Masové očkování potřebuje neočkované a jiné paradoxy

Autor: Isifa.cz

Kolektivní imunita rozhodně není nesmysl. Její principy jsou však úmyslně zastřené a používají se, jak se to zrovna hodí. Podívejte se sami, v čem tato teorie kulhá.

Vážení čtenáři tohoto miniseriálu, dovolte mi v novém roce začít pouze drobnou populárně zpracovanou reflexí některých zajímavých paradoxů „očkovací teorie“. Jde o věci, které jsou tak říkajíc přímo na ráně, a přesto vyvolávají tak málo kritického odborného i veřejného zájmu a zamyšlení.

Jak již bylo v mnoha dílech seriálu vysvětleno, mnohá očkování mají specificky vyšší zdravotní přínos pouze pro určité skupiny osob. Očkování proti zarděnkám pro těhotné matky. Očkování proti příušnicím pro chlapce. Očkování proti spalničkám, černému kašli a hemofilům B především pro menší děti. Očkování proti hepatitidě B pro dospělé členy rizikových skupin populace apod. Pokud by očkovací teorie stála výhradně na tom, že by se měli očkovat pouze ti jedinci, pro které je to které očkování zdravotně dostatečně přínosné, mohli bychom rovnou objednat vysoké pece na spalování zbytečných vakcín. Masová očkovací teorie nutně potřebuje argumenty, kterými lze vynutit očkování i u jedinců, pro něž samotné očkování přínosné prakticky vůbec není. Tímto klíčovým odůvodňovacím nástrojem je potřeba kolektivní imunity.

K tématu: Kdy je očkování pro jedince vlastně přínosné?

Teorie kolektivní imunity

Již dříve jsem uvedl, že kolektivní imunita ve své teorii rozhodně žádný nesmysl není. Její principy jsou však dnes úmyslně zastřené pro veřejné mínění, aby jednou mohly být argumentačně použity v této podobě a jindy, kdy se to už takhle nehodí, zase v podobě jiné, užitečné pro jiný případ očkování. Tuto schizofrenii v argumentaci obhájců ohánějících se kolektivní imunitou lze stopovat a relativně snadno i doložit. Podívejte se sami na to, jak v základech teorie kolektivní imunity vlastně vypadá a jak i kulhá. Doufám, že vás tento malý simulovaný dialog neurazí.

Pro koho tady vlastně, pane, vytváříme masovým očkováním celé naší populace kolektivní imunitu?

No přece pro jedince, kteří nejsou chráněni proti nemoci.

Cože? Jen ať se pěkně tito jedinci sami naočkují, když chtějí být sami chráněni. V tom jim přece nikdo nebrání. Jejich lenost, neschopnost a neznalost nemá co omezovat mou svobodu a mé vlastní chování a mé děti (a jejich zdraví).

Pardon. Kolektivní imunitu musíme vytvářet v populaci pro jedince, kteří nejsou chráněni proti nemoci, ale očkováni být nemohou. Také pro novorozené děti, u kterých se očkování ještě nestihne provést a mohou onemocnět.

Aha. Tak s těmi neočkovanými novorozenci tomu už trochu rozumím. Mohl by to na ně někdo prsknout. Ale kdo to na ně prskne, když budou všichni „prskači“ naočkovaní?

No mohou to být nenaočkovaní prskači nebo lidé, kterým už imunita vyprchala.

Chcete mi říct, že mám nechat očkovat své dítě proti tomuto onemocnění proto, aby dejme tomu 15 let nebylo prskačem na novorozence, když od 35 let je tu prskačem už každý druhý s vyprchanou imunitou, třeba učitelé ve školkách a na školách nebo personál v porodnicích?

No, víte…s tím vyprcháváním imunity je to složité. Je to pokaždé jinak a kdo ví vlastně jak.

