Ladislav Steinhauser: předlistopadové potraviny byly kvalitní asi jako tesilky

Autor: archív Ladislava Steinhausera

„Kdybyste tvrdili, že je auto jako auto, oblek jako oblek, každý se vám vysměje,“ říká uzenář, majitel nejlepší firmy roku 2011. Značka se dnes cení mnohem víc u kalhot než u potravin.

Představujeme další z osobností našeho potravinářského průmyslu, tentokrát z ranku zpracovatelů masa. Majitel úspěšné uzenářské firmy LADISLAV STEINHAUSER se v mnohém možná překvapivě shoduje při svém pohledu na obor s Oldřichem Obermaierem. Tento mlékárenský odborník řekl v nedávném rozhovoru pro server Vitalia.cz: Spotřebitel je manipulován médii, potraviny máme kvalitní.


Autor: archív Ladislava Steinhausera

„Snažíme se budovat jméno spojené s kvalitou,“ říká o své firmě Ladislav Steinhauser. „Kvalita ale musí být zaplacena.“

Také Ladislav Steinhauser hovoří zejména o potřebě vyšší důvěry sami v sebe, což je také předpokladem k budování důvěry v naše výrobky nejen v ČR, ale i v zahraničí.

Proč si podle vás spotřebitelé v ČR myslí, že u nás vyráběné potraviny jsou nekvalitní nebo předražené?

Lidé u nás příliš dají na to, co se povídá, píše, šušká. Jsme příliš náchylní na mediální tlaky – na reklamu, slevy, akce. Příliš často slyšíme a mluvíme o negativních věcech, neradi slyšíme o úspěchu druhých, máme se mnohem lépe než generace před námi a nechceme si to přiznat. Že jsou potraviny drahé? Poměřme svůj dnešní plat s tím před dvaceti lety a kolik stálo jídlo nyní a dnes. A to nemluvím o předrevoluční záporné dani na potraviny a dnešním zatížení DPH. Zapomínáme na špatné, více si pamatujeme to dobré a dokonce si to s odstupem přibarvujeme. Přece si nebudeme namlouvat to, že z horší suroviny na horších strojích a s chybějícím snad úplně vším se daly udělat lepší potraviny než dnes.

GALERIE: Ceny potravin u nás a „na Západě“

Můžete srovnat podmínky výroby uzenin v současnosti a v předlistopadovém období?

Dělám v oboru celý život a porovnávat to, co bylo před čtvrt stoletím a dnes, je nemožné. Kolik času by stálo jen porovnání dvou výrobků, poodejděme od špekáčků a zkusme Škodu Favorit a Škodu Oktávii. Jsou neporovnatelné, ale vždyť jsou ze stejné fabriky, mají čtyři kola a čtyřválcový motor… Zvláštní, u těchto výrobků jsme k tehdejší ceně připsali nulu a jsme spokojeni s cenou i kvalitou. Dnešní nabídka potravin je neuvěřitelně široká, v celé škále cen, ale přesto máme pocit, že bychom měli zobecňovat. Auto jako auto – Trabant či Mercedes. Zkusme to tvrdit! Asi by se nám každý vysmál říci nejen – auto, jako auto, stačí oblek jako oblek. Kolik dnes znamená značka na kalhotách, jak málo u potravin. Předlistopadové potraviny byly stejně kvalitní jako tehdy oblíbené tesilové kalhoty. Nevěřte, že by si je někdo dnes koupil, stejně jako šunkový salám v papírovém obalu. Vzpomínáte, jak nešel sloupnout?

Výrobky vaší firmy patří spíše k těm dražším, přesto po řadu let odbyt těchto výrobků stoupal. Jak jste toho dosáhli, respektive, proč toho nedosahují jiní potravinářští výrobci v ČR?

Snažíme se budovat jméno spojené s kvalitou. Ne špičkovou, ale takovou, kterou je zákazník ještě ochoten zaplatit. Naším cílem je zákazníka zaujmout a nezklamat. Držet standard. Při jednání v supermarketech to jednoduché není. Stále ještě chybí to, co je na západě běžné – zařazení značek do skupin – levné, střední a premium kvalita s odpovídajícími cenami. Řada zklamání zákazníků byla vynucena neuvěřitelným tlakem na výrobce. Kvalita ale musí být zaplacena.

