Může reflux za bolavé uši?

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Víte, co může spojovat časté záněty středního ucha, kašel a trávicí potíže? Na společnou příčinu by to asi tipl málokdo. Přitom za všemi popsanými problémy může být reflux.

Můj druhý syn měl chronickou zadní rýmu. Měl ji snad celou školku, k tomu často pokašlával a stěžoval si na bolest břicha. Vleklou rýmu se zdravotnictví snažilo řešit kapkami, léky na alergii, léky na imunitu, vytrženou nosní mandlí… a? Nic.

Většina potíží trvala dál, k chronické rýmě se nakonec přidala i občasná nedoslýchavost. Až po několika letech, to mu bylo asi sedm, napadlo jednu lékařku dát si dvě a dvě dohromady a vyslovila verdikt: mohl by to být reflux, tedy vracení se žaludečních šťáv do jícnu. A, světe div se, bylo to tak. Diagnóza se potvrdila, syn dostal léky a po čase bylo po potížích.

A za alergie také může?


Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Problémy s ušima, rýmou nebo pokašláváním jsou podle lékařů často způsobeny refluxem

„Problémy s ušima, rýmou nebo pokašláváním jsou skutečně velice často způsobeny refluxem, protože šťávy dráždí jícen a u malých dětí i oblast krku a nosní mandle,“ potvrzuje pražská imunoložka a alergoložka Sausen Sládková.

Šťávy buď dítě dráždí ke kašli, případně se zasažené místo může stát ložiskem chronické infekce, třeba již zmíněné zadní rýmy, která s sebou nese další potíže. Počínaje chrápáním, přes dýchání s otevřenou pusou až po záněty středního ucha, zvláště zdědí-li k nim dítě sklony. Je pak nabíledni, že samotné vytržení mandle nemusí zase tak mnoho změnit.

Naopak bolest za hrudní kostí, tak typická pro reflux u dospělých lidí (v krajním případě má dokonce i lékař co dělat, aby ji odlišil od bolesti infarktové), se u malých i větších dětí při vracení se žaludečních šťáv do jícnu objevuje jen zřídka.

„Upřímně řečeno si myslím, že refluxem je u malých dětí způsobena většina potíží, s nimiž míří do ušních, nosních a krčních ambulancí,“ říká ušař Petr Moravec. Potíž je podle něj v tom, že povědomí o refluxu jako o možné příčině popsaných příznaků tu zatím není moc rozšířené a jsou lékaři, kteří se snaží chronickou rýmu vysvětlit třeba alergií, ačkoli se u dítěte při testech žádná nepotvrdila.

To samé se přitom může týkat i astmatu, respektive potíží s častým kašlem. Ostatně, alergoložka z pražské Všeobecné fakultní nemocnice, k níž chodím s nejstarším synem, který je prokazatelně alergik, přesto nedávno vyslovila teorii, že rýmu a pálivé oči má z alergie, ale pokašlávání že v jeho případě rovněž může souviset s refluxem.

Jak se diagnostikuje?

U nejmenších dětí se dá reflux často poznat velmi snadno, protože obvykle zvrací tak, jak je pro kojence typické. Nemusí jít ale nutně o obloukovité zvracení a ne každé kojenecké ublinkávání navíc přejde do chronických potíží. Na druhou stranu, jak dítě roste, nemusí už to být takhle navenek patrné nebo jen občas a potvrdit diagnózu tak musí lékař.

Prvotně se to dělá pomocí ultrazvuku – dorazíte k lékaři s dítětem, které není najedené a těsně před vyšetření mu dáte najíst nebo napít. Ultrazvuk ukáže, zda dítěti jídlo takzvaně skáče z krku nebo ne. „Problém je v tom, že se to nemusí projevit zrovna v těch pár minutách, kdy je dítě na vyšetření, protože tekutina ze žaludku uniká jen někdy,“ upozorňuje na zádrhel vyšetření imunoložka.

Pak nastupuje další možnost – dítě dostane na 24 hodin malý přístroj, který dokáže vzestup žaludečních šťáv trávicím traktem doložit velmi přesně. Jenže jeho použití není zrovna příjemné. Dítěti se do žaludku zavede skrz nos hadička a vše monitoruje s ní spojený přístroj, který má dítě připevněný na boku. Může sice dělat většinu běžných věcí, ale třeba můj potomek tuto metodu odmítl, sotva doktorku s hadičkou uviděl. Lékař to po dvou pokusech vzdal a řekl, že vyšetřovat dítě, které nespolupracuje, nemá smysl.

Když je čas na léky

Trochu jsem ho chápala, naštěstí existuje možnost potvrdit diagnózu prostě tak, že se na zkušební měsíc nasadí léky obsahující účinnou látku omeprazolum, která dokáže reflux zkrotit. „Pokud během měsíce potíže výrazně ustoupí, považuje se diagnóza za prokázanou,“ dodává Sausen Sládková. Léky se pak užívají dlouhodobě, pod dohledem lékaře třeba i rok. Mohou mít některé vedlejší účinky, jako je například průjem či zácpa, ale většina lidí včetně dětí ho snáší bez problémů.

Na rozdíl od starších léků užívaných na reflux, které obsahovaly účinnou látku cisaprid, navíc nemá negativní vliv na srdce a oběhovou soustavu.

Podle ušaře Petra Moravce je však zatím užívání tohoto léku u nejmenších dětí v Česku v začátcích, ačkoli v některých zemích se už i kojencům a batolatům s vleklými záněty uší spojenými s refluxem předepisují běžně. „Já sám bych ho nepředepsal, protože to zde zatím není schváleno jako doporučený postup, který se v ORL medicíně používá. Ale pokud přijde informovaný rodič s tím, zda nestojí u jeho potomka za úvahu nasadit tento lék, pokud je to vhodné, podpořím je,“ řekl lékař s tím, že rodiče se mohou případně obrátit i na dětského praktika.

Samozřejmě, rodiče mohou mít také výhrady k tomu, aby dítě bralo léky, ale pokud by například mělo absolvovat vynětí mandlí či voperování drenážních trubiček do uší, bude možná muset podstoupit operaci v narkóze, která je pro dítě rovněž zátěží. Podobně jako není žádná výhra, pokud má kvůli zánětu uší několikrát ročně antibiotika.