Aha. Takže proto raději veřejně nesledujeme, kolik očkovaných je ve vyšším věku ještě účinně chráněných, a čekáme vždy až na první průšvih. Nechceme to moc sledovat proto, že bychom je sice mohli vyzvat k přeočkování, ale dospěláci by nás s těmi pichulemi už asi houfně poslali někam… a prasklo by, že vytváření kolektivní imunity za takové situace, kdy tady mohou úspěšně prskat nemoci na novorozence armády nechráněných seniorů a pracujících, je už vlastně pitomost.

Takhle se na to nemůžete dívat. Mnozí z těch lidí chránění jsou i v tomto vysokém věku.

A jak toho prosím dosáhli?

Prodělali nemoc přirozeně, protože ještě nebyli očkovaní.

Ach tak! A co se stane, až nám do tohoto vyššího věku doroste generace, která nemoc přirozeně neprodělala, protože už očkovaná byla? Ta bude vyprchaným starým prskačem nebo bude chráněná?

Bude nějak chráněná.

A jak?

Buď se v budoucnu přeočkuje, nebo tu nemoc po vyprchání imunity přirozeně prodělá v mírnější podobě – a pak zase bude imunní, nebo ty vakcíny zkrátka vydrží.

A to víte?

Nevím.

Takže ta kolektivní imunita je dneska ještě hodně držená efektem přirozeně proběhlých nemocí, je to pravda?

U některých nemocí určitě ano.

Tak dobře, a co když máme nemoc, která novorozence vlastně vůbec moc neohrožuje, jako třeba zarděnky?

No tam vytváříme kolektivní imunitu na ochranu matek, které nebyly očkovány. – Tedy pardon, které nemohly být očkovány.

A patří do toho také matky, které očkované sice byly, ale imunita jim už od dětství vyprchala?

Samozřejmě.

A proč jsme jim tu imunitu nechali vyprchat a neočkovali jsme je třeba později ve 14 letech?

Protože by zase nevznikla kolektivní imunita, když bychom nenaočkovali děti do 14 let.

A senioři imunitu mají?

Ano, ještě po prodělaných zarděnkách.

Prima. Zajímá nás tedy více funkční imunita matek nebo kolektivní imunita kolem matek s vyprchanou imunitou? Nějak tomu přestávám rozumět.

Nezapomínejte na ty matky, co nemohly být očkovány!

A kolik jich je?

To nevím.

Vy nevíte, kvůli jakému počtu lidí se tady všichni očkujeme?

No víme zhruba procento dětí, které v určité věkové kategorii očkovány nebyly.

To jsou děti, které očkovány být nemohly?

Ne nemohly, nebyly.

Já bych ale rád věděl počet těch, které tady kolektivně chráníme očkováním miliónů dětí, protože očkováni být nemohou, ne nechtějí.

To si musíte spočítat sám.

A jak?

Nevím.

A ten, kdo tohle rozhodoval a celé spustil, ten to ví?

Nevím. Možná.

A řekne mi to?

Pochybuji.

Tak to je dobré. To je jako sežrat tři tuny chleba jenom proto, aby se mi ve sklepě nepřemnožily z toho chleba myši, když ani nevím, jestli tam vůbec mám myši alespoň dvě a to ještě samce a samičku.

Jste nekorektní.

Já???

Takže k tomu, abychom tady očkovali všechny, vlastně mnohdy přímo potřebujeme ty, co očkováni být nemohou?

Vlastně ano.

A nestačí nám bohatě ti, co jim za 15 let už vyprchá imunita?

To se nesmí používat takový argument.

A proč, vždyť vyhovuje?

To jsou dohady a spekulace o neúčinnosti vakcín.

Takže to není pravda s tím vyprcháváním?

Je, ale nikdo dopředu neví jaká.

A odzadu už to víme?

Někdy, ale většinou už jsou za tu dobu na trhu zase jiné vakcíny, takže ty neúspěchy bývalých vakcín těm novým nemůžete přisuzovat. To nejde.

Takže je dobré na trhu jednou za 15–20 let vyměnit vakcínu, aby se jejich s odstupem zjištěná selhání nedala přisuzovat vakcínám právě používaným?

