Marušku už neposílají ke dvanácti měsíčkům, ale do Břežan

Autor: VITALIA.CZ

Největší jahodárna v Česku pěstuje jahody po holandsku. Co to obnáší, jak nákladné je pěstování jahod ve velkém a jak v Břežanech zamezí potlučení? Na to jsme se jeli podívat.

Na každém rohu, trhu i v čele každého obchodu stojí vyrovnané lísky plné červených voňavých jahod. Jdou na dračku, ať už krabička stojí dvacet nebo pětatřicet korun, ať už jsou ze Španělska nebo Česka. Také si při pohledu na vrchovaté přepravky jahod občas říkáte, kde se vlastně pro komerční trh pěstují? Proč nejsou od hlíny, tak jako ty ze záhonku na zahrádce? A proč jsou v obchodech zahraniční jahody, když se jim u nás docela dobře daří?

To a ještě mnohem víc jsme zjistili na nekonečných jahodových polích nedaleko Českého Brodu, kde už třináct let pěstují jahody pod hlavičkou firmy Berry servis. Zcela ojedinělá sadba i metoda pěstování je vynesla mezi špičku a zároveň největší producenty jahod v Česku.

V Břežanech se pěstuje po holandsku

V roce 1999 na dvou hektarech začala revoluční jahodová historie. České červené bobule přestaly být na krámě čistě sezonním produktem, v Břežanech II začali pěstovat červnové (jednoplodící) jahody, ale i stáleplodící odrůdy, čímž se dostali na téměř neustálou kontinuitu dodávek do obchodů. Proto už dnes jahody pěstují na 25 hektarech s výnosem až 450 tun ročně.

„Už v začátcích, kdy jsme začali s pěstováním, jsme věděli, že chceme zkoušet nové technologie, které jsme viděli v zahraničí. Ty totiž přispívají ke zvyšování efektivity a hlavně vedou k lepší kvalitě pěstovaného ovoce,“ vysvětluje jeden z majitelů Martin Louda, čím se Berry servis liší od konkurence. To, co okoukali v Holandsku, je pěstování na mulčovací folii s kapkovací závlahou a pěstování ve fóliovnících Haygrove. Jahody tímto způsobem v Česku nikdo jiný nepěstuje, je to totiž v počátcích nesmírně nákladný byznys. Například folie na 200 m dlouhý fóliovník přijde na bratru milion korun. Když k ní připočteme ještě náklady na kovovou konstrukci, a to všechno vynásobíme cirka dvaceti fóliovníky (jen pro jahody), není se co divit, že si v tomto druhu pěstitelství břežanští drží primát.

„Už se nám tu dvakrát stalo, že nám vítr strhl celou konstrukci. Na konci pole jsme pak viděli železnou kouli obalenou folií,“ vypráví druhý spolumajitel Luboš Pokorný o problémech, které je čas od času potkají. Přesto všechno se nevzdávají, právě naopak. Fóliovníky zakrývají i jedenáct hektarů s malinami a jeden a půl hektaru s ostružinami. Rostliny jsou tak chráněné před rozmary počasí, před větrem i plísní. Výživa i zavlažování jsou zajišťovány hadicí umístěnou přímo v řádcích s plodinami.

Čtěte také: Lesní plody jsou naše jediné skutečně původní ovoce

Od natrhání na pultech do dvou dnů. Maximálně

Pokud jste zvyklí chodit na samosběry jahod, kde si za pár korun natrháte jahod, co je libo, zde byste nepochodili. Speciální odrůdu frigo jahod a stále plodících keříků si obhospodařují sami, resp. na sběr si najímají kolem 140 brigádníků. Každý z nich má své přidělené číslo, jež koresponduje s označením řádku jahod i nálepkou na přepravce, kterou plní. Ve chvíli, kdy jahody dorazí k balicí lince, dá se podle čísla velmi snadno vysledovat, který z brigádníků trhá třeba nezralé jahody nebo s nimi nešetrně zachází.

Vzhledem k tomu, že v Břežanech pracují s extrémně křehkým ovocem, na kterém je znát každý pevnější stisk, museli si hned od začátku zpracovat metodický plán zabraňující znehodnocení plodů. „Ovoce ihned po šetrném sběru během půl hodiny zchladíme ve speciální komoře na 4 stupně. Tohle rychlé zchlazení nám umožňuje prodloužit trvanlivost ovoce, tím pádem u něj nedochází k rozvoji choroboplodných zárodků,“ vysvětluje Martin Louda. Protože jsou v Berry servisu nakloněni moderním trendům a technologiím, zhruba před čtyřmi lety do expedičního skladu instalovali zařízení generující ozon. Tedy plyn, který vzniká během bouřek. Je to přirozená látka, která potlačuje tvorbu houbových zárodků. „O3 se během 10 minut změní opět na O2 a je to přirozený kyslík. Nezůstává zde tedy žádné reziduum. Jde nám především o to, zabránit tvorbě plísní a zaručit zákazníkovi čerstvost,“ dodává Martin Louda. Jahody v chladných skladech setrvávají maximálně dva dny, během těchto dní se zde ale neochladí déle než pár hodin.

Proč se vyplatí dovážet jahody ze Španělska?

„Cena jahod díky dovozu je v květnu velmi nízká. Náklady na pěstování ve fóliáku oproti tomu, kdy je v cizině pěstují na poli, je nesrovnatelná. Pěstují na 50–100 hektarech, my jsme rádi za 15 ha. Navíc díky podstatně teplejšímu klimatu a delší době slunečního svitu si mohou dovolit výnosnější odrůdy než my v České republice,“ vysvětluje důvody dovozu jahod Martin Louda. Richard Sobotka, nákupčí z Tesca k tomu pak dodává: „Berry servis je náš jediný dodavatel jahod z Česka, odebíráme od něj 40 % všech jahod. Je spolehlivý a přesný, spolupráce s ním si nesmírně vážíme. Nicméně nemůžeme být závislí pouze na jednom dodavateli, proto na našich prodejnách najdete i jahody ze zahraničí.“

Velmi pozitivně lze vnímat vztah nákupčího a dodavatele. Berry servis na poli nepěstuje lego, které si ve skladu na zákazníka v nezměněné podobě počká i rok. Nemohou si naplánovat, kolik jahod sklidí, proto je důležité mít dobře nastavené obchodní vztahy a podmínky. Tesco například při nadbytcích svého dodavatele nenechá na holičkách a dokáže operativně spustit v obchodech akci na jahody. Berry servis sice musí snížit cenu, ale má zaručený odbyt a jahody mu ve skladech nehnijí. Všichni jsou spokojení, proto jejich vztah trvá už sedm let. Takhle to bohužel mezi zemědělci a obchodníky moc často nefunguje.

Čtěte dále: Do správného ovocného nanuku patří kus prasete

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 6. 2013 13:18