Nádory z geneticky modifikované kukuřice?

Autor: Food and Chemical Toxicology

Kontroverzní studie francouzských vědců má prokazovat rakovinotvorné účinky GM kukuřice. Podle jejích kritiků však byla použita velmi nestandardní statistická metoda.

Nedávno publikovaný článek Rizika GMO? Neliší se od jiných vzbudil značný zájem čtenářů. Krátce po zveřejnění informovala média o závěrech francouzské studie o vlivu GMO na krysy. Tato studie byla také hojně zmiňována a probírána v diskuzi pod článkem

Přinášíme vám proto další materiál na toto téma. Článek vyšel v Lidových novinách (Medicína a věda, 26. 9.) a přebíráme ho v původním znění se souhlasem redakce LN a autora, prof. Jaroslava Petra.

Nádory z GM kukuřice?

Kontroverzní studie dokazující rakovinotvorný účinek geneticky upravené kukuřice má řadu slabin. Podle francouzských vědců umírají potkani krmení geneticky upravenou kukuřicí třikrát častěji na rakovinu. Kritici ale namítají, že nádory ve stáří trpí většina pokusných potkanů. Autoři studie podle nich použili velmi nestandardní statistickou metodu, která vedla k předem zamýšlenému výsledku.

Informace o studii vyšly česky např. na serveru Bio-info.cz: Šokující zjištění: krysám krmeným geneticky upravenou kukuřicí vyrostly obrovské nádory

Obludně velké nádory nejsou u starých laboratorních potkanů žádnou zvláštností. Rakovina patří k nemocem pokročilého věku u hlodavců stejně jako u lidí. V publikaci, kterou otiskl vědecký časopis Food and Chemical Toxicology, dokazuje tým francouzských vědců v čele s Gillesem-Ericem Seralinim z univerzity v Caen, že pokusní potkani podlehli ve stáří rakovině, protože se živili geneticky modifikovanou kukuřicí.

Na ohlášené zveřejnění studie na webových stránkách časopisu čekali experti s velkým napětím. Nikdo neznal její obsah, i když Seraliniho osobnost dávala tušit, v jakém duchu závěry práce vyzní. Zároveň se zveřejněním studie se rozletěla do světa i tisková zpráva, která hlásala zcela jednoznačně: „Francouzská studie odhalila nádory u potkanů krmených geneticky modifikovanou kukuřicí.“ 

Novináři dostali tiskovou zprávu k dispozici s předstihem jen pod podmínkou, že ji zveřejní bez diskusí s dalšími odborníky. To je krajně neobvyklá praxe, ale Seralini dobře věděl, co dělá. Bezprostředně po zveřejnění studie a tiskové zprávy se na jeho hlavu snesla vlna ostré kritiky.

Přečtěte si také: GMO – záchrana, nebo zkáza lidstva?

Triliony jídel bez újmy na zdraví

Geneticky modifikované zemědělské plodiny se pěstují na polích od poloviny 90. let minulého století. Každý rok stoupá plocha osetá ve světě těmito plodinami zhruba o desetinu. Zemědělci si je oblíbili, protože vzdorují hmyzím škůdcům nebo jsou odolné proti herbicidům a v jejich porostech lze snáze hubit plevele. Pěstitelé šetří náklady, mají vyšší výnosy, a tudíž i zisky. U některých plodin, například sóji, už zajišťují odrůdy pocházející z laboratoří genových inženýrů většinu světové sklizně. 

Před uvedením na trh musí producent nové geneticky modifikované plodiny prokázat její neškodnost pro životní prostředí a pro zdraví zvířat i lidí. Tento systém prozatím neselhal. Nežádoucí účinky geneticky modifikovaných plodin neodhalil žádný ze 130 kontrolních projektů, jež v posledních 25 letech provedlo v zemích Evropské unie více než 500 nezávislých výzkumných týmů. U desítek milionů zvířat, jež jsou krmena geneticky modifikovanými plodinami, nepozorují veterináři zhoršení zdravotního stavu. 

