Máte zahrádku na balkoně? Snižte svá očekávání

Autor: Kokoza.cz

Pěstování vlastních potravin se rozmáhá i ve městech, pěstují i ti, kteří mají jen balkony nebo parapety. Co všechno se tu dá vypěstovat?

Zatímco jedné skupině lidí je úplně jedno, čím svůj „motor“ pohání, druhá se vehementně dožaduje zvětšování písma na etiketách a pranýřování prodejců nekvalitních potravin. Když ani veřejný pranýř příliš nepomáhá, nezbývá než zakoupit kravku, kousek pole a chátrající stavení, ve kterém si sami budeme hospodařit. Nehodlám tímto textem zvyšovat poptávku po venkovských obydlích, jen ukazuji variantu žití, ke kterému se uchyluje stále více lidí z města.

Ale není třeba vzdávat se veškerého pohodlí velkoměsta jen proto, abyste mohli jíst to, co jíst chcete. Chovat krávu uprostřed sídliště asi nemůžete, ale pěstovat brambory úplně klidně. Víc o pěstování bez pozemku ví Lucie Matoušková Lankašová z neziskového sdružení Kokoza, které propaguje kompostování a pěstování ve městě a zároveň pomáhá zakládat městské zahrady a kompostárny.

Proč bych si měla pěstovat vlastní jídlo, když si ho bez námahy můžu koupit na každém rohu?

Většina městských zahradníků pěstuje pro radost, a protože mají možnost mít vztah s tou danou potravinou. Vědí, čím ji hnojili, ošetřovali, a tedy i co obsahuje.

Máte vytipováno, jaká skupina lidí si i ve městech neváhá vypěstovat vlastní plodiny?

Když to vztáhnu k městským zahradám, kterým se věnujeme, tak jsme identifikovali tři hlavní skupiny. Jsou to zejména maminky s dětmi, které to částečně berou i jako volnočasovou aktivitu, mladí lidé do pětatřiceti let, kteří jsou zvídaví a zajímají o svět kolem sebe. Třetí skupinu pak tvoří senioři, kteří mají potřebné know how, jež i rádi předávají ostatním.

Mohu si vlastní plodiny vypěstovat, byť mám k dispozici jen parapet?

Můžete. Dobré je ale pořídit si samozavlažovací truhlík, aby v létě měly rostliny dostatek vláhy. Doporučuji pěstování nenáročných bylinek jako je máta a bazalka. Máte-li parapet orientovaný na jih, můžete zkusit jihomořské bylinky, levanduli nebo rozmarýn. Mě osobně pak velmi baví jedlé květy, např. lichořešnice.

Přečtěte si: Které květiny se dají jíst?

Dříve se na balkonech dařilo jen muškátům, dneska tam lidé sklízejí jahody a hrášek. Co dalšího mohu na balkoně pěstovat a jak?

Lidé sází brambory do jutových pytlů nebo na slámu, dýni pěstovat také můžete, ale protože potřebuje hodně živin, plod vám nejspíš nevyroste. Pochutnat si ale můžete na jejích květech. Hojně se pěstují saláty, ale i balkonové jahody. Nepočítejte však s plnými koši, pěstování na balkoně není pěstování na kila, je to o radosti, zážitku a pár skvělých vlastních kouscích. Jinak ale můžete v nádobách na balkoně pěstovat prakticky cokoliv, co byste pěstovali na zahrádce. Jen je nutné ověřit si světové strany a vědět, jak velkou nádobu bude ta která rostlina potřebovat. Pokud například budete chtít pěstovat rajčata na severním balkoně v nádobě o objemu menším než deset litrů, moc dobře se jim dařit nebude. Důležité je zajistit rostlinám i odtok, jinak může rostlina uhnít. A hnojení. To je polovina úspěchu.

Čím doporučujete hnojit?

Pokud kupujete substrát, nějaké hnojivo už obsahuje, je však třeba v průběhu sezóny znovu přihnojovat každých čtrnáct dní. Mně se osvědčil domácí vermikompostér se žížalami u mě v bytě. Hnojivo, které v něm vzniká z bioodpadu, potom používám na hnojení rostlin na balkoně. Ten kruh se pak krásně uzavírá jak v rámci městského bytu, tak i městské zahrady. Pokud vám ale z nějakého důvodu není příjemné mít doma tisíc žížal, můžete si vermikompost koupit nebo použít jiné přírodní hnojivo.

Čtěte k tématu: Mít psa je out. Pořiďte si do bytu žížaly

V čem spatřujete výhody pěstování na balkoně oproti zahradě?

Jde o místní dostupnost, nemusíte na zahrádku nikam jezdit. Ani to zalévání není tak náročné, a pokud nemáte nevychovaného manžela, úrodu na balkoně vám ani nikdo neočeše. Vyhnou se vám problémy s krtky, většinou i se slimáky, ani to zalévání není tak časově náročné.

Nemám balkon, teď jsem se rozhodla, že chci pěstovat v Praze brambory, pomůžete mi?

To víte, že jo. Budu vás navigovat na www.komunitnizahrady.cz, kde si najdete zahradu, která je vám nejblíže a zjistíte, kde probíhají nábory nových členů.

Bývají podmínky pro přijetí všude stejné? Viděla jsem, že se platí roční poplatek, jehož výše se odvíjí od toho, jak moc je člověk na dané zahradě aktivní…

Tohle je nový model, který se zavádí v nově vznikajících městských zahradách, my na Jižním Městě v Praze ještě jedeme postaru, kdy všichni platí stejně.

Zavádí se tento nový model proto, že zkraje jsou lidé v práci na zahradě aktivní a pak jejich aktivita polevuje?

Je to přesně tak.

Vychází pěstování vlastních plodin v komunitní zahradě levněji než v obchodě?

Pokud započítáte i svůj čas, tak se asi nikdy nedostanete na ceny potravin dovezených ze zahraničí. Ale zde hraje roli kvalita, lokálnost a radost z vlastních výpěstků.

Galerie: Komunitní zahrady v ČR