Máte zažívací problémy? A nejste taky náhodou celiak?

Podle odhadu odborníků je v ČR asi 100 tisíc celiaků. U většiny z nich je však nemoc nerozpoznaná. Lékaři odhadují, že ji zjistili asi u 15 procent pacientů. „Více než tři čtvrtiny celiaků nejsou zdiagnostikovány. To jsou ti nešťastníci, kteří chodí po různých lékařích celé roky,“ řekl Přemysl Frič z pražské střešovické nemocnice. Není prý výjimkou, když se nemoc zjistí u šedesátiletého člověka.

Neléčená celiakie má přitom na člověka neblahé dopady, člověk trpí v různém věku různými neduhy, jako jsou průjmy, zácpy, zvracení, chudokrevnost, nervové poruchy, deprese, řídnutí kostí i poruchy reprodukce. Imunitní poruchy mohou vyústit ve vznik rakoviny. Čísla z vyspělých zemí podle Friče ukazují, že celiaků přibývá. Ve Finsku, které má o rozšíření nemoci v populaci nejlepší data, podíl nemocných vzrostl od roku 1980 do přelomu milénia z jednoho na dvě procenta.

K efektivnějšímu odhalování nemoci v ČR má podle odborníků přispět nový pokyn ministerstva zdravotnictví, který lékařům nařizuje člověka s určitými příznaky testovat na celiakii.

Vzniku nemoci může zabránit dlouhé kojení

Kojení dítěte do jednoho roku věku může být významným faktorem, aby se u dítěte nevyvinula celiakie. Nemoc znamená doživotní nutnost držet bezlepkovou dietu, která však vychází čtyři- až desetkrát dráž než běžné stravování. Vedle kojení je také důležité to, kdy dítě dostane první dávky lepku. Mělo by se tak stát mezi čtvrtým a sedmým měsícem, a to během kojení a postupně, řekl na kongresu gastroenterologů v Brně Přemysl Frič.

Genetickou dispozici pro vznik celiakie má podle Friče čtvrtina populace. O tom, zda se u nich nemoc vyvine, rozhodují další faktory. U zdravého člověka se musí vyvinout slizniční bariéra, která odděluje střevo od dalšího tělního prostředí. „Bariéra postupně vyzrává během prvního roku života. Pokud je její funkce dobrá, nositel rizikového genu má šanci, že neonemocní,“ uvedl Frič.

Jedinou léčbou je přísná dieta

Co však zůstává nevyřešeno, je příspěvek zdravotních pojišťoven na základní bezlepkové potraviny. Pojišťovny ho nehradí, ačkoli bezlepková dieta je podle Friče pro nemocné jedinou kauzální léčbou.

„Je to, jako by pojišťovny nepřispívaly na antibiotika na mikrobiální zánět plic,“ uvedl a zmínil příklad Slovenska, kde lidé s bezlepkovou dietou příspěvky mají, a to ve výši 70 procent ceny výrobku. „Je to zarážející o to víc, že slovenská ekonomika nebyla nikdy v historii a není ani nyní silnější než ekonomika česká,“ řekl lékař. Jde přitom prý o pět až sedm položek, jako jsou bezlepková mouka a směs na výrobu bezlepkového chleba.