Na dovolenou po stopách války - zvrácenost, nebo zvídavost?

Místa, kudy „šly dějiny“, přitahují jako magnet. Dobře si však rozmyslete, jestli na prohlídku koncentračního tábora vezmete šestiletého Pepíčka, nebo zda vaše manželka ocení jízdu v tanku.

Druhá světová válka byla jednou z těch dějinných událostí, které dodnes vzbuzují zájem široké veřejnosti. Každý měsíc vyjde několik knih zabývajících se tímto tématem, téměř každý týden máme možnost shlédnout v televizi nějaký dokument o jejích různých aspektech a řada z vás jistě zná ve svém okolí někoho, kdo se angažuje v některém military klubu a pravidelně se účastní v dobové uniformě tematicky laděných setkání.

A existuje i možnost strávit dovolenou putováním po místech spjatých s událostmi přelomu třicátých a čtyřicátých let.

Čtěte téma: O lidech, kteří milují válku

Nejeden dozorce koncentračního tábora nebo velitel popravčí čety byl v mírových časech svědomitým úředníkem a vzorným otcem rodiny. Změnila je válka? Změnila by i vás? 

Koukni, Pepíčku, tady mučili lidi

Na internetu lze bez potíží najít nabídky specializovaných cestovních kanceláří, ale i těch „normálních“, které do svého katalogu zařadily jeden či více takto laděných zájezdů. Je tedy z čeho vybírat.


Autor: Agentura SXC

Od hodinové vyjížďky pravým džípem přes dvoudenní cestování včetně spaní ve stejných podmínkách, v nichž spali američtí vojáci při osvobozování západních Čech, až po vícedenní zájezdy s odborným průvodcem. Ale také takové speciality jako návštěvu Hitlerova sídla v Berchtesgadenu či prohlídku některého z koncentračních táborů. A zde už je na místě položit si otázku, pro jaké kategorie účastníků jednotlivé typy akcí jsou či nejsou vhodné, zejména pokud plánujeme dovolenou pro celou rodinu.

Většinu dětí samozřejmě nadchne možnost svézt se džípem či účast na akcích typu „tankový den“, kde mohou vidět různá historická vozidla v provozu, ale dvoudenní trmácení se ve stejném nepohodlí, jaké museli snášet frontoví vojáci, asi větší část z nich spíše unaví a přestane bavit. Vícedenní poznávací zájezdy s odborným průvodcem např. podél jednotlivých pevností Maginotovy linie pak už pro ně vhodné nejsou vůbec, neboť sumu informací, kterou jim průvodce „nahustí“ do hlavy, nebudou schopny vstřebat a zařadit si ji do smysluplných souvislostí.

A brát s sebou děti na prohlídku takových památníků jako je Terezín nebo polská Osvětim se zcela míjí účinkem – děti sice získají jakýsi vjem, že se na těchto místech odehrávalo nepředstavitelné zlo, ale opět: bez dostatečné úrovně chápání a penza vědomostí nebudou schopny si uvědomit význam těchto míst. Vím, o čem mluvím, asi v deseti letech mě rodiče vzali na prohlídku právě Terezína, ale hlubší dojem jsem si z návštěvy neodnesl. Zato na dojmy z exkurze organizované gymnáziem v maturitním ročníku asi nikdy nezapomenu.

Čtěte téma: Jak si vybrat dovolenou s dítětem?

Většinou se těší celá rodina. Dejte si ale pozor, ať se společná dovolená nepromění v peklo.

Ani dědu, ani ženu

Neméně na místě je zhodnotit situaci v případě, že s sebou na dovolenou bereme naopak někoho, kdo si válku osobně pamatuje. Přestože se může navenek zdát, že se s těmito vzpomínkami vnitřně již dávno vyrovnal, přímá konfrontace s předmětem či místem tyto vzpomínky oživujícím může vyvolat nepříznivou reakci. A trávit zbytek dovolené sháněním léků na uklidnění či posloucháním vět typu Neměli jste mě sem brát či „Neměli jsme sem jezdit“ vám rozhodně na náladě nepřidá.