Nechte si ty konspirační teorie.

Já bych to jako ředitel udělal – žádná konspirace.

!!!

Tak se hned neurážejte. Takže masové očkování pro kolektivní imunitu potřebuje nějaké ty, co očkováni být nemohou.

Ano.

Tak proč se všichni snaží všechny naočkovat, když ty neočkované tak potřebují? Jim snad hrabe?

Stačí jen malý počet těch, co nemohou být očkováni.

Jaký počet stačí na proočkování deseti miliónů osob?

Tak se na to nesmíte dívat. Tady jde o lidský život. To nejde takto počítat.

A jak se na to musím dívat, když to nejde počítat? Mně vypočítali, že nejnovější léky pro moji dceru jsou tak drahé, že je nemůže dostat. Nesplnila nějaká kritéria a může dostat jen ty starší a levnější léky. Jinak bych to musel platit.

To je něco jiného úhrada léčiv a náklady na očkování.

Jak něco jiného, tady jde taky o život mojí dcery?!

Vaše dcera je léčena.

Tak ať se ti vaši očkovanci očkují taky starými a levnými vakcínami! Já jsem proti diskriminaci. Ty vidlemi vyházené peníze za milióny vakcín určených na ochranu jednotek hypoteticky neočkovatelných lidí tím ušetříme na léčbu desítek nebo stovek již reálně ohrožených pacientů.

Nechme toho. Moc se hádáme. Tohle nikam nevede.

Dobře. A kdy můžu tedy neočkovat své dítě?

Když máte zdravotní kontraindikaci.

Třeba když mám oslabené dítě s nějakou závažnější nemocí?

Přesně tak!

Když mám imunitně oslabené dítě nebo nějaké těžší alergie tak také?

Jasně, to by šlo.

Ale vždyť takové moje dítě je zvýšeně rizikové vůči infekcím a ty mohou mít těžší průběh? Neměl bych naopak očkovat?

No měl!

Ale vždyť jste mi řekl, že špatný zdravotní stav může být zdravotní kontraindikace?

No může.

Prosím vás, vždyť to nedává smysl. Mám dítě v určitém abnormálně špatném stavu, který je buď kontraindikací k provedení očkování, nebo je naopak jasnou indikací k očkování o to víc. Oboje dvoje najednou přece platit nemůže, vždyť by to byl Blbákov.

No to je složité… to musí posoudit lékař.

Blbákov vždy vypadá složitě, než přijdete na to, že není. Pozná lékař Blbákov?

Musí.

Takže on pediatr pozná zdravotně špatné děti, které se očkovat musí, a zdravotně špatné děti, které se očkovat nemohou?

Měl by.

Nezlobte se, ale dneska každá vážnější nemoc je uznatelným důvodem pro odmítnutí očkování dítěte. To vám každý, kdo s tím má zkušenost, potvrdí. Zdravotně špatné děti nikdo proti žádosti neočkuje.

No, asi to tak v praxi funguje.

Takže Blbákov…

Takhle se na to nesmíte dívat.

A jak musím?

Třeba tak, že vaše dítě v nedobrém zdravotním stavu musí ochránit právě kolektivní imunita ostatních.

Tomu rozumím, ale řekl jste mi v podstatě, že u zvýšeně rizikových dětí je provedení očkování více přínosné a proto by mělo být provedeno.

No někdy.

Takže ne kolektivní imunita, ale přímé očkování zdravotně rizikových dětí.

Někdy.

Takže přímé očkování dětí, jejichž zdravotní stav, který potřebuje očkování, lze v budoucnu úspěšně uvést jako uznatelnou kontraindikaci pro provedení očkování, třeba pro přijetí do mateřské školky?

Jste moc pesimista.

No, z toho, co mi tady tvrdíte, moc optimista být ani nemůžu.

Tak se mějte hezky a někdy nashle…

Nashle…

241 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 3. 2015 0:47