Lidé na celém světě doposud zkonzumovali dva triliony porcí jídel z geneticky modifikovaných organismů a Světová zdravotnická organizace konstatuje: „V lidské populaci se neprojevil žádný negativní efekt na zdraví, který by bylo možné připsat konzumaci geneticky modifikovaných potravin.“

Hrstka skeptiků

Mezi vědci se přesto najdou i zastánci názoru, že konzumace geneticky modifikovaných plodin škodí zdraví. Patří k nim i Gilles-Eric Seralini. V roce 2007 přepočítal data získaná při testech bezpečnosti geneticky modifikované kukuřice, které provedla na laboratorních potkanech americká společnost Monsanto. Původní zpráva Monsanta dokazovala neškodnost plodiny. Seralini došel z týchž dat ke zcela opačnému závěru – kukuřice poškozuje zdraví zvířat. Detailnější pohled na Seraliniho statistickou analýzu odhalil, že si vypomohl zcela nevhodnou metodou výpočtu. Evropská agentura pro bezpečnost potravin proto konstatovala, že Seraliniho práce „nepřináší solidní, vědecky podložené důvody ke zpochybnění bezpečnosti geneticky modifikované kukuřice“

Tentokrát provedl Seralini a jeho tým vlastní experimenty. Pokusní potkani byli po dva roky krmeni potravou s různě vysokou příměsí geneticky modifikované kukuřice vzdorující herbicidu Roundup. Kontrolní zvířata dostávala krmivo s příměsí obyčejné kukuřice. Seralini tvrdí, že zvířata krmená geneticky modifikovanou kukuřicí umírala až třikrát častěji, a to na nádory, poškození ledvin, jater a dalších orgánů.

Slabiny francouzské studie

Seraliniho nejnovější publikace, provázená výmluvnými fotografiemi zvířat s těly deformovanými obludně velkými nádory, zapůsobila na veřejnost i na sdělovací prostředky silným dojmem. Odborníci v ní však našli celou řadu nesrovnalostí. Zdaleka ne všechny skupiny zvířat konzumující geneticky modifikovanou kukuřici na tom byly hůře než potkani krmení obyčejnou kukuřicí. Naopak, někdy byla nemocnější zvířata na normální stravě. 

Vysoká variabilita výsledků není při podobných testech nijak výjimečná. Proto musí vědci výsledky podrobit velmi důkladnému statistickému zhodnocení. K tomu se jim nabízí široká paleta statistických metod. Zdaleka ne všechny jsou pro daný typ experimentu vhodné. Seralini použil krajně nezvyklý statistický postup. Přední britský odborník na otázky výživy Thomas Sanders z londýnské King’s College jej označil za „statistický rybářský výlet“, při kterém se cíleně „loví“ efekty, jež nasvědčují škodlivosti geneticky modifikované kukuřice. 

Odborníci se rovněž pozastavují nad skutečností, že se údajná škodlivost geneticky modifikované kukuřice projevovala stejnou silou bez ohledu na to, jak velký podíl tato plodina ve stravě zvířat zaujímala. U drtivé většiny toxických látek platí: čím více, tím hůře. Větší dávka jedu, například metanolu, poškodí zdraví konzumenta razantněji než malé množství. Pokud se nádory objevují u potkanů bez ohledu na to, jaké množství geneticky modifikované kukuřice zvířata zkonzumovala, pak je pravděpodobné, že vznik nádorů se složením potravy vůbec nesouvisí a může být jen a jen důsledkem stárnutí. 

„Prokázali vlastně jen to, že staří potkani onemocní rakovinou a zemřou. Jiné závěry nelze z této studie učinit,“ řekl v komentáři pro časopis New Scientist na Seraliniho adresu australský biolog Mark Tester z University of Adelaide. 

Výčet Seraliniho prohřešků proti zásadám správného provádění vědeckých pokusů a vyhodnocování experimentálních dat tím zdaleka nekončí. To však nejsou jediné otazníky, které se nad Seraliniho prací vznášejí. Autoři studie prohlašují, že se publikováním studie nedostali do střetu zájmů. Jejich výzkum však financovala společnost CRIIGEN, která si klade za cíl „všemi prostředky bojovat proti zatajování skutečností o pokusech v genovém inženýrství a skutečností týkajících se geneticky modifikovaných plodin, které mají s vysokou pravděpodobností negativní dopad na životní prostředí i zdraví“

Seralini jako předseda vědeckého výboru CRIIGEN měl už tedy předem jasno, k jakým výsledkům chce ve své studii dojít. Kritika z vědeckého světa dokazuje, že udělal možné i nemožné, aby svůj záměr naplnil. 

Čtěte dále: Potvrzeno: S pečivem jíme i část vlasů a nehtů

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 5. 2014 16:24