Na světle jsme „happy“

Autor: Isifa.cz

Dobrou náladu si může každý sám vyrobit. Zabírá slunce a světlo, ale i dobré jídlo a pohyb, stačí procházka. Důležitá je správná kombinace.

Z takzvané blbé nálady se v české společnosti stal nejen psychologický, ale dokonce i politický pojem. S negativními dopady každodenních větších či menších problémů na lidskou psychiku ale lze bojovat – tím, že si člověk programově „vyrobí“ náladu dobrou. Stačí k tomu kupodivu málo – vhodná skladba stravy a sluníčko, respektive světlo.


Autor: Isifa.cz

Dobré náladě svědčí slunce a světlo

Slunce a světlo obecně má pro náš organismus větší význam, než by se mohlo zdát, a v tomto směru jsme na tom tak trochu jako rostliny, které potřebují světlo k fotosyntéze, která je u drtivé většiny těchto organismů nezbytnou podmínkou k životu. Určitý druh fotosyntézy ale funguje i u člověka.

Na světle jsme „happy“

Slunce a světlo je totiž katalyzátorem procesů, při kterých vzniká v organismu „hormon dobré nálady“ – serotonin. Není tak náhodou, že statisticky nejvíce stresovaných lidí a sebevražd je dlouhodobě problémem severských zemí s menším počtem hodin slunečního svitu, zatímco třeba jihoevropské, neřku-li africké národy, jsou daleko více „happy“. Pozitivní účinky světla na tvorbu serotoninu využívá i metoda fototerapie, doporučovaná právě zejména v zimě, kdy je světla nedostatek. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že osvětlení pacienta světlem o intenzitě 10 000 luxů má trvat 30 minut denně, osvětlení o nižší intenzitě 2500 luxů 1 až 2 hodiny denně, přičemž optimální dobou je ráno po probuzení. Zatímco účinek farmak nastupuje po několika dnech až týdnech užívání, výsledky mnoha studií ukazují, že zlepšení depresivních nálad nastává již po jedné hodině osvícení.

Čtěte téma: Antidepresiva: snadná cesta ke štěstí?

Chemicky je primárním zdrojem serotoninu aminokyselina tryptofan, jejíž dekarboxylací vzniká tryptamin a z něj následně serotonin. Tryptofan je přitom obsažen v celé řadě potravin, které tak lze označit za potraviny dobré nálady.

Potraviny dobré nálady nahrazují slunce

K produkci serotoninu prostřednictvím potravin obecně přispívají také některé látky, jako jsou vitamíny řady B nebo vápník a hořčík. Jako potraviny dobré nálady jsou většinou zmiňovány výrobky zařazované obvykle také do produktů zdravého životního stylu – tedy listová zelenina, celozrnné výrobky, ořechy, drůbež (zejména krůtí maso) či ryby (zejména losos). To je ale jen zúžený výčet, prosazovaný spíš příznivci vegetariánské stravy. Ve skutečnosti je zdrojem tryptofanu i červené maso, sýry či vejce, a také „potravinářské drogy“, jako je čokoláda a obecně sladkosti, a nikotin či alkohol, které dočasné uvolňování serotoninu podporují docela výrazně.

Právě proto má člověk tendenci zlepšovat si náladu těmito prostředky ve večerních a nočních hodinách, kdy hladina serotoninu klesá díky nedostatku světla. Role alkoholu je ale poněkud zrádná – ostatně jako každé návykové látky. Zatímco v první fázi konzumace alkoholu prokazatelně dobrou náladu (hladinu serotoninu) zvyšuje, v následujících fázích, pokud se hladina alkoholu nebo nikotinu „nepřikrmuje“, se serotonin uvolňovat přestává, a dobrá nálada nejenže klesá, ale postupně přechází naopak ve stavy deprese. Mnohem vhodnější je proto podporovat tvorbu serotoninu potravou.

Přečtěte si: Každá potravina obsahuje něco zdraví prospěšného

V lese je nám veseleji

Dobrou náladu také podporuje fyzická aktivita. Nemusí přitom jít hned o návštěvy fitcenter, stačí třeba jen procházka v lese. Rčení „dobít si baterky“ vyslovované ve spojitosti s návštěvou lesa a přírody není ve skutečnosti vůbec žádnou nadsázkou. Pobytem v přírodním prostředí se totiž opravdu v jistém slova smyslu nabíjíme, aniž bychom o tom věděli. I za to přitom může sluníčko.

Fotosyntéza, při které stromy a prakticky veškeré rostliny vyrábějí kyslík, již byla zmíněna v úvodu, a tato skutečnost je všeobecně známa. Ne každý ale ví, že kyslík spolu s vodní parou vytváří elektricky nabité molekuly – ionty, které při procházce přírodou dýcháme ve větším množství než ve městech. A ačkoli jde fyzikálně o ionty záporně nabité, jejich vliv na lidský organismus je veskrze kladný.

Klíčové je, že si nelze dobrou náladu vytvořit jen a pouze správnou stravou, nebo jen a pouze opalováním, nebo jen a pouze fyzickou námahou. Všechny „složky“ dobré nálady musí být vzájemně propojeny. Nestačí tedy konzumovat v potravinách přítomný tryptofan, a přitom sedět v kanceláři u počítače. Na druhou stranu se ale zdroje pro produkci serotoninu nevytvoří prostřednictvím diet redukující objem konzumovaného jídla. Známe to všichni – hladovějící člověk je často nervózní, ba nepříjemný, a to i když s ním vyrazíme do přírody – chybí mu totiž – serotonin. Ani sluníčko či světlo totiž není kouzelník, který vyčaruje dobrou náladu bez potřebných komponent.

Čtěte dále: Nespokojenost, stres a rakovina