Nález zakázaného separátu z ovcí vyhnal veterináře na kontroly

Autor: Isifa.cz

Další skandál s masem přichází z Francie. Našly se tu tuny britského skopového separátu, který je nelegální kvůli riziku přenosu klusavky. Veterináři začali prověřovat podezřelé zásilky.

Po stále ještě živé aféře se záměnou hovězího masa za levnější koňské čeká zřejmě západoevropský masný průmysl další aféra. Podle zatím oficiálně nepotvrzených informací bylo ve Francii zjištěno nelegální používání strojně odděleného skopového masa (SOM), lidově řečeno separátu, původem z Velké Británie.


Autor: Isifa.cz

Skopový separát byl podle francouzských médií nalezen v závodě Spanghero, který již měl dříve potíže kvůli konině

Informaci přinesla některá francouzská média s tím, že v průběhu vyšetřování aféry záměny koňského masa za maso hovězí odhalili vyšetřovatelé blíže nespecifikované množství strojně odděleného skopového masa ve francouzském zpracovatelském závodu společnosti Spanghero. To je pro připomenutí společnost, která také figurovala v již zmíněném skandálu s koňským masem. Informaci přinesl Evropský svaz obchodníků s masem a dobytkem (UECBV).

Čtěte také: Maso se slepuje směsí z krve a bakterií

Britské skopové je nebezpečnější než konina

Pokud by se tato informace potvrdila, šlo by řádově o horší provinění než je podvodná záměna hovězího masa za koňské. Na rozdíl od podvodu s koninou by totiž šlo o skutečné možné zdravotní riziko. Používání separátu ze skopového masa je proto v zemích, kde existuje riziko výskytu nemoci šílených krav (BSE), striktně zakázáno. Důvodem je předběžná opatrnost před riziky na člověka přenosných, takzvaných spongiformních encefalopatií, jejichž nejznámějším příkladem je právě nemoc šílených krav (BSE). V případě ovcí jde o nemoc zvanou klusavka (scrapie), která představuje stejně jako BSE pro člověka zdravotní riziko. Právě Velká Británie, kde aféra BSE vznikla, přitom patří do zemí, které se s riziky BSE dosud nevyrovnaly.

Možný problém může být o to zásadnější, že se v současné době nacházíme v období před Velikonocemi, kdy se zejména ve věřící části populace skopové maso více konzumuje. Pečeně z beránka je totiž v Bibli uvedena jako obřadní jídlo před odchodem Židů z Egypta a historicky hrála i v našich zemích roli obvyklého pokrmu po velikonočním půstu. To ovšem již v současné době neplatí, skopové se u nás konzumuje minimálně a pečeni z beránka nahradil sice také pečený beránek, ale jako pekárenský výrobek, který nepochybně skopový separát neobsahuje.

Co taky může obsahovat pečivo: S pečivem jíme i část vlasů a nehtů
Galerie:
Éčko do pečiva se vyrábí z lidských vlasů nebo štětin prasat

Skopový separát u nás není povolen

Dlužno přitom konstatovat, že se v ČR skopový separát nepoužívá na rozdíl od drůbežího ani v tuzemském masném průmyslu. Což je mimochodem jeden z mnoha stále opakovaných, nicméně stále nepříliš respektovaných důvodů, proč dávat přednost domácím potravinám. Opět je totiž na stole (zatím tedy spíše pod stolem) aféra, která nevznikla u nás, a která by ani u nás vzniknout s pravděpodobností blížící se stoprocentnosti vzniknout nemohla. Korektní je nicméně také uvést, že informace o používání zakázaného skopového SOM se zatím neobjevila v Systému rychlého varování RASFF. Na druhou stranu, z kauz z minulosti lze doložit, že systém rychlého varování není tak rychlý, jak by bylo zapotřebí.

Tak či tak, tuzemští veterináři již vyrazili do terénu prověřit podezřelé zásilky. Na rozdíl od koniny místo hovězího ale tentokrát možná nic neobjeví. Jednak je v tomto případě známo, jaká by mohla být země původu rizikových zásilek, přičemž je vhodné připomenout, že právě Velká Británie byla z podobných praktik již v minulosti podezřívána, podezření se však zatím nepotvrdila. I tak je ale jasné, kde je potenciálně vyšší riziko, což v případě celoevropské aféry s koninou zdaleka tak jednoznačné nebylo. Druhá věc je, že i díky velmi malé tuzemské spotřebě skopového masa se k nám této komodity ze zahraničí moc nedováží. Třetím prvkem minimalizující uvedený problém na našem trhu je vyhláška, která ukládá dovozcům živočišných produktů ze zahraničí povinnost hlásit místně příslušné Krajské veterinární správě adresu prvního příjemce takového zboží na území ČR, a to 24 hodin předem. Teoreticky by se tak rizikové skopové mohlo sice na území ČR dostat, ale ne už do tržní sítě – pokud by ovšem bylo deklarováno jako skopové. Pokud ne, bylo by nutné provádět stejně jako v případě koniny zaměňované za hovězí maso zkoušky DNA.

Čtěte dále: Kauza koňské maso: jde především o klamání spotřebitele

Vzhledem k zákazu používání skopového a hovězího SOM navíc veterináři zásilky tohoto typu do naší země průběžně prověřují, neboť se jedná o nebezpečnou surovinu. A podle oficiálního vyjádření mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna nemají veterináři žádné informace, které by svědčily o tom, že se problém se skopovým separátem týká i naší země. Tak uvidíme.