Má smysl kupovat mléko z farmy? Jak pro koho

Autor: SXC

Lepší chuť, větší výživová hodnota, ale potíže s hygienou. Taková je pověst mléka „přímo od krav“, které je k mání na farmách nebo v takzvaných mlékomatech. Jak je to s ním doopravdy?

Výhody jsou vcelku jasné, ačkoli se samozřejmě najdou lidé, podle nichž není mezi mlékem z mlékomatu či farem a tím z běžného obchodu žádný rozdíl. Jeho zastánci a výrobci nicméně poukazují zejména na to, že toto mléko už po nadojení nepodstupuje žádné mechanické zásahy, jako je například odstřeďování či homogenizaci, díky čemuž je jeho chuť výraznější, za což vděčí mimo jiné přirozenému obsahu smetany. Odstřeďováním se totiž běžné mléko zbavuje části tuku, při homogenizaci se pak ten zbylý rozmíchává tak, aby nebyl v mléce na pohled patrný.


Autor: SXC

Tady by měli zbystřit zastánci důrazných diet – mléko z automatů má totiž tři až čtyři procenta smetany, zatímco běžné polotučné jen jeden a půl procenta. Na druhou stranu, sýry mají běžně třicet i více procent tuků, takže po troše mléka do kávy či na přelití ovesných vloček nikdo neztloustne. Nepředstavujte si však, že budete z mléka z automatu moci doma sbírat smetanu, zase tak tučné nebývá. Klidně se vám ale může stát, že u mlékomatu, k němuž jezdíte pravidelně, narazíte na kolísavou tučnost – záleží i na konkrétních kravách, na jejich stravě či roční době.

Hygienici se ozvali

Po první vlně popularity mlékomatů a mléka od farmářů se zvedla vlna kritických hlasů, kdy zejména hygienici poukazovali na to, že tekutinu nelze pít bez tepelné úpravy, protože jinak lidem hrozí zažívací potíže; mléko totiž může obsahovat bakterie salmonelózy, listeriózy či dokonce tuberkulózy.

Těžko říci, zda za těmito kritickými hlasy byla skutečně obava hygieniků ze šíření různých nákaz nebo spíše obava prodejců běžného mléka z poklesu tržeb.

Úhel pohledu: Mýty a pověry o mléce

„Vadilo by mi, kdyby kvůli tomu mlékomaty zakázali – je přece na mně, zda si mléko dám syrové nebo si ho převařím. Osobně si navíc myslím, že velké mlékárny boom mlékomatů nijak neohrožuje, protože i nadále si v nich kupuje mléko jen zlomek lidí,“ říká osmatřicetiletý Pavel z Prahy, který si mléko z farmy kupuje beztak jen občas, když má cestu směrem k mlékomatu. „Jen pro mléko bych se tam nevypravil,“ vysvětluje.

Převařovat nemusíte, ohřívat raději ano

To, zda budete mléko doma tepelně upravovat, je jen na vás. Každopádně byste tak měli činit v případě, že ho budou pít děti, těhotné ženy či starší lidé, jejichž imunitní systém je vnímavější. Nemusíte ho hned vařit, ale měli byste ho zahřát alespoň na 65 stupňů a nějakou dobu ho v této teplotě udržet – ke kontrole si kupte teploměr na potraviny, jehož sondu dáte do hrnce s mlékem. Pořídíte ho od sta korun výše.

Někteří provozovatelé mlékomatů se snaží zákazníkům vyjít vstříc ještě více a mléko už šetrně pasterizují – to znamená, že ho zahřejí na velmi krátkou dobu na zhruba 73 stupňů. Takových mlékomatů je však zatím jen pár. Napodobit šetrnou pasteraci v domácích podmínkách je skoro nemožné, protože nedosáhnete rychlého zahřátí a následného rovněž poměrně rychlého zchlazení.

Při doporučeném pozvolnějším ohřívání samozřejmě mléko ochudíte o některé vitamíny, lahodná chuť či obsah tuku však zůstanou zachovány.


Autor: SXC

Tip: Když už kupujete mléko z farmy nebo mlékomatu, buďte styloví. Netočte si ho do plastových PET lahví od vody či mléka, ale pořiďte si nerezové či smaltované bandasky na převoz mléka a skleněné láhve, v nichž budete posléze mléko doma skladovat. Bandasky o objemu litr a půl, dva litry či dva a půl litru se dají koupit v ceně okolo dvou set až tří set korun na internetu, skleněné láhve ať už potiskem či bez něj seženete rovněž na webu nebo v dobře vybavených prodejnách domácích potřeb, stojí kolem čtyřiceti korun jedna. Nezapomeňte přikoupit náhradní víčka a dostatečně dlouhou štětku na vymývání lahví. Krom toho, že se vám se skleněnými láhvemi vrátí do kuchyně závan starých časů, kdy do sebe ještě jídlo nenatahovalo pachuť plastů, nebudete ve spojení se spotřebou mléka produkovat vůbec žádný odpad.

Na kolik to vyjde?

Aby bylo jasno, koupí mléka z farmy nic moc neušetříte – s cenou kolem patnácti až dvaceti korun za litr bývá sice levnější než mléko z malých samoobsluh, ale velké supermarkety v obchodních centrech nepředčí. Navíc musíte připočíst náklady na cestu i náklady spojené s případnou domácí pasterizací mléka.

Co tedy zbývá? Největší předností mléka z farem či mlékomatů je bezesporu jeho už zmíněná chuť. Ale pro mnohé lidi pak hraje roli i fakt, že jeho koupí podporují drobné zemědělce. „Na mléko z farmy si navíc musíte zvyknout. Chutná sice lépe, ale jsou v něm například hrudky tuku, které v mléce z obchodu nenajdete, protože to je dokonale rozmíchané,“ popisuje Anna z Dolního Poberouní, která v jednom místním mlékomatu kupuje každou sobotu pět litrů mléka po patnácti korunách. Její děti už tomuto mléku přišly na chuť, původně se však hrudek smetany štítily a považovaly je za příznak kysnutí mléka. Někomu může vadit rovněž to, že po pasterizaci či převaření se na mléce z tuku udělá viditelný škraloup.

Pokud vás myšlenka mléka z farem oslovila, můžete si prostřednictvím internetu objednat jeho dovoz až do domu, v okolí Prahy to jde například na www.mlekozfar­my.cz. Je třeba počítat s tím, že s dovozem bude mléko dražší, v tomto případě budete platit 25 korun za litr, výhodou však je, že už je pasterované.

Pozor, ačkoli je přímo od krav, nelze o mléku z farem či mlékomatů hovořit jako o biomléce, ačkoli si to někteří lidé myslí. To by však platilo pouze v případech, kdy by farmář choval krávy v souladu s pravidly biologického zemědělství. Pokud vám jde vyloženě o přívlastek bio, v případě mléka spíše uspějete v běžné obchodní síti, protože biomléko dodávají i někteří velcí výrobci, případně ve specializovaných prodejnách nebo na vybraných farmách.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 7. 2011 20:02