Na obranu fastfoodů

Nejdřív musím podotknout, že fastfoody dělím do dvou kategorií. Nadnárodní řetězce typu Subway, KFC a McDonald's a pak místní bistra a stánky v rukou drobných podnikatelů. Na obou skupinách se dá najít hodně dobrého, i když kritika většinou převažuje.

V globální náruči

Nejdříve pohled na nadnárodní řetězce s unifikovaným jídelníčkem, jehož položky mnozí celkem oprávněně označují za blafy. Dříve jsem nechápal, proč rodiče s dětmi chodí zrovna do fastfoodových restaurací. Teď už vím, že je to jedno z mála míst, kde není zahuleno a kde se na vás s dítětem nekoukají jako na nevítanou návštěvu.

Autor: Isifa.cz

A co víc, dětem se moc líbí, že k jídlu (a ať je to jídlo jakkoliv nezdravé) dostanou dárek, hračku. Tomu se dá v dětských očích jenom těžko konkurovat. Zmíněná nenávist (to slovo není v tomto kontextu vůbec nadnesené) vůči rodinám s dětmi v některých restauracích je pověstná. Ve fastfoodech jsou naopak na děti zvyklí, počítají s nimi a umějí se o ně postarat. Vím, že jde o poněkud jednostranný pohled, ale pokud chci někam vyrazit s celou rodinou, mám na výběr těch několik podniků, kde děti mají rádi – a pak fastfoody.

Další výhodou fastoodů je to, že téměř vždy dostanete to, co chcete. Ať v Praze nebo v Liberci, hamburger vypadá všude prakticky stejně. Další výhodou je fakt, že nemusíte dávat spropitné a že najíst dostanete okamžitě. To je v časovém presu velké plus, v restauracích musíte často čekat desítky minut, než vám jídlo vůbec donesou, a pak další dobu na to, než zaplatíte.

Kultura plastového prostírání

Abych pouze nechválil, bylo by dobré připomenout nevýhody řetězcových fastfoodů. Jídlo nic moc (a příliš zdravé podle odborníků také není), obsluha mnohdy udivuje naučenými frázemi, schází se tam ne moc příjemná společnost. Ceny jsou poměrně vysoké, stovka za oběd rovná se obědu v restauraci, takže ve fastfoodech se ušetřit nedá. Kultura stolování neexistuje, keramický talíř tam nenajdete.

Nelze jenom kritizovat: pokud se hodláte najíst rychle, tak jde o řešení přiměřené účelu.

U kiosku s bezdomovci

Co se týče oněch nejrůznějších stánků a bister, tedy „českých“ fastfoodů, tam považuji za největší hrozbu pochybnou kvalitu jídla. Může se vám udělat špatně, ani nevíte. Ale mnohdy je velkým lákadlem sortiment. Klobásy, bramboráky a řízky, tuhle nabídku ve fastfoodových řetězcích nenajdete, přestože nám chutná.

Autor: Agentura SXC

Když máte štěstí, nebo chodíte k ověřenému stánku, můžete si opravdu pochutnat. Dlouho jsem vzpomínal na bramborák z jednoho pražského kiosku. Chuť mi trochu kazil chrchlající bezdomovec. Svým kašlem se mi jídlo snažil znechutit, doufal, že se mi udělá zle a svojí porci mu gentlemansky přenechám. Nestalo se, vydržel jsem. Právě podivná společnost, strach ze zkaženého jídla a neumyté ruce obsluhy nás mohou odradit. Plusem je většinou cena a mnohdy i obsluha, která si ráda popovídá, a tím pádem se můžete dozvědět drby z nejbližšího o­kolí.

Fastfoodům se nevyhnete

Je dost jednoduché fastfoody odsoudit, přesto mají obrovské množství zákazníků. Fastfoodové jídlo nevyhledávám, ale docela často se s ním musím spokojit. Nejraději mám restaurace a tradiční české jídlo, nebráním se ani exotickým experimentům. U jídla mi jde o kvalitní suroviny a perfektní přípravu. Z tohoto pohledu bych se tedy měl fastfoodům vyhýbat. Nedělám to, stejně jako ostatní. Až zase budete na fastfoody nadávat, vzpomeňte si, že vás jistě několikrát zachránily od smrti hladem, když už bylo všude jinde zavřeno…