MP3 v uších - víc ohrožují, než obtěžují

Autor: Isifa.cz

Nudíte se? Medvídka mývala si asi nekoupíte, ale možná nasadíte sluchátka a cesta ubíhá lépe. Jenže – hlasitou hudbou můžete štvát své okolí, a vaší bezpečnosti také nedodají.

Potkávám je na ulici dnes a denně. Jde především o mladé, ale stále častěji také o příslušníky  střední generace. Lidi, kteří poslouchají hudbu ze sluchátek.

Na úvod bych rád řekl, že je jako skupinu nehodlám nijak pranýřovat. Postoj ostatních vůči nim je často kritický, ale v zásadě se jedná o stejný princip, jaký platí např. ohledně postoje ke kuřákům. Osobně znám řadu ohleduplných kuřáků, kteří se vždy zeptají, jestli mi nebude vadit, když si v mé přítomnosti zapálí. A kromě nich existují i takoví, kteří se nerozpakují zapálit si na autobusové zastávce, i když těsně vedle nich stojí skupina dětí z mateřské školky.

Podobně mezi vyznavači hudby ze sluchátek najdeme na jedné straně mnoho lidí, kteří poslouchají skutečně jen tak hlasitě, aby hudbu slyšeli pouze oni, a pak také ty, kteří svým hudebním vkusem (a často nevkusem) „oblažují“ i své široké okolí. Bohužel právě oni jsou často chápáni jako typičtí představitelé „lidí se sluchátky“. A že tím škodí hlavně svému sluchu, není snad ani potřeba zdůrazňovat.

Čtěte téma: Bič na nekuřáky aneb kouření na zastávkách

Samolepky s přeškrtnutou cigaretou opět zmizely. Máte radost?

Nenudí se – jenže neslyší

Ačkoli sám hudbu ze sluchátek neposlouchám, plně chápu lidi, kteří tak činí. Ono když někdo denně dojíždí do práce nebo do školy půl hodiny i déle, je jasné, že se snaží si cestu nějak ukrátit. Koukat z okna na stále stejnou krajinu člověka nejpozději za týden omrzí, na čtení knihy nemá vždycky náladu a navíc to v přeplněných prostředcích hromadné dopravy často ani dost dobře nejde, a tak se hudba stane vítaným východiskem.


Autor: Isifa.cz

Člověk se tak rázem ocitne ve zvukotěsné bublině, kterou vyplňuje jen jeho oblíbený interpret, což je jistě lepší zábava než být nechtěným posluchačem hovorů ostatních spolucestujících o jejich zdravotních problémech, politických názorech, včerejším televizním programu a podobně.

Potud by tedy bylo všechno v nejlepším pořádku. Jenomže ona zmíněná zvukotěsná bublina zabraňuje nejen v poslechu toho, o čem se ostatní baví, ale může zabránit také tomu, aby se k vašim uším dostala důležitá informace, zejména v okamžiku, kdy to nečekáte.

Jeden příklad za všechny: můj otec nedávno cestoval vlakem po Německu. V této zemi je běžné, že vlak jezdí po celou dobu platnosti jízdního řádu vždy ze stejného nástupiště. Pravidelní cestující tedy jdou na jisto. Problém ovšem nastane, pokud je z nějakého důvodu vlak mimořádně vypraven z jiného nástupiště. Přesně to se stalo mému otci. O změně nástupiště dráhy informovaly jen asi tři minuty před odjezdem vlaku. A jakým způsobem? No jistě, nádražním rozhlasem. Na vlak přitom kromě otce čekalo jen několik mladíků, samozřejmě všichni se sluchátky na uších. Pohled na korpulentního padesátníka, který náhle popadne kufr a pádí z nástupiště, je přiměl vystoupit z bubliny, tedy sundat sluchátka a zajímat se, co se děje. Kdyby jel otec tenkrát autem, asi by museli všichni čekat na další vlak. Nárok na odškodné by přitom vymáhali jen těžko; dráha přece cestující informovala a cestující je dle přepravního řádu povinen sledovat případné změny.

Přečtěte si: Běhání podle „ajťáka“

K čemu jsou dobré MP3 při běhání?

