Kysané zelí neobsahuje vitamin C, zjistil dTest

Autor: Isifa.cz

Konzumace kysaného zelí je doporučována hlavně díky vysokému obsahu vitaminu C. Jenže, jak potvrdily nejnovější testy, výrobci nešetrnou sterilací dokážou céčko ze zelí vymazat.

Kysané zelí dopřává našemu organismu poměrně vysoké množství zásadních plusů. Je výborným zdrojem vitamínu C, bakterií kyseliny mléčné, zdrojem vitamínu K a skupiny vitamínů B. Za zmínku stojí i obsah draslíku, hořčíku či fluoru.


Autor: Isifa.cz

Kysané zelí by mělo patřit do našeho jídelníčku. A taky by mělo obsahovat vitamín C

Pakliže máte potíže s krví, jste v přechodu, zmáhá vás únava nebo jen válčíte se střevními potížemi, kysané zelí by mělo patřit do vašeho jídelníčku. Jenže, i když budete mít kysaného zelí plný špajz a dáte si ho i na palačinky, pranic dobrého to pro váš organismus nemusí znamenat. Časopis dTest prokázal, že chemická konzervace či sterilace často kysané zelí znehodnocuje. „Mnohé výrobky nelze vůbec považovat za zdroj vitamínu C,“ říká manažer testování Václav Beneš a upřesňuje: „Zklamáním v tomto ohledu bylo slovenské kysané zelí značky H + H, a také výrobek Znojmia Kysané zelí (Hamé, Kunovice).“ Oba výrobky přitom na obsah vitamínů na svém obalu lákají.

Čtěte také: Krouhané zelí v supermarketu nekoupíte. U zemědělců ano

Ve třech z jednadvaceti testovaných výrobků nebyl vůbec přítomen vitamín C. Pouze třetina kysaného zelí obsahovala žádoucí bakterie mléčného kvašení.  

Sterilace ničí prospěšné bakterie

Zelí, podobně jako třeba jogurty, je rovněž vyhledávané pro obsah bakterií mléčného kvašení, které jsou běžně přítomné v zelných listech. Živé bakterie ale pracují a chemicky či tepelně neošetřené zelí by tak mohlo být bez dalších úprav na pultech obchodů jen přibližně 14 dní. Proto výrobci přidávají do výrobků různé druhy konzervantů, případně zvolí úpravu tepelnou, tzv. sterilaci. „Důsledkem těchto postupů je ovšem úbytek přirozeně se vyskytujících a zdraví prospěšných bakterií. Ve významnějším množství přežily pouze ve čtyřech z 12 kysaných výrobků. Nejvíc jich bylo ve výrobku Lidl Chira Sauerkraut,“ uvádí Václav Beneš.

S vyšším množstvím mléčných bakterií byl ale také spojen vyšší výskyt nežádoucích kvasinek.

Céčko chybí, konzervanty a sladidla přebývají

Dalším ze závažných zjištění bylo odhalení nedeklarovaného konzervantu – kyseliny benzoové – v bílém sterilovaném zelí značky Viva gourmet. Zákazník musí být na obalu na přítomnost chemických konzervantů upozorněn, což se v tomto případě nestalo.

Na základě vyhlášky č. 4/2000 lze výrobek kysané zelí i další mléčně kvašenou zeleninu zařadit do kategorie „zelenina v octě, soli nebo oleji (s výjimkou oliv)“, kde je použití konzervačních látek povoleno – použití kyseliny sorbové a kyseliny benzoové nebo jejich solí jednotlivě nebo v kombinaci v nejvyšším přípustném množství 2000 mg/kg. Výjimku tvoří Nošovické kysané zelí, což je výrobek s chráněným označením původu a v tomto výrobku použití konzervačních látek není povoleno.

Prohřeškem většiny výrobců bylo podle dTestu též zamlčení informace o chemické konzervaci týkající se i sterilovaných výrobků, do nichž se hojně přidávají disiřičitany působící jako konzervanty a antioxidanty především kvůli bílé barvě požadované zákazníky. 

Pokud se vyhýbáte aspartamu, sacharinu či  jiným náhražkám cukru, vězte, že ve většině sáčků i sklenic s kysaným zelím bývá krom cukru i umělé sladidlo.

Dále čtěte: Dělená strava – na vlastní tělo a žaludek

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 9. 2016 12:51