Mít psa je out. Pořiďte si do bytu žížaly

Autor: Isifa.cz

V městských obývácích se začínají usazovat extrémně žravé žížaly. Polknou papír, slupky i vaječné skořápky a udělají z nich ten nejlepší kompost pro vaše bio pěstování. Pokud to snesete.

Podle Českého statistického úřadu až dvě třetiny Čechů třídí odpad. Jakkoliv jsou tato čísla podle týden starého vyjádření Ivo Kropáčka z Hnutí DUHA zavádějící: „Česká recyklace kulhá daleko za úspěšnými evropskými státy, recyklujeme pouhou čtvrtinu odpadů,“ – poplácejme se po ramenou, trochu tu separaci už v sobě máme zakořeněnou. Kontejnery na papír neustále přetékají, ti nejlepší z nás našli cestu i k oranžové popelnici na nápojové kartony. Opravdoví spasitelé planety neváhali věnovat sobotní dopoledne hledání růžové popelnice na nebezpečný odpad. Nicméně pravdou zůstává, že čím pohodlnější cesta ke třídění vede, tím větší počet lidí po ní bude kráčet… a pokud z toho ještě něco kápne pro samotného separátora, tím lépe. Tak, kupředu pravá, čeká nás pěkná rovinka s originální odměnou v cíli.


Autor: Isifa.cz

Kalifornské žížaly jsou menší, ale apetit jim nechybí

Našlápnout na první krok můžeme klidně zítra, v obýváku našich panelákových bytů. Právě tam totiž začneme se zpracováváním bioodpadů z kuchyně, koupelny i pracovny. Představíme vám novou formu kompostování, která z vesnických dvorků pronikla až do městských obýváků. Nabídneme pohled do samotného vermikompostéru, zjistíme, jak kompostování v bytě funguje, co z toho budeme mít i nakolik tahle hranatá věc zatíží náš rodinný rozpočet.

Zahradu nemám, ale kompost chci

Mít dům, házím biologický odpad z kuchyně na hromadu v koutu zahrady nebo si pořídím udělátko zvané kompostér. Coby obyvatel města, zahrádku nahrazující pouze květníky na balkoně, slupky od brambor a jablek posílám do směsného odpadu. A přitom lze ušetřit za drahou hlínu nacpanou pesticidy, která kazí veškerou snahu o vlastní zdravou zeleninu pěstovanou na balkoně, a slupky proměnit v chemicky neposkvrněnou živnou půdu. To všechno bez zápachu, třeba přímo v centru bytu. Ve vermikompostérech totiž neprobíhá zdravý proces tlení, jak ho známe z kompostu u babičky, ale na práci jsou najaté žížaly až z Kalifornie.

Kroutíte hlavou? Také jsem nevěřila, tak jsem vyrazila na tiskovku, kde mi žížaly byly představeny i s jejich „bytem“ – vermikompostérem za šest tisíc. Pro představu, dříve než se podíváte na fotogalerii, jedná se o jakési šuplíky o rozměrech 40×60 cm, jejichž dna jsou tvořena dírkami o průměru cca půl centimetru. Tyto šuplíky, obvykle tři, naskládáte na sebe, vložíte do nich násadu žížal, přihodíte slupky z brambor a je z vás zemědělec jako trám. „Vyrábíte“ si kompost pro květenu nebo zeleninu. Přestože sedíte ve svém obýváku v jedenáctém patře panelového domu.

Kalifornská žížala

Eisenia andrei je velmi žravý druh žížal, říká se jim kalifornské a k vermikompostování se hodí jako málokteré. Dokážou totiž rychle zpracovávat odpad a navíc se u toho stihnou i rychle pomnožit. Pokud je nevystavíte teplotám pod čtyři stupně a nesežehnete teplotami, kdy rtuť překročí dvaačtyřicet stupnů, přežijí prakticky cokoliv.

Pokud vás vyděsilo pomyšlení na žížaly, které lovíte z peřin a sundáváte z podrážek papučí, dle Kristiny Řešátkové, jedné z majitelek firmy Kokoza, je podobná obava zbytečná: „ Žížaly vám z bedýnek neutečou. Jedná se speciální vyšlechtěné druhy kalifornských žížal, které jsou velmi inteligentní, jsou v bedýnkách rády.“ No, rády nerady, pořád to jsou žížaly a mít je doma není jako mít doma psa. Pokud vás představa žížal v bedýnce coby solitéru u gauče děsí, dejte si vermikompostér na balkon nebo do garáže. Ať už těmto hermafroditům vyberete místo kdekoliv, budou konzumovat lógr z kafe i trubičky od toaletního papíru a proměňovat je ve vysoce hodnotné organické hnojivo pro vaši zahrádku na parapetu.

Tuhle hlínu musíte mít

Podle serveru zizalov.cz zvyšuje toto hnojivo u plodin množství květů a plodů i odolnost vůči plísňovým a houbovým chorobám. Za vysokým přínosem pro balkonovou floru stojí i skutečnost, že žížalí produkt neobsahuje žádnou chemii. „Existují studie, které jasně prokazují, že žížala má schopnost pohlcovat veškeré toxické látky, které se nacházejí v bioodpadu, jež zpracovává. Ani chemií stříkané citrusové plody nejsou pro žížalu žádným oříškem,“ osvětluje dokonalost žížalích útrob Kristina Řeháková. Žížaly dokážou zpracovat téměř jakýkoliv odpad z kuchyně. „Nejvíce jim však chutnají slupky od mrkve a jablek, za lahůdku považují i použité čajové sáčky a lógr z kávy,“ popisuje vytříbený apetit kalifornských žížal propagátorka vermikompostování. Cibuli, mléčné výrobky a maso jim ale nenabízejte, nepochodili byste.

Trochu drahý byt

Dřevěný vermikompostér, který lze využít v bytě, se prodává bez dvou stovek za šest tisíc. Úctyhodná cena za třípatrovou bytovku pro žížaly. Údajně se ale investice vyplatí, když vezmete v potaz, kolik stojí hnojiva a zemina v obchodech. Životnost dřevěných vermikompostérů odhadla Kristina Řeháková na deset let, ale když se porozhlédnete „na síti“, najdete v nabídce plastové vermikompostéry, tudíž skoro s doživotní zárukou, za třetinovou cenu. Výsledek bude v obou případech stejný, žížaly pojedou jako šrouby a během tří až šesti měsíců „vyrobí“ originální bio hnojivo, se kterým budete v růstu podporovat vlastní rajčata, okurky nebo jahody. 

A ještě jedna malá rada na závěr. Kdyby se vám kalifornské žížaly přemnožily, nebo byste je v průběhu času uvrhli v nelibost, nepouštějte je do volné přírody. Česká legislativa totiž zakazuje záměrně rozšiřovat geograficky nepůvodní druhy zvířat do krajiny. A ať se to geneticky vyšlechtěnému kroužkovci líbí nebo ne, jeho domovina je na západním pobřeží USA, nikoli v srdci Evropy.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 2. 2014 23:33