Moje první tráva

Autor: SXC

FEJETON – Když někdy bilancujeme svůj život, napadne nás, že jsou věci, které jsme nikdy nevyzkoušeli. V seznamu mých životních zkušeností například chybí marihuana. Tedy – chyběla.

Loni v létě mě napadlo, že i já bych mohl… – aspoň jednou. „Samozřejmě,“ našeptával pokušitelský hlas, „nejde o to se zhulit, ale poznat, jaké to je. Taky jde o princip. O trávě se často mluví, a když se k něčemu vyjadřuješ, měl by sis to sám vyzkoušet.“ Pokušení a zvědavost rostly. A zde je na místě malá poznámka. Jelikož obsah následujících řádků by z pohledu našich zákonů nemusel být zcela košer a zákony, jak známo, se mají dodržovat, předpokládejme, že se děj odehrává dejme tomu v liberálnějším Holandsku, kde jsem koneckonců taky mohl pobývat.

Zkusit, či nezkusit?

Má člověk zkoušet nové věci? Máme se vydávat po neprošlapaných cestách? Máme svou ruku natáhnout po ovoci, které nám kdysi bylo zakázáno, anebo si raději nechat zajít chuť?


Autor: SXC

Krátce poté, co se mi v hlavě usadil sen o vonném kouři z trávy, jsem v kurzu vaření, který doma pořádám pro několik svých svobodných holandských kamarádů (Kurz vaření pro staré mládence), nenápadně nadhodil, že bychom příště mohli uvařit něco podle kuchařky Vaříme s konopím a jestli by náhodou někdo nemohl za tím účelem sehnat onu základní potřebnou surovinu. Jak vidíte, můj pravý úmysl měl zůstat utajen. Bohužel, mí přátelé jej okamžitě pochopili a nadšeně se přidali: „Já to taky nikdy nezkoušel, takže zahulíme, uvidíme,“ prohlásil Nizozemec Laďa.

Cannabis speciál (připravený znalci):

Z internetového obchodu Semena konopi.cz jsme si objednali (a nechali poslat do Nizozemska) několik feminizovaných semínek, každý si vzal jedno a zasadil ho do květináče. Svou rostlinku jsem opečovával, poctivě zaléval a několikrát denně natáčel květináč ke slunci na místo největšího dopadu slunečních paprsků. Zatímco se sazeničky měly čile k světu a rostly jako z vody, v hlavě mi stále vířila otázka: Mám, či nemám? Dospěl jsem k názoru, že chcete-li vyzkoušet tuto měkkou přírodní drogu se stoprocentní jistotou, že vám z toho nevzejde žádná škoda, měli byste splňovat několik předpokladů.

Zásady bezpečného hulení

Požadavek číslo 1 – Mít zralou osobnost. Rozum napoví, že zkušenost dospělého, psychicky vyrovnaného muže, který se po zralé úvaze rozhodne, že si jednou zahulí, bude určitě bezpečnější, než když se do podobných experimentů pustí nevyrovnaný, v depresích se utápějící teenager, který sebe a své místo ve světě teprve hledá.

Další inspiraci mi dodal náš ministr financí, když se před volbami zapovídal se členy Pirátské strany. Při svém značně neoficiálním rozhovoru s bojovníky za legalizaci konopí se náš zastánce nepopulárních řešení a strohých pravd přiznal, že kanabis nikdy nezkusil z obavy, že by mu droga zachutnala stejně jako kdysi alkohol a tabák, takže by se jí už nedokázal zbavit. Vidíte, jak máme rozumné politiky? Zásada číslo 2 tedy zní: Jste-li náchylní k návyku, raději nezkoušejte ani ty legální drogy. Mohli byste dopadnout jako můj kamarád, který vyrůstal v bratislavské Petržalce. Za komunistů jste sice nepotkávali na ulici tolik dětí s cigaretou jako dnes, nicméně sídlištní prostředí představovalo ideální líheň špatností všeho druhu, proto žádný div, že můj kamarád začal s kouřením už v osmi letech.

