Laserová operace očí na vlastní kůži

Červené oči, které štípou, rozšířené žilky, záněty, tak to se mnou vypadalo pár týdnů před laserovou operací očí. Až jsem se jednoho dne rozhodla objednat na předoperační vyšetření. Oční lékařka mi dříve nedoporučovala tak často nosit kontaktní čočky, ale ne vždy se dají nosit – třeba při sportu to je vyloženě nebezpečné.

Pracovně jsem musela často navštěvovat samotné centrum Prahy a s kontaktními čočkami, které jsem jindy nosila 14 dní i měsíc v jednom kuse, začal být problém. Musela jsem je často odkládat na noc, někdy i vynechat několik dnů, protože mě oči nepříjemně pálily a čočky řezaly, až jsem došla do stádia, kdy jsem čočky musela odložit úplně a začít nosit brýle.

Co jsem o laserových operacích slyšela?

Zdraví-medicína-operace očí

Že je podstoupilo několik mých kamarádů a známých, kteří jsou velmi spokojeni a naopak, kteří museli znovu začít nosit brýle, protože se jim opět zvyšují dioptrie. Já už jsem jednou byla na vstupním vyšetření, asi tak před pěti lety, ale po něm mě optometrista řekl, že mě mohou provést operaci, po které budu mít sice nula dioptrií na dálku, ale na blízko uvidím o něco hůř, že bych například při práci na počítači musela používat brýle.

Přišlo mi dost nelogické, že si zlepším krátkozrakost a zhorším vidění na blízko. A ještě k tomu jsem měla malé dítě, které jsem kojila a po operaci se užívají antibiotické kapky, tak jsem nechtěla riskovat, že se antibiotika dostanou do mateřského mléka. Teď jsem doufala, že doba pokročila a že jsou už lepší a modernější přístroje, a v tom jsem se naštěstí nespletla. Nepotvrdili mi nic takového, že bych operací přišla i o dobrý zrak na blízko, a také už nekojím.

Vstupní vyšetření

Oční kliniku, kde provádějí laserové operace očí, jsem si vybrala úplně náhodou na internetu. Jejich informace mě uspokojily, a tak jsem vytočila telefonní číslo oční kliniky Lexum v Praze 4. Termín jsem s překvapením dostala asi za měsíc a půl. Dostala jsem informace, že vyšetření může trvat až tři hodiny a stojí 1700 korun, které se započítávají do celkové ceny, pokud zákrok podstoupíte do tří měsíců, a že jeden týden před vyšetřením nemám nosit kontaktní čočky. Z kliniky se mi ozvali týden před vyšetřením, ujistili se, zda na zákrok přijdu. Orientačně mě zajímalo, za jak dlouho po vyšetření se mohu objednat na operaci. Bylo mi sděleno, že tak za dva měsíce.

Po příchodu na vyšetření jsem si sedla do sice příjemné, ale plné čekárny, kde byla nouze o místo. Říkala jsem si, že to vypadá tak na půl dne. Do ruky jsem dostala desky s dotazníkem, kam jsem vypisovala informace o očích – o vadách, nemocech, o očních potížích, o předešlých operacích a o vidění obecně. Pak už jsem čekala, až si mě zavolá zdravotnický personál a projdu podrobným a komplexním vyšetřením pomocí speciálních počítačových diagnostických přístrojů. Očekávala jsem, že se o mě bude po celou dobu starat jeden člověk, ale fungovalo to tak, že k jednomu člověku jsem šla jen na jedno vyšetření a pak jsem se vystřídala ještě u dalších asi pěti lidí, včetně doktorky. Znamenalo to, že jsem neustále pendlovala mezi čekárnou a různou vyšetřovací místností. Byl to neuvěřitelný maraton, ve kterém jsem musela být neustále ve střehu a běhat za personálem, který mě oči všemožně vyšetřoval. Nejhorší snad bylo, když mi jeden přístroj prudce fouknul do očí, nebo test na to, jak mi slzí oči. Dostala jsem do očí nějaké papírky, které tak řezaly, že jsem za chvíli slzela jako želva.

Po čtyřech hodinách jsem znala jménem všechny čekající na vyšetření, a protože nás oslovovali i tituly, tak jsem věděla, jaká paní je inženýrka, kdo je cizinec a kdo je naopak jen pan Vokurka…

Po asi třech hodinách, kdy jsem měla ve složce silný spis, si mne odvedla lékařka k závěrečné konzultaci a dohodě na operaci. Dozvěděla jsem se, že jsem vhodná kandidátka na operaci, jaký druh laserové operace je pro mě dobrý a popis samotného zákroku. Operace měla stát 36 tisíc korun, ale protože mi zjistili, a sama jsem si na to stěžovala, že špatně vidím i za šera a tmy, doporučili mi dražší operaci Lasik Premium. Jde o výkon individualizovaný přímým přenosem dat z aberometru. Je to výkon doslova šitý na míru, žádná stejná operace na světě prakticky neexistuje. Tímto nadstandardním zákrokem je možné získat ještě lepší vidění než s brýlemi nebo kontaktními čočkami. Tahle legrace stojí ještě o 14 tisíc korun více, ale říkáte si, když už tam jednou jste… Ještě připomínám, že jsem byla krátkozraká s dioptriemi –3,5 na obě oči.
Na úplný závěr jsem si šla do recepce dohodnout termín operace a listovala jsem o dva měsíce dopředu. S překvapením mě byl nabídnut termín za čtrnáct dní, a protože jsem nic důležitého neměla ani předtím ani potom, tak jsem si ho zarezervovala.