Hazardéři na kolech

To je samozřejmě příklad spíše úsměvný, ale přesto ukazuje na možné nesnáze, kterým se vystavují ti, kdo dobrovolně vyřadí z provozu svůj sluch. Lidé si totiž často neuvědomují, kolik vjemů se k nim dostává právě prostřednictvím sluchu. A následky pak mohou být o dost horší než jen čekání na příští vlak.

Například někteří cyklisté poslouchají hudbu ze sluchátek i během jízdy na kole. Tím se rapidně snižuje jejich informovanost o tom, co se děje v jejich okolí. Za normálních okolností se cyklistovi samozřejmě auta vyhnou, jenže může nastat mimořádná situace a pak jsou šance cyklisty v případě kolize s autem nepříliš vysoké. Co když například neuslyší sanitku blížící se z vedlejší ulice? Ale i při obyčejném odbočování doleva už řada cyklistů zapomněla, že když za sebou neslyší auto, neznamená to, že za nimi opravdu žádné není, a toto jejich opomenutí mělo tragické následky.

Jiní hazardéři si se sluchátky na uších krátí cestu přes železniční trať v místech mimo přejezdy. Některým se to podaří bez úhony (o těch se veřejnost nedozví), ale už se také stalo, že při snížené viditelnosti dotyčný přehlédl vlak, což pochopitelně mělo tragické následky. Nedávno přišel pravděpodobně kvůli sluchátkům na uších o život jeden z hráčů tuzemské 2. fotbalové ligy; začátkem září došlo k podobné nehodě v západošvédském Stenungsundu, kde vlak přejel dvě žákyně místního gymnázia.

Oficiální termín: Nedostatečná pozornost

Přesné statistiky, ke kolika nehodám došlo kvůli tomu, že někdo z účastníků měl v uších sluchátka, zatím neexistují; což platí i přes snahu dopravních expertů pro řadu dalších zemí jako Německo, Rakousko, Švédsko a jiné. Ve statistikách nanejvýš figuruje kolonka typu „nedostatečná pozornost při sledování provozu“, ale všechny případy v této kategorii není možné připsat na vrub sluchátkům na uších. Nebezpečnosti tohoto jednání si je nicméně vědom i český Ústřední automotoklub ČR (ÚAMK) a na svých internetových stránkách varuje především in-line bruslaře, aby při bruslení hudbu neposlouchali. Téma se také poměrně často objevuje v diskuzích na různých cyklistických webech, kde má poslech hudby při jízdě na kole své rozhodné zastánce i neméně rozhodné odpůrce.

Ale i při obyčejné chůzi po městské ulici se bez sluchu vydáváte všanc nebezpečným situacím. Blíží se zima, napadne sníh, a jestli se bude opakovat scénář z loňska, nakumuluje se na střechách domů a posléze z nich začne padat. Až na vás bude někdo volat „Pozor!“ a vy ho neuslyšíte, můžete děkovat jen sami sobě, pokud vám za krkem skončí sněhová nadílka (v lepším případě, v horším můžete podobný zážitek odnést i zraněním).

Čtěte téma: Znásilnění nemá jízdní řád

Obvyklou představu většiny z nás o povaze sexuálního násilí narušuje příliš mnoho výjimek… 

Mp3-man

Poněkud netypický případ nebezpečí při poslechu hudby na veřejnosti se udál ve Švédsku na přelomu let 2007 a 2008, kdy se jistý násilník specializoval na znásilňování žen, které se v parcích různých měst procházely či běhaly se sluchátky na uších. Do poslední chvíle tak neměly nejmenší ponětí, že je někdo sleduje. Pachatel byl nakonec dopaden a odsouzen k sedmi letům vězení; do dějin severské kriminalistiky vešel pod přezdívkou „mp3-man“.

Samozřejmě nikomu se sluchátky na uších nepřeji, aby se mu něco podobného stalo. Nicméně milovníci hudby by měli občas zvážit, zda není v jejich vlastním zájmu se na chvíli bez hudby přece jenom obejít.

Jaký je váš názor? Posloucháte hudbu ze sluchátek na ulici? V dopravě, na kole?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 12. 2010 9:23