Jak se vyvarovat nadužívání antibiotik?

Jednou večer mě začalo bolet v krku. V noci začala být bolest nesnesitelná. V krku mě za život bolelo nepočítaně, ale tohle byla jiná bolest. Vyzkoušela jsem všechny babské rady, od studených zábalů až po pastilky, kterými jsem několikanásobně překročila doporučenou denní dávku.

Chytala jsem se všeho, co by mě mohlo pomoci, bohužel to nebylo o píď lepší. Nemohla jsem se dočkat rána, až zaběhnu k lékařce.  Lékařka mě po prohlídce krku napsala antibiotika. Po druhé dávce antibiotik bolest konečně povolila na snesitelnou úroveň.  Byl tento postup správný? Může lékař z pouhého pohledu na krk poznat, že jde o bakteriální onemocnění? Zkušení lékaři říkají, že ano.

Co to vlastně antibiotika jsou?

Antibiotika patří do skupiny antimikrobiálních léků (antimikrobiotika, mikrostatika). Jsou to léky zastavující nebo zpomalující růst bakterií. Antibiotika se dělí na dvě podskupiny, úzkospektrální (specifická) a širokospektrální. Ta první, specifická, obsahují pouze látku, která je účinná proti konkrétní bakterii, širokospektrá, jak název napovídá, pak působí proti většímu množství jejich druhů. Dále se dělí podle způsobu užívání nebo dopravy účinné látky k napadenému místu – užívaná orálně nebo nitrožilně. A aplikovaná místně – tedy mastičky nebo například oční kapky.
Antibiotika se používají především k léčbě infekčních stavů, někdy však také preventivně (tzv. antibiotická profylaxe), některá jsou účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Za první účinné antibiotikum se dodnes považuje penicilin, tedy látka izolovaná z výměšků plísně druhu Penicillium. V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické.Zdraví-medicína-nemoci-úrazy-antibiotika-1

Podle zprávy Ministerstva zdravotnictví se antibiotika nadužívají a často se podávají i u nemocí virových. Ministerstvo se dokonce chce v době předsednictví Česka v Evropské unii zaměřit na osvětu mezi pacienty a více informovat o nebezpečí rezistence. Součástí by měla být i kampaň a vzdělávání lékařů.

Jak je možné diagnostikovat bakteriální onemocnění, které se léčí antibiotiky?

Tak předně, jak už otázka nabízí, mělo by se jednat o onemocnění bakteriální. Na virové laicky řečeno stačí klid na lůžku, vitamíny a dodržovat pitný režim.

Zkušený lékař zjistí bakteriální onemocnění třeba jen pohledem na postižené místo. Pokud si není úplně jistý, odebere vzorky moče. Výsledek testu je znám během několika vteřin a výkon provede ve své ordinaci. Pokud ještě váhá, odebere krev nebo výtěry. Ty pak putují do laboratoře, odkud dostaneme výsledek zhruba za půl hodiny. Pokud lékař vyšetří pacienta pomocí CRP, zná výsledek za pět minut.

Co je to CRP vyšetření?

CRP(C-reaktivní protein) je vysoce citlivá bílkovina, která se zvyšuje během 6–12 hodin od začátku zánětlivého procesu. Vyšetření se provádí odběrem kapky krve z prstu a odečítá se do 5 minut kdykoliv během dne přímo v ordinaci. Platí, že zvýšené koncentrace CRP jsou typické pro bakteriální infekty, na rozdíl od virového původu infektu, kdy koncentrace CRP zůstává v normálním rozmezí. Při úspěšné léčbě antibiotiky dochází k rychlému poklesu hodnot, při neúspěšné léčbě zvýšené hodnoty přetrvávají.

Proč někteří lékaři CRP mají a někteří ne? Podle některých lékařů se vyplatí v případě, že za pacientem dojíždí nebo nemá poblíž laboratoř. Pokud má v blízkosti své ordinace laboratoř, přístroj je pro něho zbytečně finančně nákladná záležitost.

Co dál, když se bakteriální onemocnění ukáže…

Zdraví-medicína-nemoci-úrazy-antibiotika-2I v případech správného podání antibiotika vzhledem k původci a onemocnění, podle Ministerstva zdravotnictví lékaři často určí nesprávné dávkování antibiotika nebo nevhodně zvolenou délku, po kterou má pacient antibiotika užívat. A to všechno dohromady způsobuje zvyšování počtu rezistentních kme­nů.

Bakteriální onemocnění by měl poznat každý lékař z vyšetření. A o délce a dávkování se rozhoduje na základě charakteru zánětu. Délka se pohybuje od 7 po 10 až 14 dní.
Lékaři ale tvrdí, že například před patnácti, dvaceti lety antibiotika předepisovali v daleko větší míře než dnes. A to jen z důvodu dostupnosti lékařské péče. Dříve se každý pacient k lékaři nedostal. Lékař musel za pacientem dojíždět. Laboratoř také nebyla dostupná na každém rohu a neexistovalo vyšetření CRP. Dnes si lékař může dovolit vyčkávat a nepodávat antibiotika hned. Pokud se pacientův stav zhorší, může se za lékařem ihned zastavit na vyšetření a domluvit se na dalším postupu. A abychom jen nevinili lékaře, pojďme se podívat na stranu pacienta.

