Mytí vlasů mýdlem je riskantní záležitost

„Myjme si vlasy mýdlem, běžné šampony jsou drahé a obsahují toxické látky.“ Do tohoto tvrzení by se dala shrnout jedna ze současně diskutovaných alternativ k běžné očistě těla. Co o tom soudí odborníci?

Většinou není radno bezhlavě následovat každý módní trend. Postupně se dozvíme krom toho, že lepek je nepřítel, i to, že cholesterol je špatný, vejce jsou nezdravá a lepší je vlastně nejíst vůbec. Naštěstí máme možnost se dozvědět i plno cenných informací. Jde jen o to oddělit takzvaně „zrno od plev“. To ale většinou není až tak jednoduché. I ten pověstný selský rozum někdy nenapoví. Ráda se dozvídám o možných alternativách ke klasickým přístupům jak ke stravování, tak ke kosmetice či osobní hygieně. A stejně jako mě baví zkoumat samotné teorie, baví mě sledovat i to, co o daných módních vlnách soudí odborníci.

V poslední době jsem vypozorovala jeden zajímavý trend. Ačkoliv jsme se z médií již delší dobu dozvídali, které látky obsažené v kosmetice nás pomalu ale jistě zabíjejí, nyní se objevuje u nás poměrně žhavá novinka mezi návody, jak zcela vyloučit užívání šamponu z hygieny vlasů – užívání obyčejného nebo více či méně přírodního mýdla.

Klasické tuhé mýdlo již používala řada generací před námi. Vždyť mýdlo uměli připravovat již staří Slované. Už to ho možná staví do výhodné pozice konkurenta proti komerčně nabízeným, samozřejmě dle odpůrců předraženým a chemikáliemi nabitým šamponům. Dost ale plamenných řečí. Přejděme k faktům.

Komu škodí šampon?

Nejdříve k samotným šamponům. Profesor František Vyskočil z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR řekl pro pořad „Vlasy, ó vlasy!“ Českého rozhlasu, že některé zdravé a optimálně vyživované vlasy jsou téměř nezničitelné. Je tedy možné, že ačkoliv někdo shledává svůj boj proti běžně prodávaným šamponům za odůvodněný, někdo to považuje ze čirý nerozum.

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc.

Ve Fyziologickém ústavu AV ČR se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka.

Nejčastěji nám naše vlasy připadají příliš mastné. Ony ale mnohdy ze své podstaty mastné (nebo mastnější než normálně) nejsou. Bohužel mnohé šampony opravdu nepůsobí tak blahodárně, jak by se z reklam mohlo zdát. Dokonale vlasy odmastí. Ačkoliv by se to vzhledem k přesvědčení, že máme mastné vlasy, mohlo zdát žádoucí, není to rozhodně tak. Právě ono dokonalé odmaštění, které z povrchu vlasu odstraní i kožní maz, tzv. sebum, má za následek to, že naše mazové váčky okamžitě zareagují, často až přehnaně. Ve finále může dojít až k nadprodukci kožního mazu. Dostáváme se tak do kolotoče, kdy si toužíme vlasy znovu odmastit a tak stále dokola.

Vlasy nejsou „šiškovité“ pro nic za nic

Když dojde na otázku užívání mýdla k mytí vlasů, teorie již tak jednoznačné nejsou. Prof. Vyskočil v rozhovoru pro Český rozhlas připustil, že mýdlo vyráběné esterifikací mastných kyselin pomocí louhů je již starodávným prostředkem k očistě těla. Důležitá je přitom otázka pH. Mýdlový roztok je ve své podstatě zásaditý. A zde může dojít k problému.

Povrch každého vlasu je pokryt keratinovými šupinkami, samotný vlas tak připomíná trochu šišku smrku. Vybavíme si všechny ty reklamy, které nám ukazují, jak ten či onen šampón vlasy dokonale vyhladí – pravdou ale je, že toto vyhlazení není žádoucí. Vlasy vyhlazují v běžných šamponech obsažené silikony, o nichž není nutné příliš dlouho hovořit – přeci jen označení „šampon bez silikonů“ není v tomto případě žádný reklamní trik. Silikon vlasy uhladí tak, aby k sobě nepřilehly a celá kštice měla zároveň větší objem. Nicméně vlasy nejsou „šiškovité“ pro nic za nic. Šupinky keratinu slouží k jemnému zaklesnutí vlasů jeden do druhého, aby se mohly vlasy rovnoměrně promašťovat. „Ideální je, když se vlasové stvoly mohou lehounce do sebe zaklesnout nebo pomocí optimální vrstvičky seba přilnout, podobně jako větvičky a paprsky ptačího pera, ale samozřejmě ne tak silně,“ říká František Vyskočil.

