů. Léky, čisticí prostředky, kosmetika, ale i pokojové květiny představují nebezpečí otravy. Přitom nehodě lze téměř vždy předejít. 

Jedovatá krása

Při procházce jarní přírodou nás ale mohou potkat i jiná nepříjemná překvapení. Jedním z nich jsou pilně poletující, ale zároveň také nepříjemným žihadlem vybavené včely. Rozhodně není na místě jimi děti strašit. Naopak vyprávění o včele sbírající med a pyl k tvorbě medu malé děti neobyčejně fascinuje. Jen při něm musíme zdůraznit, že pokud bychom ji při práci zlobili, bude se bránit po svém.

Ani křehké jarní květiny, které včely navštěvují, nejsou bez nebezpečí. Většina z nich je více nebo méně jedovatá, což není v batolecím období, kdy si dítě všechny zajímavé věci strká do pusy, zrovna dobrá vlastnost. Namátkou jmenujme například sněženky, krokusy, orseje, sasanky, tulipány či konvalinky. Všechny je z okolí dítěte odstranit nemůžete, nezbývá tedy, než  neustále dávat pozor.

Čtěte téma: Jsem rodič. Mám permanentní strach.

Nepřeháníme to s věčnými obavami o naše děti?

Jako sud

Existuje ale jedno nebezpečí, které můžete ovlivnit vždy a za všech okolností, a tím je přehřátí. Miminka a malé děti máme tendenci oblékat daleko více než sebe. Není neobvyklé vidět maminku v lehkém jarním kabátku s capartem batolícím se za ní v péřové bundě a huňaté čepici. Děti byste měly oblékat stejně teple jako sebe, těm zimomřivějším můžete přidat jednu lehkou vrstvu navíc. Teplotu dětského těla nekontrolujeme na rukou, bývají přirozeně chladnější než zbytek těla. Pro představu jsou lepší záda nebo krk. Dítě by na těchto místech rozhodně nemělo být zpocené!

Dětská lékařka MUDr. Březinová k otázce dětského oblékání říká: „Dítě na vycházku neoblékáme do jedné silné vrstvy oblečení, ale raději do dvou nebo tří vrstev, které můžeme postupně odkládat. Pod hrubou vrstvou oblečení se aktivně dovádějící dítě snadno zpotí, poté prostydne a jeho oslabená imunita je pak náchylnější k nejrůznějším infekcím. Maminkám bych určitě doporučila nosit na procházky jedno náhradní kompletní oblečení pro případ, že by se dítě promáčelo. Mokré oblečení je nutné svléknout a nahradit suchým. Určitě nedoporučuji zmáčené dítě dovést domů a teprve tam je převléknout a zahřát! Při silnějším větru nezapomeňte na čepici přes uši, a to i tehdy, pokud je jinak teplo a svítí sluníčko. Záněty středního ucha jsou bohužel v tomto období velmi časté.“

Ilustrační foto: agentura SXC

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 4. 2010 10:43