Hlavní navigace

Měly by se těhotné chovatelky koček bát toxoplazmózy?

15. 7. 2016

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Milujete kočky? Odborník nedoporučuje jejich pořízení v době těhotenství. „Dlouhodobé“ chovatelky se ale nemusí bát.

Toxoplazmóza je strašák chovatelů koček, zejména těhotných žen. S pozitivním těhotenským testem vyvstávají i obavy související nejen s nadcházejícím těhotenstvím, ale i s budoucností oblíbeného domácího mazlíčka. Opravdu musí kočka z domu?

Plod nemá vyvinutý imunitní systém

Toxoplazmóza se u zdravého člověka neprojeví, může ale ohrozit nenarozené dítě.

Onemocnění, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii, se vyvíjí buď v samotné kočkovité šelmě, která je definitivním hostitelem (to znamená, že zde parazit dospívá a rozmnožuje se), nebo přebývá v tzv. přechodných mezihostitelích. Je nutné říci, že onemocnění se u zdravého jedince ve většině případů nijak neprojevuje, respektive probíhá bezpříznakově. Ostatně: Toxoplazmózou je nakažena třetina naší populace,“ říká v nedávném rozhovoru pro server Vitalia.cz specialista Jaroslav Flegr.

Mezi mezihostitele patří celá řada teplokrevných obratlovců, včetně člověka. Pro kočky jsou ale „rizikoví“ mezihostitelé zejména myši a jim podobné. „Kočka se nakazí pozřením mezihostitele, v jehož svalovině nebo orgánech jsou tkáňové cysty tohoto parazita. Nejčastěji je to myš nebo jiný drobný obratlovec,“ vysvětluje přednosta Ústavu mikrobiologie FN Plzeň Karel Fajfrlík.

Čím nás ale většinou bezpříznakové onemocnění děsí? Jedinec s vyvinutým imunitním systémem se bát nemusí, respektive se nebojí, neboť o svém „napadení“ prvokem ani neví. Plod v těle těhotné ženy ale vyvinutý imunitní systém nemá. Zde může dojít k závažnému problému. Nákaza v těhotenství může způsobit potrat, předčasný porod či porod mrtvého plodu. Plod může být postižen předčasným ukončením vývoje mozku, poruchami sluchu či zraku, zánětem srdečního svalu, může mít zmenšené oko, šedý zákal, žloutenku, apod. Riziko připouští i odborník, dodává ale, že toto hrozí, pokud se žena během těhotenství nakazí poprvé. „Byla-li infikována již v minulosti, riziko nákazy plodu je minimální. Takto je to vysvětleno velmi jednoduše, existují ale samozřejmě i další faktory, které mohou tento možný problém ovlivnit,“ říká Karel Fajfrlík.

„Dlouhodobé“ chovatelky koček mohou být v klidu

Máte doma kočku už celé věky? Nebojte se toxoplazmózy u nenarozeného dítěte.

Co z toho vyplývá? „Dlouhodobé“ chovatelky se o zdraví svého nenarozeného dítěte nemusí téměř obávat. „V tomto případě nemůže dojít k primoinfekci v graviditě, a tak je riziko nákazy plodu minimální. Tady vidím úlohu kočky jako pozitivní,“ říká odborník a dodává, že pořízení kočky do domácnosti obývané těhotnou ženou, která předtím kočky nechovala, příliš nedoporučuje.

Prevence není nikdy nazbyt. Co doporučuje odborník? „Člověk se může infikovat dvěma hlavními způsoby: pozřením nedostatečně tepelně upraveného masa a pozřením potraviny kontaminované oocystami z trusu koček, nebo také pozřením oocyst z trusu koček, které kočce ulpí na srsti a nám následně na rukách,“ říká RNDr. Fajfrlík a současně doporučuje vyvarovat se pojídání nedostatečně tepelně upraveného masa, doporučuje mytí zeleniny a ovoce před konzumací a mytí rukou po kontaktu s kočkou.

Vyšetření kočky nepomůže

„Vyšetření samotné kočky nám v podstatě nepřinese žádný výsledek,“ říká specialista s tím, že kočky jsou obvykle ve vysokém procentu doslova „promořené“. Nicméně infikovaná kočka neznamená nutně přenos nákazy.

Jak se může těhotná žena bránit nakažení toxoplazmózou?

  • Nepořizovat si „nově“ kočku, pokud ji nikdy nechovala.
  • Dbát na hygienu po kontaktu s kočkou.
  • Omývat zeleninu a ovoce.
  • Nekonzumovat nedostatečně tepelně upravené maso.
  • Nechat se vyšetřit na protilátky proti onemocnění.

Jediné, co může žena dle Karla Fajfrlíka udělat, je nechat se sama vyšetřit na protilátky: „Bude-li výsledek pozitivní – žena bude mít protilátky, nemusí mít z toxoplazmózy strach. Bude-li negativní, stačí v těhotenství dodržovat výše zmiňovaná opatření.“

Odborná spolupráce


RNDr. Karel Fajfrlík, PhD.

Přednosta Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Plzni (od roku 1997). Předtím pracoval jako vedoucí oddělení parazitologie na Krajské hygienické stanici v Plzni. Obor mikrobiologie přednáší na Lékařské fakultě a Západočeské univerzitě v Plzni. Problematice parazitologie a diagnostice parazitárních nákaz se profesně věnuje již téměř třicet let.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Studentka Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Jako redaktorka pracovala pro portál Nazeleno.cz a TopSrovnani.cz. Zajímá ji zdravý životní styl, problematika zdraví a vyvážené stravy, fitness.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).