Když chtěl v deseti přestat, nešlo to, tělo si nikotin nenechalo vzít. Náhle se u něj objevila série drobných nemocí a všemožných symptomů, kvůli kterým nemohl chodit do školy. Ani doktorka je neuměla nijak vysvětlit, natož ho vyléčit. Nakonec se chlapec přiznal, že vše začalo, když odložil cigarety. Lékařka nenašla jiné řešení, než mu kouření coby lék povolit. Cigarety mu pak kupovala maminka. Poučení? Kdo s něčím neumí skončit, neměl by ani začínat. A děti by se neměly nutit, aby přestaly kouřit.

Když váš smysly klamou

Dále si myslím, že chcete-li experimentovat s omamnými nebo halucinogenními látkami, měli byste zastávat idealistický světový názor. Pro materialistu, který věří, že skutečné je pouze to smysly vnímatelné, musí být silnější intoxikace THC zkušeností značně nepříjemnou, poněvadž při ní náhle ztrácí bezpečnou jistotu světa, který má za jediný skutečný, a jeho tělesné smysly, na něž dosud neochvějně spoléhal, ho náhle začínají zrazovat.

Pokud je ale pro vás podoba fyzického světa pouhou fikcí vytvářenou našimi smysly a zakrývající realitu jiných dimenzí, pak by vás ani zážitky rozšiřujícího se vědomí, kdy vás zaplavuje onen iluzivní pocit všeobjímající lásky a svět se mění v étericky krásné místo, a případně i vaší přátelé se náhle začnou proměňovat v podivné bytosti, teoreticky neměly ničím vylekat. Vždyť jenom potvrzují váš pohled na svět.

Kostky jsou vrženy

Chtě nechtě jsem si musel přiznat, že všem kritériím vyhovuji. Materialistou ani teenagerem nejsem a od časů svého prvního potáhnutí z cigarety a tajné výroby domácího vína ve věku školou povinném jsem žádné z obou legálních drog nepropadl a užívám je jen svátečně. Nebylo nad čím váhat.


Autor: SXC

Rostliny již byly sklizeny a usušené květy připraveny k použití. Sešel jsem se s Laďou u něj doma. Několik gramů usušených květů jsme nadrolili, smíchali s trochou tabáku a směs ubalili do známého dlouhého papírku. Vzal jsem své brko, naposledy zaváhal, ale jak by řekl César, kostky již byly vrženy. Zapálili jsme si. Vdechl jsem kouř do plic. První joint nám neudělal vůbec nic. Zbytek trávy jsme spolu s tabákem nacpali do vodní dýmky. I tak byly účinky velice slabé. Asi jako kdybyste si dali dva malé panáky. Vlastně není o čem psát.

Pocity? Lehká uvolněnost, sucho a hořká chuť v puse, maličko se jakoby zpomaloval čas. V několika chvílích, a to bylo zřejmě vůbec na celém sezení nejzajímavější, jsem na některých místech těla zakoušel takové mírné tepání, asi jako kdyby vás masíroval paprsek jemné, hřejivé vlny. Kocovina ani jiné nepříjemné pocity se nedostavily.

Když se s drogou minete

Vlastně takový závěr nemusel být nijak překvapující. Více lidí by vám potvrdilo, že tráva na ně nijak nezapůsobila. S drogou jsme se prostě minuli. Do deníčku svých životních zkušeností si mohu zapsat, že jsem si vypěstoval a vykouřil marihuanu a nemám chuť to opakovat. Zakázané ovoce mě přestalo lákat. U Ladi jsem ještě chvíli zůstal a on mě počastoval sýrovými chlebíčky. Celkem mi zachutnaly, takže si ty holandské sýry kupuju dodnes.

Držíte se osvědčených jistot, nebo zkoušíte nepoznané? Je ve vašem životě něco, co jste nevyzkoušeli a chtěli byste? Uděláte to?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 6. 2011 13:26