Nákupu potravin přes internet zatím moc nevěříme

Autor: SXC

Kdyby nám před lety někdo tvrdil, že si jídlo kupuje přes internet, ťukali bychom si asi na čelo. Dnes už to tak nemyslitelné není, ale potraviny stále ještě kupujeme převážně jinde.

Z aktuálního výzkumu GfK Czech vyplývá, že nejčastějším místem nákupu potravin stále zůstává supermarket a hypermarket. Následují malé lokální prodejny potravin, a postupně si své místo na trhu získávají i farmářské trhy, které se stále více stávají oblíbeným místem k nákupu. A to nejen pro svoji kvalitu, ale i pro zboží, které není v jiných obchodech dostupné.

Tento typ obchodů k nákupům potravin využívají především lidé do 50 let. „Farmářské trhy se stávají významným místem nákupu potravin především ve městech nad 20 000 obyvatel a více. Tento kanál je volen významně častěji lidmi s vyšším příjmem domácnosti (nad 50 000 Kč). Tato fakta nasvědčují, že farmářské trhy jsou trendovou a moderní záležitostí,“ říká Monika Bodorová ze společnosti GfK Czech.

Čtěte téma: Co je na farmářských prodejnách tak extra?

  • Největší část výdajů za rychloobrátkové zboží utrácejí Češi v prodejnách typu supermarket, hypermarket a diskont.
  • V České republice je ve srovnání se Slovenskem rozšířenější nakupování v hypermarketech – 36 procent českých domácností tam utratí největší část výdajů za potraviny a drogerii, zatímco na Slovensku má hypermarket jako hlavní nákupní místo 29 procent domácností.
  • Na oblibě stále více získávají diskonty (17 % mezi českými a 14 % mezi slovenskými zákazníky).

Nákup potravin online: nečekáte u kasy, ale doma

„Zatímco nákupy na internetu, v převážné míře oblečení a kosmetika, se stále více stávají součástí našich životů, potraviny přes internet nakupujeme jen marginálně. V současné době si alespoň někdy nakoupí potraviny přes internet 5 % lidí.“ Internet jako způsob nákupu potravin je volen převážně vysokoškolsky vzdělanými lidmi, kteří mají vyšší příjem domácnosti (nad 50 000 Kč). Nejčastějšími bariérami k nákupu potravin online je podle výzkumu snaha mít nad nakoupeným zbožím co možná největší kontrolu. „Obavy z nedoručení objednaného zboží či špatná dodávka mohou potencionální klientelu odradit. Funkčními bariérami se též stávají dodací lhůty a poplatky za dodání. Dvou a vícehodinové čekání na čerstvé potraviny by mohlo být pro některé zákazníky odrazující, a cena za dodání jen menšího nákupu není zrovna nízká,“ vysvětluje Monika Bodorová.

Pro společnosti provozující služby nákupů přes internet je primárně dobrou zprávou, že 12 % zákazníků, kteří v současnosti nenakupují potraviny online, nemá definovánu žádnou bariéru, a další čtyři procenta z nich o této možnosti ani neví. Tito lidé čekají na správnou motivaci nebo edukaci o těchto možnostech. Naopak lidé, kteří potraviny přes internet nakupují, vidí výhody jednoznačně v pohodlí, které skýtá především komfort bez zbytečných front u pokladen, a rychlosti, jaké se osobní návštěva nákupního místa nemůže rovnat. Výhodnější cena a možnost objednání málo dostupného zboží je dalším přínosným faktorem pro objednání online. Zákazníci, kteří přes internet již nakupovali, jsou primárně se službami spokojeni.

Přečtěte si: Zarážející: Hygiena prodeje potravin nemá žádná konkrétní pravidla