Leukémie ohrožuje více muže

Leukémii si mnozí z nás spojují s konečnou zastávkou života, s nemocí, na kterou nejsou léky, na niž umírají zejména děti. Jenže není leukémie jako leukémie…

Ačkoli je leukémie v posledních letech v médiích často skloňovaným onemocněním, a zřejmě každý již o ní slyšel, jen třetina Čechů ví, že se laicky řečeno jedná o zhoubné onemocnění krve. Shodná část obyvatel uznává, že leukémie může ohrozit i je. Zbytek si naopak myslí, že jim tato obávaná nemoc nehrozí, anebo to nedokáží posoudit. 75 % respondentů je pak toho názoru, že leukémie znamená brzký konec života nebo radikální snížení jeho kvality.

Bubák jménem leukémie

Slovo leukémie v sobě zahrnuje vlastně řadu různých leukémií, od akutních po chronické. Obecně lze říci, že šance na vyléčení nebo alespoň výrazné prodloužení života se proti situaci před 15–20 lety výrazně zvýšila. A platí to i v situacích, kdy se choroba vrátí. Zdaleka se tedy již leukémie nerovná smrti,“ říká profesor Marek Trněný, přednosta I. Interní kliniky – kliniky hematologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Již samotné slovo leukémie vyvolává automaticky u většiny lidí strach. Strach z nevyléčitelné, smrtelné nemoci. Pouze třetina Čechů ale přesně ví, že se jedná o rakovinu krve. Další třetina alespoň správně odpověděla, že se jedná o nemoc krve či druh rakoviny. „Mlhavé představy o onemocnění a možnostech léčby leukemií ze strany části veřejnosti bych přičítala faktu, že se jedná o vzácný druh rakoviny, kde účinná prevence neexistuje a screening nedává smysl. Na druhé straně, očekávala bych, že do povědomí veřejnosti se v poslední dekádě dostávají zprávy o mnohdy převratných vědeckých objevech právě v oblasti hemato-onkologie. U některých typů leukemií narůstá škála terapií, kterými je možno léčit nemocné i po selhání základní léčby. I já jsem se během své 13tileté léčby dočkala nástupu několika účinných léčiv. Důležitý je aktivní přístup nemocného, informační výbava a dobrá komunikace s lékaři. Na tyto aspekty se zaměřuje činnost pacientských organizací, jako je spolek Diagnóza leukemie,“ podotýká Jana Pelouchová, předsedkyně pacientského sdružení Diagnóza leukémie a sama bývalá pacientka. Profesor Marek Trněný k tomu dodává: „U nejčastějšího druhu leukémie na západní polokouli, chronické lymfocytární leukémie (CLL), většinou ani není nutné nasadit léčbu hned a onemocnění se pouze sleduje. Léky jsou nasazeny až při progresi nemoci.“

Lidé si myslí, že na leukémii nejsou léky

Pokud jde o léčbu leukémie, zde Češi projevili skepsi. Pouze 18 % respondentů odpovědělo, že nemoc lze léčit. Další třetina pak připustila, že alespoň na některé druhy leukémie existují léky. „Většinu typu leukémií u velké části pacientů dnes umíme díky moderním přístupům a lékům dostat pod kontrolu. To je informace, kterou bychom měli předávat jak veřejnosti laické, tak odborné,“ dodává na závěr Marek Trněný.

Češi si (mylně) myslí, že ohroženi leukémií jsou stejně muži i ženy

Z průzkumu vyplynulo, že obecné povědomí o leukémii je relativně vysoké, v detailech ale Češi již tápou. Pouze 6 % respondentů správně odpovědělo, že leukémie ohrožuje více muže. 80 % respondentů bylo toho názoru, že ohroženi jsou stejně muži i ženy. 50 % dotazovaných pak leukémii nesprávně považuje za dědičnou. Stejná část Čechů si myslí, že leukémie ohrožuje především děti. „Je pravda, že některé druhy leukémie dětskou populaci skutečně ohrožují. Akutní lymfoblastová leukémie je nejčastějším nádorem raného dětského věku a je možné ji v drtivém počtu případů vyléčit. Střední věk při diagnóze nejčastějšího typu leukémie, chronické lymfocytární leukémie, je přibližně 70 let. Je to tedy onemocnění starších lidí,“ doplňuje prof. Trněný.

Zdroj: TZ Janssen