Lyžařská sezona začíná. Proč utíkáme do Alp?

Přestože naše hory dosahují sotva dvou tisíc metrů, jsme národem vášnivých lyžařů. Celé rodiny tráví dovolené anebo víkendy na horách. Lyžovat se učí docela malé děti. Instruktor Martin Klička nebyl výjimkou a na lyžích stál již ve třech letech. Proč raději lyžujeme v Alpách a jak správně do carvingového oblouku?

Martin Klička už letos stihl prodloužený víkend na rakouském ledovci Stubai, kde školil klienty z řad laické veřejnosti, kteří projevili zájem o kurz carvingu. S horami se ovšem jen tak nerozloučí, od ledna do února bude každou sobotu trávit na horách s dětmi v rámci dětské víkendové lyžařské školy, koncem února ho čeká další škola v Alpách a ve výčtu jeho aktivit bychom mohli pokračovat dál.

Proč stále více Čechů utíká za horami do zahraničí?

Martin Klička

Přestože opomenu například vybavenost a rozlehlost zahraničních areálů, kvalitu sněhu a upravené sjezdovky, menší fronty na vleky a lanovky, tak mají Alpy své kouzlo, které lidi láká. Navíc nejsou zas až tak daleko.

Doma to máme na hory blíž. Nasedneme-li do auta v Plzni, dojedeme na sjezdovku za hodinu. Jenomže tam potkáme hromadu lidí a zpravidla narazíme na špatné podmínky s tím související. Na víkend je to možná snesitelné, ale týdenní dovolená? Je lepší vyrazit do Alp, kde je úroveň lyžování a souvisejícího odpočinku na trochu jiné úrovni. Nejbližší rakouská střediska leží 350 kilometrů od Plzně. Navíc se cenově takový sportovní výlet příliš neliší od podobného například v Krkonoších.

Pochopitelně je stále hodně lidí,  kteří dávají stále přednost tuzemským horám – třeba kvůli jazykové bariéře. 

Čtěte také: Začněte se squashem. Ale jak?

Jak vidíte budoucnost českých hor? Myslíte si, že nás čekají prázdné vleky a sjezdovky?  

V českých horách rozhodně nebude lidí méně, protože by jezdili do zahraničí. Domníváme se, že víkendy budou stále patřit zejména tuzemským horám.

Vztah Čechů k lyžování, přestože nejsou naše hory z nejvyšších, je velice kladný. Pokud jsme před lety potkali v Alpách dobré lyžaře, mohli jsme se spolehnout na to, že se jedná o krajana. Platí to stále? Jací jsou Češi lyžaři?

Martin Klička

Není tomu tak například v Rakousku a ve Švýcarsku, naproti tomu třeba ve francouzských Alpách na to můžete většinou vsadit. Pokud tam potkáte lyžaře, který skutečně vypadá, že má kopec „na háku“, můžete si být jisti, že se jedná o Čecha, nebo někoho z L'école du ski francais, tedy z francouzské lyžařské školy. Samozřejmě Francouzi také lyžují, ale nijak zvlášť na úrovni. Do hor jezdí spíše za sluníčkem a za odpočinkem. Ne jako Češi, kteří to od rána do večera „krájí“ nahoru a dolů.  

Říká se, že jsou lyže stále rychlejší a Češi na horách hodně podceňují bezpečnost.

Úrazy na sjezdovkách bych rozhodně nepřičítal primárně tomu, že jsou lyže čím dál tím rychlejší. Zásadní problém bych viděl spíše v přeplnění sjezdovek a určité nedisciplinovanosti lyžařů. Jednou z věcí, která mě právě napadá, jsou lyžařské helmy. Já osobně bych bez helmy na hlavě na lyže nestoupl, ale stále je hodně těch, kteří toto přesvědčení nemají. Nicméně bych řekl, že se tomu Češi začínají pomalu učit. Je ale asi také důležité říci, že helmy nás nespasí.

Nepřehlédněte: Reinhold Messner: Na vrcholu je mozek jako z vaty

Velké téma poslední doby je carvingové lyžování. Celý život nás učili určitý postoj, nohy u sebe a podobně. V čem je carvingové lyžování jiné?

Carving je skutečně jiné lyžování než klasické smýkané oblouky na rovných lyžích. Řekl bych ovšem, že je to přirozenější technika. Na druhé straně carving nelze použít všude, a proto je vhodné mít před nácvikem carvingu zvládnuté alespoň základní dovednosti z té „klasické“ techniky. Například rozbředlý sníh, boulovitý terén nebo prudký svah je překážkou přinejmenším pro začátečníka. Carving je ideální na široký, dobře upravený a mírný svah, kde se nepohybuje nadměrné množství lidí. Opět se dostáváme k tématu Alpy versus Čechy.    

Přesto se rovné lyže už prakticky neprodávají a na českých sjezdovkách carvingové lyže vládnou…

Carvingové lyže vládnou, protože i na nich lze bez problémů zajet klasický snožný oblouk, který jsme se všichni dříve učili. Naopak na lyžích bez krojení se oblouk po hraně vyjet prakticky nedá.

Když se podíváte na sjezdovky, jaké vidíte nejčastější technické chyby, co byste rekreačním lyžařům vytkl?

Faktem je, že jsem již trochu profesně deformovaný, a když jedu na vleku nebo na lanovce, sleduji ostatní lyžaře a říkám si, co dělají špatně. Řekl bych, že zpravidla největším nešvarem lyžařů je záklon, a to je problém, který omezuje snadnou ovladatelnost lyží, nehledě na to, že z toho prostě víc bolí kolena.

K tématu: Lyžování s helmou je dobrou vizitkou každého lyžaře

Čtěte také: Sibiřský snowboardcross

S sebou jste si přinesl jeden kraťas. Proč jsou snowblades vhodné pro výuku carvingu? 

lyžování lanovka

Na těchto lyžích je například právě zmíněný záklon spravedlivě potrestán a lyžař je výrazněji nucen zůstat ve správném postoji. Tyto lyže jsou využívané zejména pro nácvik carvingu, protože na nich tento oblouk můžete provést bez problémů ve velmi malé rychlosti. Konkrétně tato lyže je dlouhá devadesát centimetrů a rádius má pět metrů, takže je neuvěřitelně točivá a snadno ovladatelná. Na druhou stranu její délka omezuje její držení na hraně ve vyšších rychlostech, ale to pro nácvik není důležité. Při extrémním carvingu jsou možné až takové náklony, že se lyžař dotýká rukama nebo lokty sněhu.

Dalším rozdílem při carvingu oproti běžnému lyžování je používání hůlek. Poslední dobou je módní zapíchnout hůlky u vleku a jezdit bez nich. Je to tak v pořádku?

Jsou asi dvě základní rozdělení carvingového stylu. Racecarving, který lidé většinou znají například z televize, vychází ze závodního lyžování. V tomto případě hůlky mohou pomoci v rovnováze. Na druhé straně je dost specifický a odlišný funcarving, při kterém se jezdí bez hůlek. Dochází při něm totiž k rotaci těla do oblouku a hůlky by tak lyžaři překážely.

Foto: Ivana Dvorská, SXC

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 12. 2009 12:22