Lidé nakupují potraviny podle hloubky kapsy, ukázal průzkum

Autor: Copyright (c) 123RF Stock Photos

Nejnovější průzkum o nákupních zvyklostech ukázal na naši slabinu. Potraviny kvalitní nakupovat chceme, zajímáme o jejich kvalitu, ale v obchodě stejně sáhneme po blafu. Proč?

Voláme po kvalitních potravinách, ale je nás většina? Nenakupujeme potraviny spíš podle ceny, než etikety, která deklaruje složení výrobku? Společnost Vím, co jím si nechala zpracovat průzkum, který na podobné a mnohé další otázky hledal odpověď. My tyto průzkumy máme hned za čerstva k dispozici a nabízíme je ke čtení i s komentářem ředitele společnosti SANEP Oldřicha Zajíce.

O kvalitu potravin se zajímáme, ale stejně kupujeme blafy.
Autor: Isifa.cz

O kvalitu potravin se zajímáme, ale stejně kupujeme blafy

Průzkum byl prováděn na vzorku 12 623 respondentů, kteří odpovídali v internetovém šetření.

Sportem ku zdraví? Kdepak, jsme lenoši

První dotazy cílily na zdraví, které jde ruku v ruce s výběrem a následnou konzumací nakoupených potravin. Velmi zajímavé se staly odpovědi na otázku: Co děláte pro své zdraví? Pokud čekáte vychloubání respondentů, kdy 98 % bude tvrdit, jak si každé ráno přivstanou a běhají hodinku kolem bloku, budete zklamaní. Myšlenku „sportem ku zdraví“ proměňuje ve skutečnost pouhých 6 % dotázaných, nejčastěji své zdraví prý ovlivňuje výběrem vhodných potravin a také dodržováním pravidelných preventivních prohlídek. Což je v porovnání s loňským průzkumem České pojišťovny (ČP) protichůdný výstup. V průzkumu ČP totiž vyšlo, že více než 40 % Čechů vůbec netuší, jak často mají chodit na důležité preventivní prohlídky a zda vůbec na ně mají nárok – takže těžko chodí, a každý dvacátý dospělý Čech přiznává, že preventivní prohlídku u praktického lékaře ještě nikdy neabsolvoval.

Při nákupu se bojíme éček, ale prim hraje cena

Od zdraví přímo k obchodům, kde lačnými chuťovými pohárky nakupujeme, co nám peněženka stačí. „Zde už se dostáváme k rozporu mezi tím, jak vnímají obavy z problému z potravin spotřebitelé a jak odborníci. Nejvíce se lidé obávají éček v potravinách, zbytků chemikálií… oproti špatnému nutričnímu složení stravy. Zde může mít velký vliv médií, která se zasloužila o ´propagaci´ éček. Je samozřejmě strašně jednoduché říct: Tato éčka způsobují smrt, rakovinu, umřete, když si to koupíte. Nicméně chápu, že je hrozně těžké například v televizi během krátké chvíle vysvětlit nutriční složení potraviny,“ říká Oldřich Zajíc. Lidé se sice bojí éček, odborných a často nesrozumitelných pojmenování jednotlivých složek, ale jak průzkum dále ukázal, sahají po takto „sycených“ výrobcích velmi často. Bývají totiž většinou levnější než třeba „hand made“ chleba z pekařství. Rozhodujícím faktorem pro nákup je cena. „Lidé se mnohdy nerozhodují podle toho, co by chtěli, ale podle kapsy a chuti,“ hodnotí výsledky průzkumu ředitel SANEPU.

Zarážející je v tomto kontextu i fakt, že lidé si v 56 % uvědomují, že za jejich zdravím stojí i to, co jedí. „Ale rozhodně to nekoresponduje s tím, jakým způsobem ve finále k potravinám a k nákupům přistupují,“ říká Oldřich Zajíc a dodává: „To lze ale omluvit tím, že všichni víme, že se nemá krást a nemá se lhát, a přesto to děláme. Ta uvědomělost je ale evidentní, zájem o znalosti složení potravin tu je, přestože se pak v obchodech chováme jinak.“ S tím souvisí i to, že lidé často vědí, podle čeho poznají kvalitní potravinu, čtvrtina dotázaných odpověděla: složení potraviny. „Tady je zajímavé, že konzumenti nedali prioritu podle výživových hodnot. Z toho vyplývá, že však dotazovaní nemají přehled o tom co je vhodné. Je pro ně jednoduší vybrat výrobek podle chuti, než zkoumat výživové hodnoty,“ zlobí se Oldřich Zajíc.

Většina výrobců o tom ví, a proto namísto E-kódů už nějaký ten pátek uvádí u složení potravin ekvivalent – formu bez značení E-kódy (např. místo E 221 uvedou jen siřičitan sodný). Při letmém pohledu nenarazíte na „E“, tím pádem se výrobek zdá být po všech stránkách dokonalý.

Čtěte k tématu: Éčka v potravinách: kombinace nejsou testovány

Dobré = drahé? Ne vždy

Lenost a ekonomická nestabilita rodinného rozpočtu, to jsou zatím hlavní důvody, proč low-endové produkty vzkvétají a naše těla chřadnou. Lidé mají jednoduše pocit, že dobré = automaticky drahé a na to nemají. 53 % dotázaných si totiž myslí, že kvalitní potraviny z hlediska výživy jsou nutně dražší. To ale nemusí být žádné dogma, mnohé privátní značky vám nabídnou srovnatelnou kvalitu jako výrobek brandový, stačí se začíst do složení. Ať už kvůli ceně nebo chuti tak činí 78 % lidí (uvádí loňský průzkum Ústavu zemědělské ekonomiky a informací). Když už ale člověk něco na etiketě čte, není to složení daného výrobku. Nejvíc nás zajímá doba trvanlivosti, až druhé je složení a třetí země původu. Zde však dochází často ke zklamání, protože výrobce toto mnohdy uvádět vůbec nemusí. Stačí uvést zemi původu EU a my se tak nikdy nedozvíme, jestli je med z Polska nebo Maďarska. Ad absurdum je nápis na medu: Země původu: Státy EU a státy mimo EU. To je něco jako slité pivo?

A ve finále se průzkum zaměřil na značky – loga, kterými většina výrobků disponuje. Můžeme vést nekonečné diskuze, jestli je jejich počet a důvěryhodnost na pomezí fikce a zahrávání si s naší inteligencí, ale pravdou je, že na ně pravděpodobně dáme. Pokud sečteme první dvě pozice průzkumu, máme tu cca 60 % respondentů, kteří za nejdůležitější u značení potravin tzv. logy kvality považují jasně daná kritéria a podmínky pro udělení značky a také posouzení nezávislou zkušebnou. Škoda, že průzkum nešel více do hloubky a u respondentů tedy nezjišťoval, jaké ty podmínky a nezávislé zkušebny v Česku máme… Cožpak je vůbec reálné vyznat se ve více než 60 označeních a znát podmínky pro jejich udělení?

Čtěte dále: Loga na potravinách: Průvodce zmateného spotřebitele

47 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 5. 2013 6:55