Mají Velikonoce smysl? Pro rodinu určitě.

Nikoliv Vánoce, ale Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Není divu, že v převážně ateistické zemi, jakou Česká republika bez pochyby je, se dodržují zejména nenáboženské tradice. Jaký tedy mají Velikonoce v dnešní době smysl?

Velikonoce 01

Velikonoční pondělí slavíme každým rokem jindy, a to v rozmezí od dvacátého třetího března do dvacátého šestého dubna, což je dle kalendáře období jara. Poprvé se po dlouhé zimě objevují hřejivé sluneční paprsky a vše se probouzí k životu. Velikonoce bývají právem označovány jako svátky jara a z tohoto pohledu smysl mají, protože příchod jara je jistě vhodné pořádně oslavit v duchu tradic. Ovšem kde je mez oslavné zábavy? Žádnou výjimkou totiž na Velikonoční pondělí nejsou opilá válející se těla koledníků na zahradách, chodnících nebo poblíž příkopů, navíc v době, kdy ještě hodiny neodbily poledne.

Oslava by měla být, dle tradice, vyvrcholením čtyřicetidenního půstu, a ta hrstka z nás, která půst opravdu dodržuje, pokud to nějak nepřehání, dělá dobře. Tělu jedině prospěje, když se nějaký čas vyhneme tučným masům a více se zaměříme na zeleninu a luštěniny. Nejde jen o pročištění těla, ale i o trénování vůle. Například jeden můj známý si pro sebe jarní půst přizpůsobil tak, že si na čtyřicet dní zakázal čokoládu. Tomu říkám odříkání! 

Volba jarního období má pro jakousi dietu rovněž své opodstatnění: pomalu se otepluje a my cítíme, že již brzy přijde čas jen lehce oděných, respektive spíše  odhalených těl. V zimě své křivky schováváme pod huňaté svetry, takže necítíme takovou potřebu  bojovat s případnými faldíky. Navíc i samotná zima tělu velí obalovat se tukem, tak už to příroda zařídila. Zcela přirozeně se tedy hýbeme měně než v létě, zatímco potravy naopak přijímáme více. Půst má tedy něco do sebe a naši předci to dobře věděli.

Velikonoce přímo zvou na výlet

Velikonoce 02

Města a mnohá hradní nádvoří zvou v tyto dny celé rodiny na velikonoční jarmarky, kde se předvádějí tradiční řemesla a staročeské velikonoční zvyky, což je pro dnešní mladou generaci bezpochyby zajímavé a důležité. Je to pro ni zpestření, díky kterému se i leccos dozví. 

Pro děti je rovněž zábavná tvorba velikonočních dekorací. Může jít o výrobu zajíčků, kteří hlídají jarní zahrádku, pečení beránků nebo pletení pomlázek a malování vajíček. Někteří rodiče nemají dnes na děti kvůli práci mnoho času a vzájemně se tím vzdalují, takže právě o Velikonocích jim mohou svou péči alespoň částečně vynahradit. 

Pokud nevíte, jak na velikonoční dekorace, inspiraci najdete v článku Velikonoce jako svátky tvořivosti.

Nutné je si však uvědomit, že se malovaným vajíčkem vykupuje výprask pomlázkou. Dlužno dodat, že někteří koledníci, zejména ti starší, si tento zvyk velice užívají. Na první „šleh“ je znát, že jim vůbec nejde o barevné vajíčko s velikonočním motivem a s čistým svědomím, že teď se to smí, dívky bijí a často se hned ospravedlňují slovy: „Co řveš? Aspoň budeš hezká a neuschneš!“ Slovo pomlázka totiž pravděpodobně vzniklo od slova pomladit a šleháním tak prý dívkám předávají svěžest, pružnost a zdraví z mladého jarního prutu. Tomu já ovšem nevěřím a pokud za mnou zítra přijde surový koledník, dostane vařené vejce leda přesně mířenou střelou mezi oči.

Sečteno a podtrženo, Velikonoce smysl mají i pro bezvěrce. Jen pokud to po půstu nepřežene s přejídáním a tělu tak spíše neuškodí, nebo se i bez půstu při koledě příliš neopije a svátky spíš věnuje dětem.

Přeji vám hezké Velikonoce.

Foto: Agentura SXC

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 4. 2009 17:23