Moderní doba a pacient

Stres, přepracovanost, nedostatek odpočinku, neekologické prostředí, nepravidelná strava, alkohol, kouření, alergeny, negativní emoce – to všechno a mnohé další se přenáší nejen na psychiku člověka, ale i na jeho celkový zdravotní stav. S oslabenou imunitou si viry a bakterie pohrávají jak vítr s nafukovacím balonkem. Co bychom měli dělat my, abychom se tak často neobjevovali v ordinacích lékařů? Úplně obyčejně bychom měli najít věci opačné ke slovům, které jsem vyjmenovala na začátku tohoto odstavce. Jen bych k nim připojila, že kromě toho by nám mohlo pomoci otužování, nepřetápění, přímořské klima, dostatek přírodních vitamínů a v neposlední řadě i sport.

A buďte upřímní, kdo z vás poctivě antibiotika dobírá, jak určil lékař? Troufnu si tvrdit, že mnozí z vás, jen co se vám trošku uleví, zapomenete antibiotika brát v pravidelném intervalu, až je nedoberete vůbec. Proto můžete být zase znovu za měsíc zpátky v ordinaci. Doba, po jakou je antibiotikum dávkováno, je přizpůsobena tak, aby bylo zaručeno, že bude dodáno dostatečné množství účinné látky a zlikvidována celá populace bakterií. Když nebudete dodržovat aplikační dobu, může opět dojít k rezistenci bakterie na účinnou látku. Mikroorganizmy se totiž rozmnožují dělením, a to několikrát za den. K tomu dochází na základě evoluční teorie, tedy generaci od generace se bakterie přizpůsobuje životnímu prostředí, ve kterém se nachází. Je tedy důležité, aby bylo zničeno celé množství infikujících bakterií  právě kvůli eliminaci genetické selekce. Pokud by jen malá část bakterií způsobujících infekci přežila, hrozí riziko, že vznikne celá populace bakterií odolných proti užité účinné látce. V návaznosti na takovou reakci je potřeba zaútočit jinou účinnou látkou a případně vybrat vhodnější nebo agresivnější metodu aplikace. Prozatím jsou bakterie o krok napřed.

Přestože s odolností mikrobů proti antibiotikům bojovaly vždy především nemocnice a zejména oddělení poskytující péči kriticky nemocným pacientům s vysokou spotřebou antibiotik, jako je JIP nebo ARO, vysoká procenta užívání antibiotik mohou snížit lékaři – pečlivějším laboratorním vyšetřením, ale hlavně sami pacienti v přístupu k sobě samému a k přístupu k přírodě, které jak je známo nevracíme to, co nám dává. Nejen lékaři, ale i pacienti se začínají obracet na přírodní léčbu, kterou mohou být třeba homeopatika. Ale jak jsem se od lékařů dozvěděla, někteří s nimi nemají příliš zkušeností. Hledat si o nich informace musí především pacient sám a vyplatí se to hlavně v případech, kdy se nám bakteriální onemocnění často vrací. Předejít mu můžeme právě homeopatickou prevencí, ale hlavně důkladným lékařským vyšetřením, proč se tak vlastně děje. Rozhodně ale homeopatika a jiná samoléčení antibiotika rozhodně nenahradí ve chvíli, kdy se bakteriální onemocnění prokáže. V tu chvíli je důležité, ne-li povinné ho léčit antibiotiky, protože pak „obyčejná“ angína může přejít v zánět ledvin a ten pak v zánět srdečního svalu a takových příkladů vám každý lékař vyjmenuje hned několik.

Budoucnost …

Zdraví-medicína-nemoci-úrazy-antibiotika-3Samozřejmě, že odborníci hledají nové možnosti, jak se vypořádat s rezistentními kmeny patogenních bakterií. Někteří se zaměřili na takzvané virulentní faktory. Hlavní rozdíl oproti působení antibiotik je, že bakterie zůstanou naživu, ale jejich schopnost kolonizovat hostitele je výrazně snížená. V testech in vitro vypadá metoda zatím slibně a její autoři se ji chystají otestovat také na pokusných zvířatech. Podle univerzitní zprávy ovšem nepředpokládají, že by inhibitory virulentních faktorů plně nahradily antibiotika a jako výhodnější vidí kombinaci obou přístupů.

A ještě pár rad závěrem, když už antibiotika od lékaře dostanete

Antibiotika byste měli hodně zapíjet a pak na dvě hodiny vynechat mléčné výrobky, protože by lék ztratil účinek. Alkohol je během léčby tabu.

I když se vám daří lépe než na počátku nemoci, měli byste antibiotika brát předepsaným způsobem a v léčbě nepřestávat. Jen tak si budete jisti, že je původce nemoci zničen a že se nemoc nevrátí.

Antibiotiky by naše doléčení nemělo skončit. Už společně s užíváním antibiotik bychom měli aplikovat probiotika, které pomáhají obnovit přirozenou střevní flóru a dokážou předejít častým vedlejším účinkům jako jsou svědění, vyrážka, průjem, zvracení, zažívací potíže, infekce nebo vaginální plísně.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 10. 2009 20:21