Musíme riskovat život kvůli opálené kůži?

Bronzová pleť je snem většiny z nás, ale ne každému je dáno jednoduše dosáhnout krásného opálení.  A tak se dlouhé hodiny „smažíme“ na slunci nebo chodíme do solárií. Ano, víme, že doktoři neustále varují, jak je slunce škodlivé a že může způsobit rakovinu. Ale přiznejme si to: dokud nebezpečí reálně nevidíme, je pro nás vidina přitažlivě hnědé pokožky důležitější.

Určitě nemá smysl kvůli zdravotním rizikům slunce zcela zavrhovat. Jeho nedostatek může dokonce vést k únavám a depresivním stavům, což někteří znají především ze zimního období. Navíc, slunění podporuje tvorbu endorfinu, takzvaného hormonu štěstí. Není ale dobré rizika bagatelizovat a podceňovat náležitou ochranu.

Kůži máme jen jednu

Kůže je vlastně takový obal, který nás chrání proti škodlivým vnějším vlivům. Zároveň vylučuje nejrůznější škodliviny z těla ven, reguluje teplotu a udržuje rovnováhu tekutin v našem těle. Díky slunečnímu záření si kůže umí vyrobit vitamín D, důležitý pro růst kostí a celý metabolismus.

Každé poškození kůže se napravuje dlouhou dobu, je-li regenerace vůbec možná. Přílišné opalování při nedodržování základních pravidel vede ke ztrátě přirozené vlhkosti a elasticity pleti a tím ke tvorbě vrásek. Kromě rychlejšího stárnutí pleti navíc může způsobit sluneční alergii, pigmentové skvrny, spáleniny a zvyšuje riziko rakoviny kůže. Měli bychom si proto uvědomit, že je potřeba se o pokožku náležitě starat.

Účinná ochrana

Samozřejmou prevencí slunečních spálenin by mělo být pravidelné používání opalovacích krémů. Dnes je již na trhu široká nabídka a můžeme si tak vybrat prostředky s různou mírou ochrany a různé konzistence (mléka, krémy, pěny, oleje). Při výběru bychom se měli řídit především tzv. ochranným faktorem (angl. sun protection factor – SPF) v kombinaci s naším fototypem.

Číslo SPF nám říká, o kolik můžeme prodloužit náš pobyt na slunci, aniž bychom se spálili. Například člověk, který má fototyp II, může zůstat bezpečně na slunci cca 15 minut a s opalovacím prostředkem s SPF 10 může tuto dobu prodloužit na 150 minut (10 krát 15). Vůbec nejvyšší SPF, který na trhu naleznete, má číslo 50+. Je určen pro tu nejcitlivější pleť a do tropického či subtropického klimatu.

V našich zeměpisných šířkách je nejčastější fototyp II a III. Tito lidé by měli používat krémy s SPF 15–20, avšak u moře či na horách se doporučuje minimálně SPF 25. Kvalitní opalovací krém by měl obsahovat ochranu proti UV-A i UV-B záření zároveň. U většiny z nich je nutné počkat 20–30 minut než se dostatečně vstřebají do kůže a začnou účinkovat.

Pokud se chystáme k vodě, musíme se ujistit, že používaný ochranný krém je voděodolný. Délka účinnosti bývá okolo 40 minut a vztahuje se i na odolnost vůči pocení a utírání. Po uplynutí této doby bychom se měli opět natřít. 

Mazat. I na cestu do práce

Mnozí z nás ochranu před sluncem podceňují. Častou chybou je používání krémů s příliš nízkým SPF. Lidé také zapomínají, že se musí natírat, i když se zrovna cíleně neopalují. Ke spálení kolikrát stačí cesta do práce, krátký výlet nebo různé outdoorové sportovní aktivity.

Sluneční záření může být obzvláště nebezpečné pro citlivou dětskou pokožku. Novorozenci a kojenci by neměli být vystavováni přímému slunci vůbec, varuje primářka MUDr. Naděžda Vojáčková z Dermatovene­rologické kliniky FN Na Bulovce a dodává: Zásady správné ochrany před sluncem jsou stejné u dětí i dospělých, avšak pro děti platí přísnější pravidla. Účinky slunečního záření na kůži se totiž sčítají, a protože se předpokládá, že největší část expozice slunci spadá právě na dětský věk, musí být jejich kůže dostatečně chráněna.
Pokud si nejste jistí, jaký druh opalovacího krému vybrat, můžete se poradit se svým lékárníkem či kožním lékařem.

Jak se postarat o kůži po opalování

Ke zklidnění a regeneraci kůže po pobytu na slunci je důležité používat přípravky po opalování. Je dobré se předtím osprchovat a očistit tělo od písku, slané nebo chlorované vody. Poté pokožku namažte vhodným hydratačním krémem, který obnoví její vlhkost a pružnost. Speciální přípravky po opalování navíc mívají příjemný chladivý efekt.

Mnoho lidí se snaží svoji pokožku připravit na slunce předem užíváním různých potravinových doplňků, které dodávají kůži nezbytné živiny a zvyšují obranyschopnost organismu. Jde o tzv. antioxidanty, mezi které patří například betakaroten, jenž v těle napomáhá vzniku vitamínu A, dále vitamín C, E, selen či zinek. Jejich přirozenými zdroji jsou mrkev, rajčata, jahody, meruňky, nebo také zelený čaj.

Antioxidanty mají fotoprotektivní a antioxidační účinky. Vzhledem k pravděpodobné účasti kyslíkových radikálů na vzniku melanomu se tyto preparáty považují za možnou prevenci, vysvětluje MUDr. Naděžda Vojáčková. Upozorňuje také, že neexistuje zdravé opalování, protože to s sebou nese vždy poškození kůže UV zářením. Ani antioxidanty pokožku neochrání před stárnutím.  

Když se spálíme 

Při nedodržení základních pravidel ochrany před sluncem může dojít ke spálení. To se projevuje zčervenáním kůže, pro těžší spáleniny jsou typické viditelné puchýřky a silná bolest, která trvá i několik dní. Na lehké spálení postačí studené obklady a promazání tělovým mlékem či krémem. Vhodné jsou přípravky s obsahem panthenolu. Naopak zcela nevhodné jsou masti, radí primářka Vojáčková.

U těžších spálenin bychom měli vyhledat lékaře. K léčbě se používají speciální krémy s obsahem kortikosteroidů. Celkově se doporučují léky typu acylpyrinu a paracetamolu, které pomohou snížit zánětlivou reakci a tlumí bolest. Vyhýbání se další expozici slunci je samozřejmostí až do úplného zhojení,  dodává primářka.