Ministerstvo: Palmový olej nezakážeme, není důvod

Tlak veřejnosti a médií konečně dohnal k vyjádření i ministra zemědělství. Jenže kdo čekal opatření k omezení palmového oleje, bude zklamán. Zdraví prý až tak neškodí a představuje problém „pouze“ etický.

Všem výrobcům, kteří ve svých výrobcích používají palmový olej, byla přesně před týdnem vyhlášena na internetu „válka“. Členové početné facebookové skupiny vyzývají k bojkotu potravin, které obsahují palmový olej.

Více: Co je palmový olej a proč tolika lidem vadí?

Prostřednictvím emailů chtějí také informovat výrobce o tom, že jim palmový olej v potravinách vadí (viz Facebook: Den, kdy řekneme firmám, že tu nechceme jejich výrobky s palmovým olejem). To se sice stalo, ale mnohým výrobcům to vrásky na čele nepřidělalo, lidem rozesílali předpřipravené univerzální odpovědi o tom, jak s přírodou soucítí a že buď pracují na změně složení nebo že používají certifikovaný palmový olej, pro který se nikde příroda neničí.

Protože se i na ministerstvo zemědělství (MZe) obrátila řada lidí s tím, aby používání palmového oleje u nás bylo zakázáno, věnoval se mu v minulých dnech i ministr Marian Jurečka. Zakáže palmový olej? A co by se stalo, kdyby se palmový olej přestal v tak hojné míře používat?

Odborníci: Palmový olej je problém spíše z hlediska ekologického

Valící se dým z vypalovaných pralesů a zbídačelí orangutani. Obrázky, které již několik týdnů válcují internet a nenechají chladného snad nikoho. Chceme najednou vědět o palmovém oleji co nejvíc, chceme pochopit, proč se tohle musí dít, abychom si na túře mohli křoupat tatranku a doma upéct bábovku z Hery. Copak to nejde jinak?

Mohlo by se zdát, že palmový olej se s ohledem na nízkou cenu začal najednou používat prakticky ve všem, potravinami a kosmetikou začínaje, biopalivy (zatím) konče. Málo se však ví, že palmový olej se ve výrobě používá dlouhé roky, jen byl vždy schován za souhrnným názvem „rostlinné oleje“. Jeho obsah ve výrobcích rozkrylo až nařízení Evropské unie, které od prosince 2014 nařizuje uvádět ve výrobcích nikoliv souhrnně „rostlinný tuk“, ale všechny použité rostlinné tuky.

Přečtěte si: Víme, kolik palmového oleje kupujeme?

„Používání palmového oleje je problém z hlediska ekologického, ale ne výživového. Palmového oleje bychom se neměli tak bát, protože palmojádrový a palmový olej nahradily částečně ztužené rostlinné tuky, které obsahovaly výrazně vysoké množství transmastných kyselin. Ty jsou z výživového hlediska ještě horší než nasycené mastné kyseliny. Je to do určité míry vlastně pozitivum,“ říká odbornice na tuky, profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické.

To ostatně potvrdil i docent Jiří Brát: „V České republice je stále vyšší příjem transmastných kyselin než v západní Evropě a je to právě proto, že se tyto tuky stále vyskytují v některých výrobcích jemného trvanlivého pečiva nebo v některých cukrovinkách. Produkty s obsahem palmového oleje jsou jednou z jejich hlavních náhrad. A z hlediska výživového je to náhrada, která je jednoznačně pozitivní.“ 

Kolik palmového oleje sníme?

Celková spotřeba palmového oleje pro Českou republiku byla loni šestnáct tisíc tun ročně, přičemž žádné statistiky neuvádějí, kolik tun do jaké výrobní sféry spadá.

