Ušetřete

„Máte to tady jak ve vopičárně,“ říkávali nám kantoři

Autor: SXC

Dobře to ti učitelé dělali, když nám celou hodinu oknem svěží vzduch do třídy vháněli. Dnes už se moc nevětrá, studenti se nesoustředí, trpí bolestmi hlavy a usínají.

3. září 2012 nastoupilo do základních škol osm set devět tisíc žáků. Čtyři sta dvacet osm tisíc studentů pak překročilo práh středních škol. Večerní a noční sedánky na opěrkách laviček jsou ty tam, noci teď patří biflování a domácím úkolům.

Větrat se musí všude
Autor: SXC

Větrat se musí všude

Jenže někdy to hlavy prostě neleze, i když se školou povinný snaží, seč mu dětské síly stačí. Nepomohou výhrůžky, zákazy ani hrození kuchyňským náčiním. Příčin, proč to dítěti ve škole moc nejde, může být hned několik. Od těch závažnějších, ať už ADHD, dyslexii či dysgrafii, až k těm triviálním, snadno řešitelným. Má-li váš potomek potíže se soustředěním a vstřebáváním učiva, vyvětrejte mu. Jak prosté.

Zatímco doma kličkou u okna můžete otočit, kdykoliv uznáte vzduch za vydýchaný, ve škole svým dětem tímto způsobem mozkové závity nezapnete. Spolehnout se musíte na samotnou školu, která by větrání měla mít zakotvené ve svém provozním řádu. Podle zákona  musí být prostory určené pro výchovu a vzdělávání přímo větratelné. 

Čtěte také: Při laryngitidě krk opuchne zevnitř

Ale aby ta definice nebyla tak fádní, zákonodárci vytvořili tabulku, kde definují objemový průtok vzduchu na 20–30 m3 na žáka. Dodávám jen, že žákem je zde míněno jak dítě z mateřinky, tak student střední školy, což pěkné tabulce ubírá na vážnosti. Navíc, kdo tohle měří? A co když pět žáků chybí – míň se větrá? Ptali jsme se ve školách, jak zajišťují výměnu vzduchu. A zjistili jsme, proč je větrání důležité.

Otevřené okno není jediná možnost

Pokud kantor nechce mít po lavicích spící žactvo, je třeba ho umět zaujmout, k čemuž pomůže výměna vzduchu. V některých školách, které stojí třeba v centru velkoměsta, to však kvůli hlučnosti z vnějšího prostředí či smogu není možné. Rozumná metoda, jak ve školních učebnách zajistit požadovanou kvalitu vzduchu při přijatelné spotřebě energie na vytápění, je použití nuceného větrání s rekuperací tepla. Jenže to stojí nemalé peníze, takže otevřené okno je sázka na jistotu. Přestože dánské a americké studie prokázaly, že žáci, kteří sedí v dobře větrané třídě, mají lepší výsledky v testech, u nás se moc nevětrá. Studie rovněž odhadují, že absence z důvodu nemoci jak u učitelů, tak u žáků klesnou v průměru o čtyři procenta, pokud se zlepší kvalita vzduchu v učebnách.

Oxid uhličitý 

Vzniká dokonalým spalováním uhlíku při dýchání, kvašení, tlení, hoření. Je konečným produktem spalování každé organické látky. Oxid uhličitý je bezbarvý plyn, bez zápachu, rozpustný ve vodě, cca 1,5× těžší než vzduch, nehoří a působí dusivě. Zdrojů oxidu uhličitého v interiéru může být několik v závislosti na tom, o jaký objekt se jedná a jaký je v něm provoz. Všechny objekty bez rozdílu provozu mají jeden velký zdroj oxidu uhličitého, kterým je člověk.

Zdroj: Neziskové sdružení Energy Consulting – Studie koncentrace CO2 ve školách

Jak se větrá po Česku

základní škole Chodov není dovoleno otevírat okna, ani s nimi jakkoliv manipulovat, natož větrat v učebně bez přítomnosti vyučujícího. Větrání je tak závislé jen na učiteli, zimomřivý kantor tak bude fungovat jako uspavač hadů. O žádných striktních zásadách, o větrání každé dvě hodiny a podobně nemluví ani ředitelka ZŠ Dubá Jindřiška Skalická: „Větráme dle potřeby pouze při hodinách, přičemž délka se odvíjí podle potřeby. V zimních měsících krátce a intenzivně.“ Ani v Dubé však není povoleno otevírat okna o přestávkách. Vzhledem k vynalézavosti dětí je to pochopitelné, ale důslednost při větrání je na místě. 

