Nález indické lebky má objasnit historii lepry

Na čtyři tisíce let staré lebce nalezli antropologové v Indii stopy po lepře. Jde o daleko nejstarší nález ostatků člověka, postiženého touto nemocí. Podle vědců může objasnit vznik a šíření malomocenství. Nemoci, která ani dnes není zcela vymýcená a stále jí trpí na deset milionů lidí. Hlavně v Africe a Asii.

Na čtyři tisíce let staré lebce nalezli antropologové v Indii stopy po lepře. Jde o daleko nejstarší nález ostatků člověka, postiženého touto nemocí.

Podle vědců může objasnit vznik a šíření malomocenství. Nemoci, která ani dnes není zcela vymýcená a stále jí trpí na deset milionů lidí. Hlavně v Africe a  Asii.

Dosud nejstarší známé ostatky, poznamenané leprou, pocházejí z Egypta a Thajska z období zhruba 400 let před naším letopočtem. O novém nálezu informoval jako první odborný časopis PLoS ONE.

Američtí antropologové odeberou z lebky vzorky DNA a porovnají je s ostatky lidí nemocných leprou na jiných místech světa. Výsledek pomůže objasnit, jak se kdysi smrtelná nemoc šířila světem.

Někteří historikové mají za to, že do Evropy ji z Asie přinesli vracející se vojáci Alexandra Velikého. Není však vyloučeno, že ještě mnohem dříve se do Asie rozšířila z Afriky v době větší migrace lidí a vzniku větších městských center.

První historická zmínka o malomocenství pochází z Indie z období zhruba 1500 let před naším letopočtem. Lidé postižení leprou byli v historii kvůli nakažlivosti kožní formy nemoci a také kvůli tělesných deformacím izolováni.

Bakterii Mycobacterium leprae, která je původcem nemoci, objevil a popsal až v roce 1873 norský mikrobiolog Gerhard Hansen (odtud její odborný název Hansenova nemoc).

Posledním evropským místem, kde jsou shromážděni a léčeni malomocní, je vesnice Tichilesti na jihovýchodě Rumunska.

Zdroj: Aktualne.cz