Jak však řekla ředitelka odboru bezpečnosti potravin MZe Jitka Götzová: „Když jsme se věnovali velice hrubým počtům, kolik může jeden obyvatel palmového oleje sníst, tak jsme došli k závěru, že jde o čtyři gramy. Což je zanedbatelné číslo s ohledem na fakt, že denně by měl zdravý člověk přijmout dvacet gramů tuků. A to i přesto, že palmový olej obsahuje nasycené mastné tuky, které nejsou příliš zdravé. Obsahují je i máslo a sádlo.“

Čtěte dále: Jak se vyhnout palmovému oleji?

Česko palmový olej neomezí

A protože palmový olej tedy není problém zdravotní, ale „jen“ ekologický, pročež na ministerstvu nikoho bota netlačí, jeho použití zakazovat nehodlá. „Nemáme informace o tom, že by palmový olej nějak škodil zdraví lidí. To negativum je vnímáno spíše z pohledu ekologie a etiky. Na výrobcích máme od roku 2014 informaci o tom, jestli v daném výrobku najdeme palmový olej, či nikoliv. Každý z nás se tak může rozhodnout, zda takový výrobek chce koupit a jestli chce možná ohrožovat to, že dochází v jiné části planety ke kácení pralesů, nebo ne. Rozhodnutí je na nás,“ komentoval Marian Jurečka.

Podotkl, že i výrobci na tuto problematiku reagují. A to tím, že rozlišují své dodavatele palmového oleje. Jsou pak schopni garantovat, že použitý palmový olej nebyl vyroben na plantáži po vykáceném deštném pralese. „Podle mých informací mají všichni velcí výrobci v České republice palmový olej ze zdrojů z certifikované produkce, která je šetrná k životnímu prostředí. Ti výrobci byli i zakladateli sdružení RSPO,“ doplnila ministra Jitka Götzová. Kupovat výrobky s palmovým olejem označeným certifikátem RSPO doporučuje ministerstvo jako jednu z možností pro spotřebitele.

Co je RSPO

  • RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil, www.rspo.org) je nezisková organizace založená v roce 2004, která celosvětově zastřešuje dodržování udržitelného hospodaření s palmovým olejem.
  • Globální iniciativa sdružuje zúčastněné strany od výrobců palmového oleje, zpracovatelů, obchodníků, maloobchodníků, bank, investorů i nevládních organizací. Jeho hlavním posláním je vytvořit svět, v kterém je trvale udržitelné hospodaření normou. Umožňuje zemědělcům naučit se lepší hospodářské metody, zlepšit pracovní podmínky, lepé se postarat o lidi a slouží na podporu růstu místního regionu, revitalizaci, trvale udržitelný rozvoj v rámci deštných pralesů a investic v rámci nových, šetrnějších technologií.

Palmy nahrazují slunečnice, ale je to dobře?

Dobrá, takže palmový olej není pro naše zdraví škodlivější než máslo a dle ministerstva zemědělství se mu můžeme díky údajům na obale vyhnout, když nám není osud pralesů lhostejný. A na to zřejmě výrobci slyší, vůči palmovému oleji už se veřejně vymezují. Možná aby ukázali solidaritu, možná aby se stali těmi, co vyjdou z davu a budou více vidět.

Například společnost Madeta pro server Vitalia.cz uvedla, že ve svém výrobku AB roztíratelný směsný tuk už zkouší nahrazovat bezmála dvacetiprocentní podíl palmového oleje olejem slunečnicovým. I výrobce pražených ořechů Alika už nebude pražit na palmovém oleji, ale na slunečnicovém. Malá výhra pro pralesy, ale možná metla pro lidstvo?

Jiří Brát totiž zdůraznil, že nahrazování palmového oleje olejem slunečnicovým může mít velmi neblahé následky na naše zdraví. „Výrobci začínají poptávat místo palmového oleje částečně ztužené tuky a jedna z alternativ je částečně ztužený slunečnicový olej, který obsahuje padesát procent transmastných kyselin. Pokud by tento trend nadále pokračoval, byla by Česká republika jedinou zemí na světě, kde by se obsah transmastných kyselin v potravinách začal zvyšovat.“

Více k tématu: Transmastné kyseliny

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 2. 2016 0:08
Zasílat nově přidané názory e-mailem