Čtěte téma: Kvalitní chleba nemůže stát 9,90, říká pekař

Jste také profesor Ústavu hygieny a technologie masa, děkanem fakulty – jaké základní potravinářské zásady vštěpujete svým posluchačům?

Především aby si více věřili, stáli si za svými zásadami, o kterých jsou přesvědčeni, že jsou správné a prosazovali je v praxi. Aby více cestovali, vzdělávali se v zahraničí a poznávali, jak výbornou školu studovali. Jsme národem pracovitým, přemýšlivým, jen se bojíme více vystrčit růžky z české kotliny. Nemám obavy o jejich znalosti, ale potřebují více sebejistoty a tu získají v zahraničí. Pokud nechtějí hrát okresní ligu, když i tu je prima si zahrát.

Co podle vás chybí v ČR v projektech zaměřených na osvětu spotřebitele?

Nemyslím si, že by osvěta potravin u nás pokulhávala. Léta se profiluje značka Klasa, má stálou podporu ministerstva zemědělství, výbornou reklamu. Stále hlasitěji je slyšet tlak na kuchařské umění, čerstvost surovin, dietetické návyky, hlasy zdravotníků. Jistě dopadají i na úrodnou půdu, především u mladých lidí s vyšším vzděláním. Změna chování ve spotřebě, ale především spektru konzumovaných potravin bude ale vyžadovat mnoho času, možná výměnu generace. Mám ale stále pocit, že zákazníci se v množství potravin stále topí. Jistě, mají své oblíbené výrobky, své důvěryhodné značky, ale přesto. Především u masných výrobků používáme obecné názvy, které by měly reflektovat podobnou kvalitou, ale bohužel.

Čtěte dále: Češi volají po kvalitních potravinách, ale nekupují je

Jak obtížné je proniknout s našimi uzenářskými výrobky na evropské trhy, co brání vyššímu exportu?

Pověst, renomé. Nikoli jen výrobců, ale celé země. Mnoho mluvíme o svých problémech, příliš často se prezentujeme v zahraničí, především v západní Evropě jako chudší soused. Proč? Proč muselo dojít loni k tak děsivé bilanci s alkoholem? Copak o pančování nikdo nevěděl? Naši sousedé nám málo věří, stejně jako my málo věříme polským potravinám či potravinám z Ukrajiny (pokud by se mohly dovážet). Rozhodně se ale prosadit dá – postupnými krůčky, budováním důvěry.

V Brně se podařilo vytvořit mezinárodní vzdělávací centrum. O co jde, jak široký má dosah, a jak se liší od podobných zařízení v Evropě? Jaké osobnosti programů centra využili?

Jsme jedinou veterinární fakultou v Evropě a jedinou institucí mimo EU 15 pověřenou školením veterinárních hygieniků v oblasti dozoru nad bezpečností masa. Školíme ze všech zemí EU a třetích zemí obchodujících s EU odborníky, které k nám posílají. Projekt financuje bruselská centrála DG SANCO. Když jsem o projekt v Bruselu žádal, nevěřícně kroutili nad mojí představou, možná drzostí, hlavami. Přece se o nás před vstupem do EU říkalo, že naše potravinářské podniky nesplňují hygienická kriteria EU. Byl jsem jako předseda Českého svazu zpracovatelů pod obrovským tlakem kolegů veterinářů ze zemí EU, cítil jsem se jako malý kluk, kterého školí staří harcovníci. Dnes se tito kolegové učí u nás, jak hygienu provozů řídit. V loňském roce byly naše kurzy hodnoceny jako nejlepší. Je to pro mne osobně obrovské zadostiučinění.

Čtěte téma: Špekáčková vyhláška garantuje podíl masa. Ale jen v českých uzeninách

Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc. (1954)

Děkan Fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno

Majitel podniku Steinhauser s.r.o. – jatky a zpracování masa, který byl v roce 2011 vyhodnocen podnikem roku

Bývalý předseda Českého svazu zpracovatelů masa a viceprezident Potravinářské komory ČR

Autor šestnácti odborných knih a skript v oboru zpracování masa, více než dvě stě padesáti odborných článků, vydavatel a šéfredaktor časopisů Maso a Meat International

157 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 7. 2016 12:21