Jak to je s mortadelou z Německa. Byla falšovaná, nebo ne?

Autor: SZPI
Aktualizováno: Lidl tvrdí: Podle německé metody měření obsahu masa je výrobek v pořádku. SZPI: Mezi označováním složení potravin v ČR a Německu neexistují podstatné rozdíly. (28. 11. 2016 23:49)

Lidl nabízel falšovanou mortadelu z Německa, oznámila SZPI. Namísto téměř osmdesáti procent masa jen pětašedesát. Takový rozdíl zjistila potravinářská inspekce v masném výrobku krůtí mortadela. Celá záležitost je však o něco složitější.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila společnosti Lidl Česká republika, aby neprodleně stáhla ze všech svých poboček masný výrobek Dulano – Krůtí mortadela (informovali jsme 25. listopadu).

Dulano – Krůtí mortadela

  • balení 200 g
  • označení šarže DP: 04.11.16
  • výrobce:  H, Kemper GmbH and Co. KG D-49638 Nortrup, Německo

Na obalu výrobce uvedl mimo jiné, že výrobek obsahuje sedmdesát devět procent krůtího masa. „Laboratorní rozbor ale potvrdil obsah masa pouze 65,1 % a informace tím uváděla spotřebitele v omyl,“ uvádí mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Potravinářská inspekce zahájí s kontrolovanou osobou správní řízení o uložení pokuty.

„Vzhledem k dlouhodobě opakujícím se zjištěním falšovaných masných výrobků ze zahraničí bude potravinářská inspekce v kontrole tohoto sortimentu v tuzemské obchodní síti nadále pokračovat v nesnížené intenzitě,“ řekl mluvčí.

Aktualizace 28. 11. 2016:

Lidl se závěry SZPI nesouhlasí

Na informaci SZPI reagovala společnost Lidl. „Podle metody stanovení obsahu masa v zemi původu, tedy v Německu, odpovídá kvalita výrobku zcela hodnotám uvedeným na obalu, a to i po kontrolním měření. Rozdílné výsledky budeme řešit se SZPI,“ uvedla tisková mluvčí Zuzana Holá.

Pro porozumění je třeba vědět, že v Německu se používá jiná metodika stanovení obsahu masa ve výrobku než v České republice. Server Vitalia.cz se této problematice nedávno věnoval v článku Petra Havla Jsou kvalitnější české párky, nebo ty zahraniční?, kde autor objasňuje právě tyto rozdíly: „Odlišnosti mezi ČR a Německem jsou např. v metodice stanovení obsahu čisté svalové bílkoviny, což je rozhodující parametr mimo jiné pro kategorizaci šunek. Platí přitom, že na základě jiné metodiky naměří v Německu vyšší procento čistých svalových bílkovin. A že tomu tak skutečně je, potvrdily srovnávací analýzy metodami používanými v ČR a právě v Německu. To v praxi znamená, že je na obalech německých výrobků deklarovaný podíl čisté svalové bílkoviny v porovnání s našimi výrobky vyšší, i když může být ve skutečnosti stejný.“

Uvedený výrobek – krůtí mortadela – tedy uvádí informace podle německé metodiky. Smí ji však používat i u potravin vyvážených do jiných zemí? „Zákon definuje, že pokud tento výrobek odpovídá legislativním požadavkům v zemi původu a tato země je členskou zemí EU, nesmí být v jiných zemích EU bráněno jeho prodeji,“ odpovídá Lidl s tím, že označení použité v konkrétním případě mortadely odpovídá evropské legislativě.

„Pokud se týká označení v zemi prodeje, pak musí splňovat jednak obecně v rámci EU stanovené povinné nápisy, a také musí být v jazyce země prodeje, tedy v češtině (a samozřejmě to, co je na obalu, musí odpovídat složení ´pod obalem´), takže v tomto směru bylo vše v pořádku,“ komentuje případ agrární analytik Petr Havel. Upozorňuje, že některé země si stanovují povinnosti ještě nad rámec EU: „V ČR je to třeba známá špekáčková vyhláška, podmínky v ní stanovené (například obsah masa) platí ale jen pro výrobky z České republiky. Je tedy možné, že ony vychvalované německé potraviny mohou mít mírnější parametry, ale neplatí to obecně, jistě by se našly i opačné příklady, tedy že jsou parametry výroby (to spíš, než označení) v Německu přísnější…“

Tisková mluvčí dále sděluje, že uvedený výrobek měl trvanlivost do 4. listopadu a již se tedy nenachází v prodeji. Nicméně prodejny Lidl nadále prodávají uvedený výrobek – ovšem jiných šarží. „I šarže prověřovaná SZPI byla z pohledu stanovení obsahu masa používaného v Německu vyhovující,“ říká k tomu mluvčí. „Vyjasnění skutečnosti, že metody stanovení obsahu masa v Česku a v Německu vykazují rozdílné výsledky, nám coby prodejcům nepřísluší.“

„Právní předpisy pro označování složení potraviny jsou harmonizovány v rámci evropské legislativy, mezi označováním složení potravin v ČR a Německu neexistují podstatné rozdíly,“ reagoval na dotaz mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Případ bude posouzen ve správním řízení.

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán Včera 12:28