Lupání v čelisti není nevinné

Autor: Shutterstock.com

Když nám „přeskakuje“ čelist, není to jen důvod k tomu, abychom při slavnostní večeři méně otevírali pusu a nerušili nepříjemným „křupáním v pantech“ své okolí. Znamená to taky, že máme navštívit stomatologa.

„Zeširoka otevřít ústa a pěkně ÁÁÁ!“ – tak to jsme nejednou slyšeli od zubaře asi všichni. Někdo ale otevře zeširoka, až to křupne, lupne, prostě tak podivně přeskočí. A nemusí to ani bolet, člověku to už připadá normální, vždyť mu takhle lupe už pěknou řádku let a postupně se to stává normální. MUDr. Bořek Slezáček však varuje, může se jednat o patologický stav.

MUDr. Bořek Slezáček

parodontolog, Dental office H33

Absolvoval lékařskou fakultu v Olomouci. Specializuje se na parodontologii, onemocnění sliznice dutiny ústní a dentoalveolární chirurgii.

Vytížený čelistní kloub si může občas „zaklapat“, výrazné zvuky při otevírání úst už normální nejsou

Není ale třeba hned volat na pohotovost. Čelistní kloub patří k těm nejsložitějším kloubům v lidském těle. Je navíc velmi vytížený – pomáhá nám jíst, mluvit, utvářet mimiku. Určité „lupání“ může být přirozené a je ovlivněno vrozenými dispozicemi.

Svoji roli hraje tvar kloubu, hlavice, měkká tkáň okolo kloubu. Nejde ale o příliš výrazné zvuky, „spíše takové klapání při jídle, které ruší okolí, ale není nebezpečné,“ upřesňuje MUDr. Slezáček. „Závažnější je lupání v kloubu při otvírání a zavírání úst, jedná se o poruchu – patologický stav.“

Na vině je také vzájemné postavení zubů

Příčina tohoto stavu už dědičná být nemusí. Stomatolog uvádí, že většinou za tuto poruchu může „špatná artikulace při neošetřených mezerách po extrahovaných zubech“. Teď se artikulací rozhodně nemyslí to, že někdo „polyká“ poslední slabiky slov, nevyslovuje zřetelně… Artikulace je také dynamický vztah mezi oběma čelistmi. Jednodušeji řečeno si pod tímto pojmem můžeme představit to, jak na sebe zuby vzájemně doléhají.

Hrbolky zubů by po sobě měly v ideálním případě volně klouzat. Velikost zubních hrbolků, sklon postranních zubů, postavení řezáků a další faktory ovlivňují směr a charakter pohybů čelisti. „Pokud chybí například první dolní stolička, tak se do této mezery sklání následující, tedy druhá stolička, a zároveň sestupuje z protilehlé čelisti zub, který ztratil oporu, tedy rovněž první, ale horní stolička. Ta se zaklíní do takto vzniklé mezery a vede dolní čelist do nuceného postavení. To je příklad špatné artikulace,“ uvádí pro ilustraci MUDr. Slezáček.

Chybějící zub nadělá v ústech pěknou paseku

Bránit se tomuto stavu lze v první řadě prevencí. Ke špatné artikulaci zubů, která se může projevovat právě nepříjemnými lupavými zvuky, může dojít například při ztrátě jednoho nebo i několika zubů, a to z různých důvodů – může jimi být neošetřený zubní kaz, úraz, paradentóza. Pravidelné návštěvy u zubaře by měly jako prevence dostačovat.

Projevem tohoto problému ale nejsou jen nepříjemné zvuky, za které se stydíme při slavnostním obědě. „Domácí“ si už zvykli, že jíst vedle nás vyvolává téměř neustálé obavy o to, jestli se nám už čelist definitivně nevykloubila – ty zvuky tak skutečně zní!

Bořek Slezáček varuje, že tato porucha je provázena i bolestmi, nejdříve dochází k zánětu měkkých tkání kolem kloubu, později se patologicky mění chrupavka v kloubu. I náš čelistní kloub může trápit artróza!

Při problémech je třeba doplnit chybějící zuby a rehabilitovat

Jak ale problém řešit, když už k němu došlo? Především je třeba obnovit správnou artikulaci. Pokud je způsobena chybějícími zuby, je třeba je nahradit.

Pomohou i rehabilitační cvičení, která naši čelist znovu „naučí“ se správně hýbat.

Chirurgickým zákrokem se řeší až velmi pokročilé stavy. Nejedná se ale o nejlehčí operaci. Složitý anatomický poměr čelistního kloubu způsobuje, že chirurgická terapie nemusí být vždy zcela úspěšná.

Pokud chceme zabránit budoucím obtížím, stomatolog Bořek Slezáček doporučuje klást důraz převážně na prevenci. Čím dříve podchytíme potíže, tím snazší bude léčba.