Máme se bát hovězího z Ameriky?

Po letech končí blokace hovězího z USA pro evropský trh, přestože v některých chovech používají růstové hormony. Takové maso k nám ale nesmí, v praxi půjde především o maso na steaky.

Do hysterie kolem kvality v ČR prodávaných potravin, rizika konzumace těchto potravin pro lidský organismus či obav ze zdražování potravinářských produktů může při tuzemském způsobu jednostranných interpretací různých informací přispět negativně dalším polínkem i další událost.

V EU je používání hormonů při produkci jakéhokoli masa striktně zakázáno již mnoho let

Po letech sporů se tento týden dohodli zástupci EU, USA a Kanady o ukončení blokace amerického hovězího masa pro evropský trh. V USA se však při chovu hovězího používají růstové hormony, aby skot rychleji rostl. Je proto jen otázkou času, kdy kdosi moudrý poukáže na rizika konzumace amerického hovězího masa, a možná i na rizika konzumace hovězího jako takového. Bylo by velmi žádoucí takové hlasy neposlouchat.

Do EU maso s růstovými hormony nesmí

Naopak, otevření přístupu amerického hovězího do EU je po všech stránkách dobrá zpráva. Proč?

V prvé řadě, a to je třeba zdůraznit, maso, které bude do EU dováženo, nesmí pocházet z chovů, kde se růstové hormony používají, a v tomto smyslu může být spotřebitel klidný. Je také vhodné vědět, že růstové hormony se nepoužívají v severní Americe plošně, a že tedy značná část hovězího z tamních chovů splňuje již dnes zcela standardně podmínky přístupu na trh Unie. A konečně je dobré vědět, že v zemích EU je používání hormonů při produkci hovězího, ale i jakéhokoli jiného masa striktně zakázáno již mnoho let.

Přečtěte si: Špekáčková vyhláška garantuje podíl masa. Ale jen v českých uzeninách

Není navíc zcela přesné, že se dohodou dostane americké hovězí na evropský trh v premiéře. Již v současné době existuje kvóta na dovoz této komodity, a zmíněná dohoda fakticky tuto kvótu zdvojnásobuje. Dohoda navíc mluví o dovozu „velmi kvalitního hovězího“, v praxi především masa na steaky. To spolu se skutečností, že nová kvóta umožňuje dovoz pouze 50 000 tun amerického hovězího masa ročně pro celou EU, znamená, že spotřebitel v ČR s velmi nízkou spotřebou hovězího důsledky dohody téměř nepocítí. To ale nelze říci například o Irsku, pro které je produkce hovězího parádní zemědělskou disciplínou, a kde se tamním farmářům může stát, že je tvrdší konkurenční prostředí donutí mírně snížit ceny této komodity.

Výhod z uzavřené dohody je nicméně celá řada – EU totiž na oplátku za zvýšení objemu dovozů amerického hovězího může nyní v USA a Kanadě prodávat lépe některé své výrobky, na které zmíněné země snížily vysoká cla. A protože si USA budou snažit budovat v EU v hovězím odbytiště pro další budoucnost, bude zaoceánské maso zcela jistě velmi kvalitní, ba kvalitnější, než leckteré evropské hovězí.

Hovězí u nás jíme nejméně. Bohužel

Konzumace hovězího masa je přitom pro lidský organismus velmi vhodná. Podle lékařů snižuje výskyt rakoviny, především rakoviny prsu, a má vysoký obsah železa. To je obsaženo především v játrech, která také obsahují pro těhotné ženy vhodnou kyselinu listovou. Hovězí má, například oproti preferovanému drůbežímu masu, vyšší obsah bílkovin. Skutečně kvalitní hovězí maso je tak z mas v našich zemích tradičně používaných pro člověka nejlepší. Bohužel u nás jej konzumujeme nejméně.