Čtěte také: Jak moc nám škodí znečištěný vzduch

V nevětrané místnosti totiž pozornost žáků rapidně klesá, vyvíjejí minimální aktivitu, případně usínají, což nám ostatně potvrdila i Jindřiška Skalická. Vlivem kvality vzduchu na lidské schopnosti se zabývají výzkumy u nás i v zahraničí: „Víme, že existuje úzká souvislost mezi kvalitou vzduchu ve třídách a schopností žáků racionálně uvažovat a rozhodovat se. Kvalita vzduchu je rovněž důležitá pro jejich celkový zdravotní stav. V případě, že učebny nejsou dostatečně provětrávány dle platných předpisů, nastává problém," vysvětluje Bjarne W. Olesen, vedoucí Mezinárodního centra pro vnitřní prostředí a energii na dánské technické univerzitě.

Otevřené dveře jsou k ničemu

V loňském roce byla za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011, zpracována studie, která se věnuje oxidu uhličitému (CO2) ve vnitřním prostředí. V rámci studie byly provedeny i praktické testy na šestnácti školách po celé České republice. Závěry průzkumu provedené tzv. Blower door testem jsou jednoznačné:

Při otevřeném okně po celou vyučovací hodinu významně klesá obsah CO2 v místnosti, zatímco například ve třídě, kde se větralo pouhých sedm minut, se oxid uhličitý v místnosti začal hromadit. Učitelé, kteří namísto oken otvírají dveře, ničemu nepomáhají, hodnoty se při testování nikterak nesnížily. Otevřená ventilačka také příliš neřeší, výsledky byly podobné otevřeným dveřím. Zajímavé je i zjištění, že významnou roli hraje i druh oken v učebně. Těsnými plastovými okny v zimě netáhne jako starými špaletovými, škola může dost ušetřit, ale když jsou kličkou dotažená, v Blower door testu jede CO2 po stupnici nahoru jako blesk.

Průzkum z května prokázal nedostatečné větrání 

Nejnovější průzkum v učebnách českých škol proběhl letos v květnu. Katedra technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze pod vedením profesora Karla Kabeleho provedla během května 2012 měření kvality vnitřního prostředí. Zjišťovali množství CO2, relativní vlhkost a teplotu ve školních prostorách. Do výzkumu byly tentokrát zahrnuty dvě základní školy. Výsledek? Jako zcela nedostatečné se ukázalo vyvětrání ráno před vyučováním a následné zavření oken, kdy během dopoledne došlo k nárůstu koncentrace oxidu uhličitého v některých případech až na hodnoty přes 2500 ppm (naše současné předpisy udávají maximální hodnotu koncentrace CO2 1500 ppm).

Přečtěte si také: Nejšpinavější vzduch v ČR? Legerova ulice v Praze

„Jako poměrně účinné se ukázalo lety prověřené vyvětrání před každou vyučovací hodinou o přestávce. Koncentrace CO2 v tomto případě klesla na nízkou výchozí hodnotu a během následující vyučovací hodiny sice stoupala, ale během tohoto měření nedosáhla kritické hodnoty 1500 ppm. Zásadní je tedy nezanedbávat větrání a minimálně
o přestávce před hodinou otevřít okna,
píše se ve zprávě vycházející z měření. 

Na školách se na základě našich poznatků i uvedených studií moc nevětrá. Vzhledem k tomu, že o přestávkách se to nesmí a v hodině je větrání závislé jen na kantorovi, nelze na nějakou změnu příliš spoléhat. V základní škole v Bystřici nad Pernštejnem také větrají ve vyučovacích hodinách, bez nějaké pravidelnosti, ale jak nám řekla tamní ředitelka Iveta Ostrýžová: „Z vlastní učitelské zkušenosti mohu prohlásit, že v mé třídě bývaly děti méně nemocné než ve třídách ostatních – větrala jsem téměř každou hodinu a dlouho.“ Za to si paní ředitelka od žáků zlatý metál nejspíš nevysloužila…

Pokud tedy vaše dítě už teď zkraje školního roku vykazuje známky únavy a ze školy si toho zrovna moc nepamatuje, na vině nemusí být puberta. Třeba má jen učitele, kteří nejsou moc otužilí.

Dále čtěte: Lepší než čistička vzduchu je někdy mokré prostěradlo

Kateřina Čepelíková

Kateřina Čepelíková

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 9. 2012 13:12

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví.