Maso do dětského jídelníčku patří, říká nutriční terapeutka

Rozhodně nesouhlasí s vegetariánskou stravou u dětí, ke které některé matky své potomky vedou. „Maso do jídelníčku dětí patří, i když to nemusí být každý den,“ tvrdí Věra Boháčová.

O vhodnosti vegetariánství a speciálně vegetariánství u dětí se vedou spory mezi laiky i odborníky. Někteří z nich zastávají názor, že děti vegetariánů nestrádají, jsou zdravější, jiní naopak varují před riziky, která vyloučení masa z dětského jídelníčku přináší. „U dětí s vegetariánstvím nesouhlasím. Dospělý má právo se sám rozhodnout, jak se bude stravovat, ale dítě by mělo dostávat vše, co ke svému správnému růstu a vývoji potřebuje, tedy i maso,“ říká jednoznačně nutriční terapeutka Věra Boháčová.

Proč je důležité, aby děti konzumovaly maso? Jaké zásadní živiny maso obsahuje?

Co se týká vitaminu B12 a železa, neexistuje výhodnější zdroj (ať už s ohledem na množství nebo využitelnost) než je maso, říká Věra Boháčová

Maso je důležitým zdrojem kvalitních bílkovin, a pak zejména vitaminu B12 a dobře využitelného železa. Jsou to látky nezbytně důležité pro správný růst a vývoj dítěte, ve stravě navíc nenajdeme vhodnější zdroj vitaminu B12 a železa, než je právě maso. Jsou to, mimo jiné, velice důležití krvetvorní činitelé a se zvětšujícím se objemem krve v rostoucím organizmu hrají v dětském jídelníčku naprosto nepostradatelnou roli. Kvalitní bílkoviny, které stejně jako maso obsahují všechny nezbytné (esenciální) aminokyseliny, najdeme i v mléce, mléčných výrobcích a vejcích. I v jejich zdrojích by však měla být pestrost, takže konzumace masa je na místě.

Jaké druhy masa nejvíce doporučujete dětem konzumovat, případně jaká je jejich nejvhodnější tepelná úprava? 

Jednotlivé druhy masa se také liší svým složením a doporučila bych jednotlivé druhy střídat. Některé mají více neutrální chuť, jiné jsou více aromatické, děti by měly ochutnat vše. Upřednostňovat bychom měli, i pro děti, maso libové (s výjimkou ryb, tam mají velmi výhodné složení i tučnější druhy).

Nejvhodnější je přírodní úprava masa, kdy je maso nejlépe stravitelné, a ta by měla v dětském jídelníčku převažovat. Hůře stravitelná jsou masa pečená (bez poklice), grilovaná (bez alobalu) – tam, kde se utváří tvrdá kůrka, a nejhůře pak masa smažená.

Mnohé maminky podléhají dojmu, že maso mohou nahradit uzeninami. Ty se však malým dětem do tří let nedoporučují, a když už, tak výjimečně. Nejlepší volbou je šunka se sníženým obsahem soli a vysokým obsahem masa. U starších dětí se za přijatelné považuje konzumace 50–100 g měkké uzeniny jedenkrát týdně.

Jaké množství masa by měly děti jíst? A má se maso objevovat v dětském jídelníčku denně? 

Záleží na věku dítěte, ale také celkové skladbě jídelníčku. Pro úplně nejmenší děti se doporučuje zařazovat maso šestkrát až sedmkrát týdně. U dětí starších bych doporučila minimálně třikrát v týdnu. Každý den maso u starších dětí asi být nemusí, ale záleží na tom, jak je jídelníček sestavený.

Maso se do jídelníčku dětí zařazuje již s prvními nemléčnými příkrmy, brzy po podání příkrmů zeleninových, tedy nejpozději v sedmém měsíci života dítěte.

Jaké další zdroje mohou nahradit či doplnit nedostatek masa ve stravě?

S ohledem na kvalitu bílkovin je možné maso doplňovat mlékem, mléčnými výrobky a vejci. Kvalitního složení bílkovin v jídelníčku můžeme dosáhnout i častějším zařazováním některých rostlinných potravin (luštěniny), pokud masa není tolik. Co se týká vitaminu B12 a železa, neexistuje výhodnější zdroj (ať už s ohledem na množství nebo využitelnost) než je maso.

Jak přimět dítě, aby jedlo maso, pokud to odmítá? Máte nějaké doporučení, rady, tipy?

Opět záleží na věku. U těch nejmenších s prvními masovými příkrmy je třeba zejména trpělivost. Dítě musí často novou potravinu ochutnat několikrát (některé zdroje uvádějí až patnáctkrát), než její chuť přijme a nebude ji odmítat. Důležitá je také správná technika krmení (odmítání masa, ale i jiných potravin může být způsobeno špatným způsobem podávání jídla). Ohlídat je třeba i konzistenci – u těch nejmenších by mělo být maso dohladka pomleté, s přibývajícím věkem (a rostoucími zoubky) se maso upravuje na konzistenci hrubší.

V praxi hraje mnohem větší roli psychologie než chuť. Rodina je příkladem, a pokud je některý z rodičů vegetariánem, těžko bude dítěti vysvětlovat, proč maso nejí a on ho jíst má. Rovněž, když dá rodič dítěti najevo, že mu maso nechutná, s velkou pravděpodobností začne i potomek při pohledu na maso také říkat „fuj“.

U starších dětí může jít o přechodné období vzdoru (které se může projevit i tím, že dítě některé potraviny odmítá). Opět je důležitá trpělivost a vlastní příklad (který už děti v batolecím období vnímají velmi intenzivně). U starších dětí záleží na tom, jestli maso odmítají, protože jim nechutná, nebo protože „je to maso“. Maso je vhodné připravovat dítěti v oblíbených úpravách, případně rozmixovat do polévky či omáčky (kde se nedá vybrat). Pokud dítěti vadí i chuť masa, je možné použít výraznějších dochucovacích prostředků, jako jsou bylinky, rajský protlak, apod.

Další variantou, jak do dítěte maso nenápadně vpravit, jsou masové pomazánky. Mnohdy mu ani nedojde, co ve skutečnosti jí.

Pokud dítě odmítá maso dlouhodobě, je na místě konzultace s odborníky – zjištění příčiny a vhodná úprava jídelníčku tak, aby byla dítěti zajištěná přiměřená výživa, kterou potřebuje nejen na své fungování, ale také na zajištění správného růstu a vývoje.

Věra Boháčová, Dis.

nutriční terapeutka

Již patnáct let se věnuje výživovému poradenství pro dospělé, v posledních pěti letech rozšířila působnost i na děti. Při svých aktivitách se specializuje zejména na problematiku prevence civilizačních onemocnění, zejména kardiovaskulárních onemocnění (ale i jednotlivých rizikových faktorů, jako jsou obezita, dyslipidémie, diabetes mellitus aj.), a to jako poradce, lektor nebo odborný partner pro média. Je členkou např. Fóra zdravé výživy, Sekce výživy a nutriční péče, týmu odborníků Poradenského centra výživa dětí www.vyzivadeti.cz.

31 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 7. 2016 12:29