A v neposlední řadě je třeba myslet i na manželku (dámy prominou, ale zájem o válku je tradičně spíš záležitostí mužů). Tu budou podobné akce lákat velmi pravděpodobně ještě méně než děti – například na oněch výše zmíněných „tankových dnech“ lze téměř bez výjimek potkat tatínky s dětmi, maminek byste mezi návštěvníky našli jak příslovečného šafránu.

Dark turistika je „trendy“

V poslední době vzrůstá obliba tzv. dark turistiky. Co lidi vede k tomu, že ve svém volnu navštěvují místa bitev, slavných mordů a jiných katastrof? Psychologa Petra Hrocha jsme se zeptali, proč se lidé tak rádi fotí před hroby a místy neštěstí?

Už Nietszche psal o tom, že ti, kdož si neváží života, jsou fascinovaní okázalou smrtí, či otázkami života po smrti. Běžný život se zdá mnohým příliš nudný, zato takhle uhořet v letadle, či být rozřezáván chirurgem-samoukem někde v předměstí Londýna, to je něco!

Čemu se divíme v době EMO dětí, ve dnech, kdy přáním tisíců dívek na celém světě je být upírkou a zažít vlastní Stmívání.

Tento fenomén je znám jako opakující se trend i z historie, vždy se objevuje v obdobích dekadentních a úpadkových. Jako třeba spiritismus časově souzněl s předzvěstí první světové války nebo se před pádem Říma objevilo mnoho smrt či apokalypsu uctívajících kultů.

Dovolená s psychologem – raději před, než po

Další rozhovory s psychologem Petrem Hrochem na téma dovolených najdete v našem letním miniseriálu.

Tudy šly dějiny, bohužel

Pakliže se přes výše zmíněné potíže rozhodneme dovolenou přece jen strávit tímto způsobem (ať už s rodinou, s manželkou nebo sami), neměli bychom zapomínat, že se pohybujeme nejen po místech, kudy „šly dějiny“, ale že tyto dějiny také za sebou zanechaly krvavou stopu. Známý český spisovatel literatury faktu Miroslav Ivanov svého času objížděl různá bojiště nejen 2. světové války a ve své autobiografii pak poznamenal: „Když jsem si pak procházel zápisky se jmény těchto míst, připadal jsem si tak trochu sběratel. Až na to, že každý exemplář v mé sbírce znamenal ve své době smrt stovek či tisíců lidí.“ A na to by účastníci těchto dovolených nikdy neměli zapomenout.


Autor: Agentura SXC

Což je také důvodem, proč řada lidí s tímto typem turistiky zásadně nesouhlasí. „Myslím, že je nevkusné, aby se krvavé války staly turistickými magnety… Člověk si stejně tak může koupit DVD o té bitvě, když ho to tak zajímá. Na dovolenou raději pojedu na pláž,“ vyjádřil se např. v internetové diskusi na toto téma jeden z diskutujících, na což mu jiný účastník ironicky odpověděl: „Měl bys možná být rád, že lidé mají jiné zájmy než ty? Jinak by na té tvé pláži bylo pěkně narváno.“

S oběma tvrzeními lze do jisté míry souhlasit. Jistě je dobře, že lidé si mohou vybrat, jakým způsobem stráví svou dovolenou. Každopádně si nelze než přát, aby se válka jednoho dne stala jen tematickou náplní dovolených a nikoli aktuální současností.

Čtěte téma: Syndrom „hrozné dovolené“

Když se nepovedená dovolená probere včas, mohou emoce rázně či zvolna odplout a můžeme si uvědomit, co nespokojenost způsobilo. Jinak hrozí vznik stavu, kdy jsme již dopředu naprogramováni, že jakákoliv dovolená bude naprosto příšerná. 

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 5. 2014 21:56