Keratin je základní stavební látkou vlasů. Má vliv i na jejich přirozené pH. Ochranná bariéra vlasů a vlasové pokožky je obvykle mírně kyselá – hovoříme o pH 4,5 – 5,0. A zde také nacházíme jádro celého problému s používáním mýdla na vlasy. „Protože poměr zásaditých a kyselých keratinů u každého typu vlasů bývá různý, spíše na stranu kyselou, vlasy některých lidí zásadité mytí mýdlem snášejí dobře, jiné ne. Mýdla z olivového oleje (marseilleské mýdlo) jsou jemná a docela se hodí na vlasy,“ uvádí prof. Vyskočil.

Mytí vlasů obyčejným mýdlem? „Holý nesmysl“

Mytí vlasů obyčejným mýdlem považuje za „holý nesmysl“ docent Milan Dittrich z Katedry farmaceutické technologie FaF UK v Hradci Králové. „Jde jednak o vyšší hodnotu pH solí mastných kyselin a také o jejich srážení třeba jen stopami vícemocných kationtů z vody při jejich oplachu, jedná se především o vápenaté ionty. Historicky se to řešilo oplachem slabou kyselinou, nejčastěji octem,“ říká doc. Dittrich a dodává, že nezdravý je i šok, kterému vlasy vystavíme, pokud na ně necháme působit silně zásaditou látku a následně silně kyselou. Ve vlasech navíc mohou ulpívat usazeniny nerozpustných solí.

doc. RNDr. Milan Dittrich, CSc.

Působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové coby vědecký pracovník na Katedře farmaceutické technologie.

Docenta Dittricha jsem se optala i na speciální „mýdla na vlasy“, na které často narážím při pátrání po e-shopech s přírodní kosmetikou. Doc. Dittrich u takových produktů varuje před neodborností autorů takových mýdel. „Naprosto nesmyslně, ale účelně z hlediska psychologického, je použita řada různých olejů. Tyto oleje se liší na základě různé lokality původu a také sezónních vlivů složením. Proto vznikne nestandardní produkt. Po přidání hydroxidu vznikne směs mýdla, glycerínu a pokud možno ještě přebytečných a tedy nezreagovaných olejů. O co víc olejů zbude, o to bude menší pěnivost, a naopak o co méně jich bude, o to bude vyšší dráždivost s nebezpečím získání typické žíraviny. Jedná se o tradiční kompozici, která se vyráběla již v 19. století. Tehdy byli naši předkové značně odolnější, především pokud se týká imunitního systému v souvislosti s alergizačním potenciálem.“ 

Domácí příprava mýdla není dobrý nápad

S tímto výrokem docenta Dittricha mě logicky napadlo – není tedy dobré se v duchu tvrzení „vím, co jím“ přeneseně řídit heslem „vím, čím se myji“ a připravit si vlasové mýdlo doma? Odborník mě však utvrdil v tom, že ačkoliv může někomu přinést dobrý pocit, když si sám připraví takové mýdlo „na míru“, dobrý nápad to není. „Jako riskantní vidím situace, kdy je nutno dodržet přesnou navážku některých složek. Pokud takovému kutilovi ´ujede ruka´ a přidá např. jen o několik procent víc hydroxidu sodného, a pokud nemá možnost změřit hodnotu pH kompozice, je neštěstí hotové.“

Jak to vypadá, mytí vlasů mýdlem může být poměrně riskantní, nebo přinejmenším nejistá záležitost. Oba odborníci se ve svých odpovědích shodují, že obyčejné mýdlo nebude tím pravým, přičemž profesor Vyskočil připouští, že přírodní jemné, například olivové, mýdlo by vlasům mohlo vyhovovat. Sám ale dává při hledání šamponových alternativ přednost klasickému jemnému roztoku sody a oplachu z octa.

25 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 6. 2016 17:12