Den D: jak probíhá operace

Zdraví-medicína-operace očí-2

V den operace jsem neměla přikázané jakékoli omezení, jen jsem se dostavila na výkon. Po kontrole úhrady zákroku a podepsání osmi papírů, které popisovaly plán operace, hojení a možná rizika, jsem se po půl hodině přesunula z čekárny do šatny před operační sál. Dostala jsem sterilní oblečení a usedla do křesla, stejně jako dalších pět lidí přede mnou. Ti měli pozici lehosedu, zakloněné a zavřené oči, protože jak se operace blíží, je vám mnohokrát kapáno do očí a je právě doporučeno zavřít si oči. Ale není problém si nalít pití, vzít si bonbon nebo si dojít na toaletu. Každý klient přede mnou odcházel ve 20-ti až 30-ti minutových intervalech, takže jsem si spočítala, že přijdu na řadu za nějakou tu hodinu.

Jakmile nám nakapali do očí a řekli, abychom si zavřeli oči, v tu chvíli každý z čekajících usnul, protože tréma z výkonu nenechala každého z nás noc před výkonem spát. Ale i se spánkem to bylo nekonečně dlouhé čekání. Nakonec jsem ještě předběhla pána, který šel na jiný druh laserové operace a příslušný přístroj potřebovali vydezinfikovat. Dostala jsem se do maličkého předsálí, kam za mnou přišla lékařka, která operaci vedla. Popsala mi, jak přesně bude operace probíhat a nakonec mě ujistila, že „to zvládneme“. Nad tou poslední větou jsem začala pochybovat, protože se mi z toho, co mě popisovala, nedělalo moc dobře. Po několika dalších minutách mě už zavolali na sál.

V přítmí postávalo několik lidí vedle sebe nad robotem, a než jsem se pod robot zasunula, dostala jsem do rukou velkého plyšového psa, který fungoval výborně jako psychická podpora a k tomu hezky hřál (dodatečně se mu omlouvám, jestli jsem ho příliš mačkala). Na robotovi svítilo jedno světélko, do kterého jsem se po celou dobu zákroku měla dívat, i když se chvílemi ztrácelo. Zalepili mi horní a spodní řasy a pak přišel nejhorší moment operace, kdy do očí vložili rozvěrač, který měl oko co nejvíce roztáhnout nahoru a dolů, a protože mám menší oči, natahovali ho pořádně. Pak oko několikrát prolívali vodou, přicucli nějaký přístroj na oko, seřízli část rohovky, zvuk to mělo jako cirkulárka, odklopili ji, a pak přišel ten nejdůležitější moment, nesměla jsem okem ani hnout (stejně jako po celý zákrok), vydržet to asi 16 vteřin, kdy spustili laser. Bylo to něco, jako když vám doma zrní televize, jenom barevně. Laser skončil, zaklopili rohovku, uhladili a šla jsem domů. Z operace jsem měla pocit, jako když se na celý zákrok koukám přes sklo. Oko je umrtvené a není cítit naprosto nic. Dostala jsem jednu radu na cestu, a sice, že když už budu mrkat, tak mám velmi pomalu zavírat a otvírat víčko, jinak se ta otevřená rohovka zkrabatí a budou to po půl roce (nejdříve) napravovat.

Jak se chovat po operaci

Po operaci je dobré mít buď oči zavřené nebo je nechat bez mrknutí otevřené, protože i když mrkáte pomalu, způsobuje to bolest, kterou bych přirovnala k cizímu tělesu, které se vám v oku objeví a vy se ho snažíte co nejdřív odstranit. Pouze po operaci nemáte co odstranit a těch cizích těles jako by tam bylo hned několik. A vy oko nesmíte mnout – i pro několik dalších dnů. Cesta domů mi trvala asi hodinu, po celou dobu jsem měla oči zavřené. Je doporučeno mít mobilní doprovod nebo se nechat odvést taxi službou. Doma bolest rychle ustupovala, hned po příchodu jsem si kápla antibiotické oční kapky (trochu to štípalo), které jsem užívala asi pět dní, a dostala jsem také dvoje kapky, abych neměla pocit suchých očí. Ty jsem kapala několikrát denně do vyčerpání obsahu. Za dvě hodiny po zákroku jsem se bez problémů dívala na televizi. Bolest úplně ustoupila, viděla jsem velmi dobře hned po zákroku.

Druhý den jsem jela na kliniku na kontrolu. Ta potvrdila, že je vše v pořádku a další kontrola probíhá dva měsíce po zákroku.

Jak vidím měsíc po operaci?

Doposud se neukázal jediný problém. Vidím bez problémů, jen si jako pojistku stále ještě hledám brýle, abych je měla po ruce, kdyby nastal nějaký problém s kontaktními čočkami. A stále ještě ze zvyku posouvám rukou neexistující brýle, které mi „sjíždějí“ po kořenu nosu. Stále mám dojem, že mám v očích kontaktní čočky, který musím po nějaké době vyjmout a vyměnit za jiné.

Dojem na závěr

Operace mě udivuje ještě měsíc po zákroku. Nejen že se člověk pro operaci dlouho rozhoduje, protože přece jen jde o jeden z nejdůležitějších orgánů a bojí se, aby zákrok v pořádku proběhl. Udivuje mě, že se jedná o desetiminutovou záležitost, po které hned odcházíte domů, oko není přikryté, po dalších dvou hodinách začínáte vidět bez rušivých příznaků, ale hlavně je to zákrok, který doprovází jen velmi malá a krátká bolest. Výsledek je, že výborně vidíte a přejete si, aby vám to vydrželo do konce života.

41 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 12. 2015 10:05