Hlavní navigace

Lepší než medvědí česnek je česnek podivný

Sdílet

Česneků, které rostou volně v přírodě, je celá řada. My jsme se zaměřili na tři druhy, které právě teď okupují louky, meze a křoviny. Neroste u vás za domem česnek podivný, viničný nebo medvědí?

Klasický česnek zejména o brzkém jaru vytlačují z kuchyně bylinky, které najdeme volně v přírodě. Pravděpodobně už jste o nich slyšeli, možná jste je i viděli na obrázku, ale skoro jistě jste je na procházce minuli jako planou kytku. „Když ale víte, co máte hledat, tak to vidíte,“ říká Jana Vlková, autorka Květinové kuchařky a webu kytkykjidlu.cz, která nás vzala na tajná místa česnekových chutí. V jejích šlépějích jsme se vydali do Divoké Šárky, kde jsme najednou viděli i to, co bez znalostí a instrukcí velmi snadno přehlédneme. Třeba česnek medvědí, viničný i podivný. Kde tyto byliny rostou a jak dlouho si na nich ještě pochutnáme?

Česnek viničný se za chvíli stáhne. Vyrazte na něj hned

Česnek viničný je okem velmi snadno zaměnitelný s trávou, ale jak říká Jana Vlková: „Je třeba oko vycvičit, jeho zelená je prostě jiná.“ A my tu jinou zelenou pod odbornou taktovkou viděli. Mezi travou, pod stínem starých stromů. Rád roste i na mezích, v příkopech a křovinách. Poznáte ho podle polooblých dutých listů a tmavě zelené barvy. Taková polní pažitka. Zatímco vzhledem nás může snadno zmást, když česnek viničný promnete v ruce, jeho intenzivní česneková vůně ho ihned prozradí. Zcela subjektivně ho řadím mezi nejintenzivnější z nalezených česneků. Jeho vůně a říz vám rozšíří zorničky…

Zpracovat u něj můžete jak nadzemní části, tak i podzemní. „Jeho cibulky by se daly nakládat, ale je třeba počítat s tím, že je s tím hodně práce,“ upozorňuje naše průvodkyně a dodává: „Roste vůbec nejdřív ze všech tří česneků, narazit tak na něj můžete už v únoru. Se sběrem byste si ale teď měli pospíšit. Až ho zastíní stromy, stáhne se do země.“ 

Česnek podivný není vůbec podivný, je jen extrémně invazivní

Je to v Česku nepůvodní druh byliny, která se vyznačuje kopinatými, asi dvacet centimetrů dlouhými listy o šíři maximálně dvou centimetrů. Vegetační doba česneku podivného je velmi krátká, v polovině dubna už je pro sběr nejzazší termín, potom listy začnou žloutnout a jak říká Jana Vlková, tak nějak na něj přestanete mít chuť. Nakonec se také stáhne do země. „Najdete ho v parcích, v Praze na Petříně, v Divoké Šárce, a když si ho dáte na zahradu, doslova vám ji zaplaví. Jedná se o invazivní kytku, která k nám přišla nepozvaná a rozrůstá se v obrovských koloniích, doslova vytlačuje naši původní středoevropskou vegetaci. Lidé by měli spíš chodit na česnek podivný, než na ten medvědí,“ říká Jana Vlková a podivuje se: „Nevím, kde se vzala ta módní vlna, na které se veze medvědí česnek.“

Jíst se dají i květy. Podle Jany Vlkové byste si ho teď mohli splést s bledulemi, ale opět ho zcela bezpečně určíte, pokud ho promnete v rukách.

Medvědí česnek má rád tekoucí vodu

Listy medvědího česneku jsou velmi podobné jedovaté konvalince, takže se držte obecné rady ke sběru bylin, kterou nám poskytla Jana Vlková: „Když si nejste jisti, tak nic nesbírejte.“ Nicméně i zde platí: utrhnout, rozemnout a jakmile cítíte česnek, jste doma a můžete plnit nůše.

V Divoké Šárce tak činily řady sběračů, a přesto jsme ho tu našli obrovskou spoustu. Dobře se mu daří v nížinách nebo ve vlhkých lesích. „Potřebuje být ve společnosti, potřebuje plochou nivu, stromy a má rád tekoucí vodu,“ jmenuje ideální podmínky pro život medvědího česneku Jana Vlková. Jíst z něj můžete i květy ve tvaru bílých bambulek, které mají stejně intenzivní chuť jako listy. „Planě rostoucí rostliny rostou tam, kde chtějí, takže pokud si ho chcete zasadit na zahradě, můžete to zkusit, ale jestli se vám uchytí, to jisté není. Nesmí mít moc těžkou ani moc lehkou hlínu, vyžaduje jarní sluníčko a v pozdější době zas stín. Není to s ním snadné,“ říká Jana Vlková.

Chcete vědět více? Tady vám poradíme, jak si česnek medvědí vypěstovat doma, jak ho sklízet, uchovávat i jaké má léčivé účinky.

Co s nasbíraným česnekem

Využít česnek z přírody můžete všude tam, kde používáte běžně česnek nebo šnytlík (mimochodem, i pažitka neboli lidově šnytlík má svoji „divokou“ lesní variantu). „Ale myslím, že jarní bylinky by se neměly dlouho mučit teplem. Syrové jsou daleko lepší,“ říká Jana Vlková.

Zkuste jako přílohu k masu bulgur nebo kuskus s medvědím česnekem. Jana Vlková ho využila i při pečení masa nebo králíka. Skvělé je i pesto z medvědího česneku, které dáte na pizzu místo rajčatového suga. Pesto také můžete přidat k uvařeným těstovinám a velmi rychlé a chutné jídlo máte v mžiku oka na stole. Namíchejte česnek do rizota, připravte z něj tapenádu na opečenou bagetu nebo si ho nakrájejte jako pažitku na chleba s čerstvým sýrem či máslem.

Co všechno se dá v přírodě aktuálně sníst? Podívejte se:

Jak česnek uchovat

Ať už hodláte uchovat česnek medvědí, podivný či viničný, vsaďte na mrazák. Nasbírané listy, ideálně ihned po sběru, spařte rychle horkou vodou a následně vložte do studené vody s ledem, aby česnek nechytil šedivou barvu. Osušte a vložte do igelitového sáčku, máte-li vakuovačku, odsajte vzduch, nemáte-li, zavažte a uložte do mrazáku. Až budete česnek potřebovat, jen si část ulomíte.

Další variantou, jak si česnek z volné přírody uchovat, je výroba česnekového pesta. Připravíte ho úplně snadno, do robota vložíte jakékoliv oříšky, absolutně není nutné utrácet za piniové, stačí slunečnicová semínka, arašídy, nebo vlašské ořechy, zalijete je olivovým olejem, osolíte, přidáte hrst nakrájených česnekových listů a krátce pomixujete.

Hotovou směs můžete dát také zamrazit nebo ji vložte do malých čistých skleniček a zalijte alespoň centimetrovou vrstvou olivového oleje. Uložte do lednice, kde vydrží asi týden. „Když děláte pesto z jakýchkoliv rostlin, tak musíte přidat něco kyselého, aby se zastavila oxidace a tuk, aby se vitamíny mohly vstřebávat,“ doporučuje Jana Vlková.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).