Mám obrovské problémy, říká Roman Vaněk

Roman Vaněk plánoval na letošek spuštění nového super tajného internetového projektu, chystal se vydat tři kuchařky a dostavět dům. Stihl všechno, jak chtěl?

Šéf pražského kulinářské institutu Roman Vaňek měl na letošní rok smělé plány, které ale nedokázal zcela naplnit. Co nestihl podle plánu, a co se mu naopak hodně daří? S čím má obrovské problémy a čeho má plné zuby, to se dozvíte s rozhovoru, který nám poskytl.

Když jsme se viděli naposledy, plánoval jste na letošek spuštění nového super tajného internetového projektu, chtěl jste vydat tři kuchařky a dostavět dům (více v rozhovoru). Jak jste na tom začátkem listopadu?

Je to tak padesát na padesát. Dům dostavíme a před Vánoci bychom se měli stěhovat. Internetový projekt Jídlo s.r.o. běží a má obrovskou sledovanost, což jsem nečekal. A hlavně na něj koukají úplně jiní lidé než ti, kteří sledovali Peklo na talíři. Peklo byl bulvár, alespoň těch posledních pár dílů ano. Jídlo s.r.o. ale ukazuje, jak se jídlo vyrábí. Neříká, takhle je to dobře a takhle je to špatně, ale říká: Teď už víš, jak se to dělá, a dál je to na tobě.

V rámci Jídlo s.r.o. navštěvujete výrobny různých podniků a ukazujete, jak se potraviny vyrábí. Byl velký problém dostat se přes vrátnici s kamerou, a to oficiálně?

Mám obrovské problémy a teď, až dokončíme náš rozhovor, je zrovna jdu řešit. Máme třeba natočený přenádherný druhý díl o mléku, ve kterém nikdo nic nedělá špatně, ale majitel mlékárny chce najednou vyhazovat lidi, protože – přestože na to měl deset dní – ten díl neschválil. Mám toho opravdu plné zuby. Navíc v tom dílu není nic špatného. My v něm například odtabuizováváme hoax o prošlém mléku, které se údajně vrací do mlékáren a znovu uvádí na trh. To je samozřejmě úplná kravina.

K tématu: Vrací se prošlé mléko v krabicích znovu do oběhu?

I přes tyto komplikace vás Jídlo s.r.o. baví?

Šíleně mě to baví, protože sám mám možnost se něco nového přiučit. Problémy jsou podružné, i když, kam se hrabe Peklo… „Nejlepší“ je, když mi pak na sociálních sítích lidé píšou, jak mě daná fabrika koupila, nebo že pro mě tu výrobu upravili. To přece nejde, to je nesmysl. Kdo někdy viděl výrobu čehokoliv ve velkém, jedoucí na dvě, tři směny, ví, že něco upravit jen pro natáčení dokumentu je nesmysl.

Abychom se vrátili ke knihám, chtěl jste letos stihnout tři, ale ať počítám, jak počítám, nějak mi to zatím nevychází…

Myslel jsem si, že jsme velcí kluci, kteří to děsně umí a že vydáme tři knihy. Jednu jsme stihli, jednu jsme zcela záměrně posunuli na začátek nového roku, ale tu třetí, velkou Pražskou kuchařku, na které pracuji už třetí rok, jsem musel zabrzdit. Ta knížka totiž musí být perfektní, jinak mi to lidi neodpustí. Když jsou předchozí knihy dobré, tak lidé očekávají něco ještě lepšího.

V čem je tedy vaše nejnovější kniha Snadno a rychle jiná, lepší než třeba Klenoty klasické evropské kuchyně?

Udělali jsme si v knize velkou radost kreslenou postavičkou pana Panáčka, který vás celou knihou provede. Není prvoplánový, ale je tam v mnoha modulacích, jen dýkou zapíchnutého, čůracího a blinkajícího panáčka mi moje žena zakázala. Chystáme i mnoho příběhů s panem Panáčkem, kterými budeme čtenáře postupně zásobovat.

Tahle kniha je jiná i v tom, že už tady čtenáři-kulináři bezostyšně tykám. V kuchyni si běžně lidi tykají, to není o tom, že bych nebyl slušný, já si lidí hrozně vážím, ale když říkám, že kuchařka má být exaktní návod, tak toho člověka nechci rozptylovat, chci ho to naučit. Chci, aby nad recepty nepřemýšlel, jel bod po bodu, pak to zbaštil a řekl, ty vole, ono to funguje.

Jaké recepty v knize najdeme?

Najdete tu rychlovky, které zvládnete už za osm minut, maximálně za půl hodiny. Jsou to, až na pár receptů, obyčejné pokrmy, na které seženete suroviny v každém větším městě. Najdete tam spoustu receptů od snídaňových, přes rodinné večeře až po rychlé pomazánky ze zbytků. Ale pomazánky, které opravdu chutnají. Nemluvíme o mistrech jiných kalibrů…

Jsou to recepty, které známe, nebo jsou nějaké vaše novinky?

Myslím, že tam najdete recepty, které znáte, nebo o kterých si řeknete: Ježiš, tohle dělávala moje máma, to si pamatuju. Je to normální knížka, pro normální lidi. Věřím, že si ji koupí každý začátečník, ale i dobrý kulinář, už jen proto, že tam najde obyčejné, ověřené věci, které chutnají.

Jak vaše knihy vůbec vznikají?

Musí přijít nápad, to je to platidlo, pak už je to jednoduché. Když knížku vymyslím, tak čekám, až ji uvidím, a když ji vidím, tak ji jen opíšu. Následně přijde řada dvaceti názorů z mého týmů, se kterými se radím i hádám, ale je důležité neuhnout z vlastní vize, jen tak může být kniha jednotná a držet jednotný směr.

Je tato kniha vhodná i pro úplné začátečníky, kteří tápou i v termínech jako zásmažka nebo restování?

Samozřejmě, že ano. Z této knížky musí uvařit i třináctiletá slečna. To je absolutní základ.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 5. 2015 15:54