Čtěte dále: V Česku sníme 24 kilo kuřecího na hlavu a rok

Autor: Free Stock Photo, Jon Sullivan

Hovězí maso by mělo po porážce dozrát

Konzumace hovězího masa je navíc žádoucí i z hlediska racionální výživy. Oproti jiným druhům mas, například vepřovému, má mimo jiné nižší obsah tuků, nižší energetickou hodnotu a kromě zmiňovaného vyššího obsahu železa obsahuje i více zinku, selenu či vitamínů skupiny B, zejména pak B12. Hovězí je tak pro člověka významným zdrojem živin a nezbytných látek pro krvetvorbu. Podle posledních výzkumů je libové hovězí vhodné ke snížení hladiny cholesterolu v krvi. Jak zdraví dospělí, tak i pacienti s vysokou hladinou cholesterolu byli schopní snížit hodnoty celkového krevního cholesterolu i LDL (tedy „zlého“ cholesterolu) po konzumaci diety, která zahrnovala libové hovězí maso. Záměna rybího nebo kuřecího masa v dietách masem hovězím nevedla k rozdílům v hladině krevního cholesterolu.

Železo – je důležité pro utváření červených krvinek. Libové hovězí je cenným zdrojem železa. Železo vyskytující se v masu je mnohem lépe vstřebáváno lidským organismem – až 25 procent železa v hovězím je organismem využito. Naopak železo vyskytující se v rostlinách využije tělo jen z pěti procent.

Vitamíny skupiny B (thiamin, riboflavin, niacin, B6 a B12) – jsou potřebné pro přeměnu energie a další metabolické funkce v organismu. Vitamín B12 se nachází pouze v potravinách živočišného původu jako je libové hovězí a jehněčí, ryby, mléko a vejce a je potřebný pro utváření červených krvinek.

Zinek – Maso dodává asi čtvrtinu potřeby zinku v jídelníčku a pomáhá imunitnímu systému bojovat s infekcemi a nemocemi. Zinek také pomáhá udržovat plodnost.

Bílkoviny – jsou potřeba pro růst a hojení tkání. Libové maso dodává asi čtvrtinu potřebných bílkovin. Bílkoviny jsou obzvláště zapotřebí pro rostoucí děti, nemocné a všechny lidi s velmi aktivním stylem života. Libové hovězí obsahuje esenciální aminokyseliny.

Vitamín D – napomáhá absorpci vápníku. Výzkumy prokázaly, že libové červené maso je cenným zdrojem vitamínu D ve velmi dobře využitelné formě. Vitamín D se vytváří dopadem slunečního záření na pokožku, takže čím méně se pohybujeme na slunci, tím více jsme závislí na příjmu vitamínu D z potravy.

Omega-3 mastné kyseliny – výzkumy prokázaly, že jsou velmi prospěšné srdci. Ačkoli jsou mnohem častěji spojovány s rybami bohatými na tuk, může podstatnou porci těchto mastných kyselin dodat libové hovězí.

Jaké hovězí kupovat?

Vyšší obsah vody a nízký obsah tuku v hovězím mase klade větší nároky na zrání masa a jeho kuchyňské zpracování.

Výrazně vyšší kvalitu má přitom hovězí maso z masných plemen. Ta oproti jiným druhům skotu především rychleji rostou (ne ale díky hormonům!), takže na jatka odcházejí zvířata již v 17 až 18 měsících věku. Ve vyspělém světě je běžné, především právě v případě masných plemen, nechat po porážce maso dozrát (odvěšovat). Zrání masa probíhá týden až 14 dní, a v tomto období dochází v mase ke štěpení glykogenů a také k mírnému úbytku původní hmotnosti.

Odvěšené maso má gastronomicky výrazně lepší kulinářské vlastnosti, například se nemusí tak dlouho vařit. Doba tepelného zpracování odvěšeného masa a také masa z masného skotu se zkracuje zhruba o třetinu.

Základní spotřebitelská poučka tak v případě hovězího masa zní: Nekupovat čerstvé hovězí.

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.