Léto bude plné zmijí. Umíte první pomoc v případě uštknutí?

Autor: SXC

Kdysi nás na táborech učili, že v případě uštknutí je třeba ránu rozříznout, jed vysát, zaškrtit nohu kapesníkem nad ranou a pod ranou a do nemocnice. To už ale dávno neplatí!

Letošní léto má být podle odborníků na hady plné zmijí. Souvisí to s potravou. Loni se totiž přemnožili drobní hlodavci, takže zmije mají hody a je jich proto letos víc. Setkání se zmijí je proto v letošním roce pravděpodobnější než jindy. A právě začátek léta a blížící se červen je nejčastějším měsícem, kdy se podle záchranářů ocitají v nemocnicích lidé s uštknutím.

Co dělat, když vás had kousne?

Hlavně proboha nic nerozřezávejte, nevysávejte a nezaškrcujte! To jsou zastaralé a dávno překonané rady,“ varuje lékařka Ludmila Jelínková. „Když budete ránu pižlat, jen si sem zanesete infekci. Vysávat jed taky nemá smysl, šíří se tělem rychle, navíc jej takto můžete přenést sliznicí v ústech ještě i na dalšího člověka. A nezaškrcovat, protože by to mohlo vést k poškození žil,“ říká.

První pomoc při uštknutí:

  • ránu lehce dezinfikovat, je-li čím
  • něčím pokud možno sterilním ji překrýt
  • neběhat, naopak zpomalit, aby se jed tělem nešířil tak rychle
  • sundat věci, které by mohly poškodit tělo při otoku – šperky, prstýnky, náramky, botu, ponožku…
  • a vždycky co nejrychleji pacienta dopravit do nemocnice 

Jednoduše: sami nic moc nevyřešíte, nechte odbornou pomoc na lékařích, a to vždy. „Je nutné člověka dopravit do nemocnice vždy, protože i když to tak nevypadá a jen se mu motá hlava, noha otekla a nic víc se zdánlivě neděje, reakce těla na jed se může jen rozvíjet pomalu a druhý den může být všechno jinak a vážné,“ radí lékařka.

Když se uštknutý člověk dostane do nemocnice, neznamená to nutně, že vždy musí dostat protijed. Jednak jej menší nemocnice ne vždycky mají, séra mají omezenou dobu použitelnosti a jsou drahá, takže nemocnice jich v zásobě moc nemívají. A podání séra ani nemusí být nutné, vždy se dává jen dětem a alergikům. Záleží na tom, jak se vyvíjí stav pacienta. Jde však o to, že člověk musí být pod dohledem lékařů, protože kdykoliv může nastat vážná alergická reakce ústící až v anafylaktický šok a smrt.

Kde na zmiji nejčastěji narazíme?

Na krajích lesa, u hřbitovních zídek, na březích potoka. A vždycky spíš ve vyšších polohách. V nížinách okolo dvou set metrů nad mořem, což platí pro Prahu a okolí, se zmije prakticky vůbec nevyskytuje. Jediným hadem, na kterého tady naopak můžete narazit velmi často, je nejedovatá užovka. I ta sice může bolestivě kousnout v obraně, ale nemá žádný jed. 


Autor: Isifa.cz

Pozor, neplést! Zmiji snadno poznáte podle typické klikaté čáry na hřbetě a taky podle očí. Na rozdíl od užovky má zmije místo očí štěrbinky, užovka má oči kulaté. A právě za očima zmije jsou váčky, v nichž se tvoří jed.

Působí rychle. Jeho následky jsou vidět už za několik minut: malátnost, křeče svalstva, hůře se dýchá, dá se pozorovat třeba třas očního víčka až obrna svalstva. Místo uštknutí je necitlivé. Nastoupit může nevolnost, zvracení, průjmy, velké pocení. Všechny příznaky trvají dva až tři dny, úplně se však z uštknutí uzdravíte až za dva týdny, kdy ustoupí i bolest.

Michal Valášek ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uvádí, že smrtelná dávka jedu pro člověka o váze sedmdesát kilogramů je asi 15 mg suchého zmijího jedu. „Při uštknutí zmije použije zhruba třetinu obsahu jedových žláz. To je zhruba 3 miligramy suchého jedu, takže takové uštknutí by nemělo pro člověka představovat vážnější nebezpečí,“ vysvětluje toxikolog.

Zmije může jen kousnout bez vypuštění jedu

Když se had pouze brání (neútočí na kořist s cílem ji zabít a sníst, což se netýká člověka, ale drobných hlodavců), nemusí při kousnutí ani vypudit jed. Takže ne každé zmijí uštknutí znamená, že se do těla člověka dostal jed. Že jej zmije vypustila, poznáte podle toho, že se kolem místa kousnutí rychle vytvoří otok. Ten ovšem vydrží dlouho, několik dnů, a nepříjemně bolí.

Anafylaxe – přehnaná reakce lidského těla na alergen… více

Podle Valáška je dobré si pro účely první pomoci v nemocnici zapamatovat velikost (délku) hada a počet kousnutí. Z toho mohou totiž zdravotníci odvodit, jak velká dávka jedu se do těla dostala.

Nedávno byla v časopise Clinical Toxicology publikována retrospektivní studie, hodnotící 231 pacientů, kteří byli hospitalizování v roce 1995 ve Švédsku po uštknuti zmijí. Všichni přežili. Doprovodnou komplikací u části pacientů byl plicní otok, znecitlivění končetin, žilní trombóza nebo infarkt myokardu. Antisérum bylo podáno 54 pacientům,“ popsal Valášek.

Takže: není třeba se bát smrti kvůli uštknutí, ale do nemocnice je nutné jet v každém případě a co nejrychleji.

Kateřina Kolářová

Autorka píše v médiích už sedmnáct let o zdraví, zdravotnictví či alternativní medicíně.

83 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 6. 2012 0:04

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví.