Milion Čechů trpí syndromem švédské sekretářky. Máte ho taky?

Autor: Photl.com

Sedavé zaměstnání, nedostatek sportu, vitamínu D a vápníku vede k syndromu švédské sekretářky, kterému se také často přezdívá tichá epidemie 21. století. Oč jde?

Nedostatek vápníku, ale také sedavý způsob života a kancelářská práce. To vše vede k jednomu z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění naší doby – osteoporóze. Takzvaný syndrom švédské sekretářky postihuje, vzhledem k nižší hustotě kostí, až 3× častěji ženy než muže. V současnosti se onemocnění týká až milionu obyvatel České republiky, přičemž zdravotní problémy řeší pouze necelých 20 % pacientů.

Fyzické práce ubývá, přicházejí civilizační onemocnění

Struktura práce se během posledních sto let výrazně změnila. Od fyzické práce se čím dál větší procento lidí uchyluje k práci v kanceláři za psacím stolem. Za poslední století se snížil energetický výdej při práci až o 75 %. Je jasné, že na sebe civilizační nemoci nemohly nechat déle čekat. K těm nejčastějším patří právě osteoporóza, a to nejen u starších lidí.  Obecně se toto onemocnění vyskytuje častěji u žen, především kvůli nižší hustotě kostí a postupnému poklesu pohlavního hormonu estrogenu. Z těchto důvodů je osteoporóza často nazývána syndromem švédské sekretářky. Ale mohli jste se setkat i s termínem tichá epidemie 21. století. Osteoporóza má totiž zpočátku nebolestivý němý průběh, o kterém nemocný nemusí mít vůbec tušení.

Zlomeniny, léky, obezita i kouření spouští řídnutí kostí

Kancelářská práce se často spojuje nejen se sedavým zaměstnáním, ale mnohdy se k ní přidružují i další nešvary životního stylu. Například u kuřáků je obecně prokázáno vyšší riziko zlomenin, které souvisejí s nižší kostní hustotou. Navíc se s kouřením často spojují i horší stravovací návyky a zvýšená spotřeba alkoholu. „S nevhodným stravováním souvisí též konzumace potravin, které snižují schopnost vstřebávání vápníku. Jedná se především o živočišné bílkoviny, příjem většího množství cukru, kávy nebo i bílé mouky, což by se mělo omezit,“ upozorňuje Klára Minczinger ze společnosti Generica. Za spouštěče osteoporózy se považuje i užívání některých léků, například kortikoidů nebo léků na potlačení záchvatů.

Faktory ovlivňující kostní hmotu:

• Neovlivnitelné: genetické (výskyt osteoporózy v rodině), věk, pohlaví – ženy onemocní častěji než muži (menopauza), etnický původ

• Ovlivnitelné: tělesná aktivita, výživa – vitamin D, vápník, toxické vlivy – alkohol, kouření, některé léky, stres, štíhlá postava

Dostatek vápníku, vitamínu D a pohybu jsou základem prevence

Pokud máte osteoporózu v genech, není snadné s ní bojovat, ale prevencí nic nezkazíte a hlavně nic navíc vás to stát nebude. Ani co se peněz týče se nebudete muset nijak přemáhat. Stačí zvýšit příjem vápníku a vitamínu D. „Doporučený denní příjem vápníku se v průběhu života mění. Jiné množství se doporučuje dětem a jiné například těhotným ženám či starším lidem. U dospělého člověka se jedná o zhruba 1000 mg vápníku denně,“ objasňuje Klára Minczinger ze společnosti Generica. Kromě mléčných výrobků, které nemusejí všem lidem vyhovovat, se vápník ve větší míře nachází také v sóji, máku nebo kapustě. Vápník i vitamín D lze účinně doplňovat také formou tablet, které představují přehledné množství denního požadovaného příjmu těchto látek.

Přirozené zdroje vápníku: mléko, mléčné výrobky, ryby, kapusta, brokolice, pórek, špenát, mák, oříšky, slunečnicová semena, hrách, fazole, čočka, cizrna, tofu, citrony, ostružiny, sušené fíky, rozinky

Nejvýznamnější zdroje vitamínu D: sluneční záření, rybí tuk, játra, žloutek

Cvičením se posilují i kosti

Odborníci rovněž uvádějí, že nejdůležitějšími vnějšími procesy pro kosti jsou pohyb a fyzická aktivita. Pohyb spouští v kostech důležitý koloběh, při kterém se zvyšuje přísun minerálních látek a dochází k důležité stavbě i udržování kostí. S tím souvisí i neméně významné posilování svalů a kloubů. Pohybové aktivity obecně zlepšují rovnováhu a pomáhají předcházet různým úrazům. V případě řídnutí kostí se doporučuje zařadit aktivity, při nichž člověk zapojuje vlastní váhu těla. Vhodnými jsou kupříkladu pravidelná svižnější chůze alespoň třicet minut denně nebo plavání, při kterém se protáhnou všechny svaly v těle. Alternativu představuje i domácí posilování, například pánve, hýžďových svalů nebo páteře.

Zdroj: Generica

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 5. 2015 16:24