Maligní nádor má dobrou prognózu jen ve velikosti tečky

Půjdeme se opalovat? Věta, kterou dermatolog nerad slyší. Ihned se mu totiž vybaví ty nejhorší případy z jeho praxe, kdy lidé přišli až tehdy, když jim maligní melanom vzal kus tváře.

Během dubna a května letošního roku byl v České republice už po desáté postaven Stan proti melanomu, což je akce, která má upozornit na nebezpečí výskytu rakoviny kůže a apelovat na důslednou prevenci. Letos třemi stanovišti prošly čtyři tisíce a jedna osoba, jimž bylo odhaleno třicet osm melanomů a padesát devět bazaliomů a spinaliomů. Kam až nechají svůj nádor lidé vyrůst, než prvně vezmou za kliku dermatologické ambulance? Nejen to jsme se dozvěděli od Petra Arenbergera.

Pláště se bojíme, trička ne

Duchovní otec stanu proti melanomu je právě Petr Arenberger, špička mezi českými dermatology, který i letos pomohl odhalit řadu nádorů, které by jinak pravděpodobně rostly a bujely dál bez lékařského zásahu. Mnoho lidí má totiž v nemocnici syndrom bílých plášťů, ale do stanu, vystavěného na náměstí velkoměsta, se přijít nebojí. Byť tam stojí stejní lékaři, se stejnými přístroji. Jen pláště nahradila obyčejná trička s nápisem Stan proti melanomu. „Jsme tak nějak nezávazně v prostředí jedince, který jde kolem a řekne si, tak já se taky nechám vyšetřit, když tak uteču. Zřejmě tu opravdu psychologie funguje,“ říká Petr Arenberger.

Na druhou stranu jsou však lidé, kteří nepůjdou ani do nemocnice ani do stanu, a to právě proto, aby se jejich domněnky nepotvrdily. To raději budou své nádory deset let obkládat bylinkami – což bohužel není smyšlený příběh… Jsou to lidé, jejichž fotografie nám Petr Arenberger sice ukázal, ale vidět byste je zřejmě nechtěli. Šlo o tak hrůzné nálezy, že jdou jen stěží popsat, a to se přitom jedná o české pacienty, žádné světové rarity. Tito pacienti to nechali zajít tak daleko, až z toho mrazí. Viděli jsme člověka, jehož nádor mu doslova pohltil nos, uprostřed hlavy měl prostě díru, dalšímu na zádech vyrostl hnědý nádor o velikosti poloviny fotbalového míče…

„Většinou se jedná o starší lidi nebo mladší pacienty po padesátém roku věku. Primárně je to dáno tím, že kožní nádory nevypadají ze začátku nijak dramaticky, jde o červenou skvrnku, která se postupně zvyšuje, narůstá, ale pořád je v nějakém vzhledu, který je akceptovatelný. Zvláště starší lidé pak vzhledu příliš nevěnují tolik pozornosti, nebo žijí odděleně od příbuzných, kteří až při návštěvě jednou ročně s hrůzou zjišťují, co podivného si to babička ošetřuje přikládáním bylinek. Jenže u nádorů to takhle nefunguje,“ varuje Petr Arenberger.

Maligní melanom

– je nádor, který vychází z pigmentotvorných buněk. Vzniká především působením ultrafialového záření, zejména jeho UVB složkou. Zda nádor budeme mít, o tom rozhodli již naši rodiče, protože je to dáno nejen genetickou výbavou, ale i naším pobytem na sluníčku v útlém dětství. V současné době se předpokládá, že počet mateřských znamének na naší kůži přímo úměrně souvisí právě s dávkou ultrafialového záření, kterou jsme dostali v prvních letech života.

Nejvíce jsou ohroženy části těla, které jsou chronicky vystaveny slunci. Jde o hřbety rukou, obličej, u mužů záda, u žen jde, nosí-li sukně, o nohy.

Potíž je v tom, že u maligního melanomu je dobrá prognóza jen v případě, že má nádor tloušťku do jednoho milimetru, což je vlastně tečka. Pokud je tloušťka nad čtyři milimetry, prognóza je velmi špatná. „Pět let přežívá jen asi padesát procent lidí. Získat melanom v pokročilém stádiu tedy není zas tak těžké,“ dodává lékař.

Foťte si znaménka

Pakliže máte hodně mateřských znamének, je vhodné si jednou za půl roku udělat samovyšetření kůže nebo chodit na pravidelné prohlídky. Dermatolog také doporučuje podezřelá znaménka fotit a jednotlivé fotografie porovnávat. „Když se lidé s velkým počtem mateřských znamének vrátí z dovolené u moře, tak to je pak dost hrozné. Takové pacienty vyšetříme, ale říkáme jim, ať se k nám vrátí za dva, tři měsíce, až se znaménka trochu uklidní. A ona se většina z nich do pořádku dá,“ uklidňuje nás Petr Arenberger.

Jak se před sluncem chránit?

  • Vyhýbejte se polednímu slunci.
  • Mažte se dvacet minut před tím, než vyjdete na slunce.
  • Nezapomínejte na správné dávkování opalovacího krému. „Na jeden centimetr čtvereční kůže byste měli namazat alespoň dva miligramy krému. Ale protože málokdo na pláž nosí laboratorní váhy, nabízím pomůcku. Pokud vám při celodenním pobytu na pláži a domazávání každé dvě hodiny vydrží padesáti mililitrová lahvička opalovacího krému dva dny, tak se mažete málo, nebo pršelo,“ říká dermatolog.
  • Mažte se každé dvě hodiny i tehdy, když výrobce říká, že stačí namazat jen jednou.
  • Čím jste světlejší fototyp, tím silnější fotoprotekci používejte.
  • Základ k moři je ochranný faktor kolem 30, na běžné přebíhání po ulici stačí mazat obličej SPF 15 (make-upy už obvykle ochranný faktor obsahují).
  • Při výběru opalovacího krému je nutné zkontrolovat, zda filtruje UVB i UVA záření.

K tématu: Vyřízli vám znaménko. Jak se z něj pozná rakovina?

Odborná spolupráce

Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA

Český lékař specializující se v oborech dermatologie a venerologie, vysokoškolský pedagog, od roku 2001 přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS J.E. Purkyně. Od ledna 2015 působí ve funkci místopředsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Na dermatovenerologické klinice založil Centrum Zdravé vlasy, které je jedinou takovou poradenskou ambulancí zaměřující se na nemocné vlasy v České republice. Je duchovním otcem české preventivní akce Stan proti melanomu.